Mám stejný problém, můj partner si dovezl z Itálie fenu-křížence asi australské kelpie a vlčáka, střední pes. Nyní je jí cca 15 měsíců.
Je nevychovaná, jelikož na ní partner neměl čas ) tím se na ěnj velmi zlobím - a teď je "výchova" na mě. Žijeme v bytě se zahradou. Fena se neumí vyvenčit venku, zásadně chodí močit a kálet (bohužel i průjem) na koberec v obýváku, chodíme s ní na procházky, ale tam jen značkuje, nevykálí se venku. Takto s ní mohu venčit a prochodit dlouho, ale nic. Navíc oba s partnerem nemáme čas, chodíme do práce, jsem pryč cca 9-10 hodina přítel víc jak 12, tudíž doma je pes sám. Nemusím psát, jak to u nás denně vypadá, jakmile přijdu z práce, jen uklízím lejna a louže, peru koberce. Koberec byl i srolovaný, ale i na ten srolovaný se vymočila. Taktéž jsme zkusili ohrádku, tu ale pokaždé rozboří jelikož je doma sama a její smutno, tak vyvádí. Pouštíme ji na zahradu, aby se vymočila a vykálela, ona namísto toho tam chodí jen štěkat a hrabat díry, které jsou již obrovské, je zničená celá zahrada jako po válce s krátery. Navíc jsme v nájmu
Navíc jsem těhotná, místo toho abych byla v pohodě a šetřila se, musím denně řešit toto, jsem už nešťastná a psa nesnáším, co dělá.
Nikdy jsem zvíře neměla (vždy jsem věděla, že na něj nebudu mít čas a že budu v práci), tak nevím jak vychovávat.
Prosím poraďte mi, než se zblázním. Budu velmi vděčná.
7x
Buďte tak hodní a toho pejska dejte někomu, kdo na něj bude mít čas a bude mít ochotu se o něj starat. Chudák fenka.
to bych sama rada, pes jaksi neni muj ale pritele, coz je o to horsi ze ji nechce dat pryc...
Teď nevím, jestli je toto dotaz na problémy psa nebo na problémy vaše. Problém má pes, ovšem vámi zaviněný a s vaší neochotou a neschopností toto řešit se přikláním k první odpovědi. Dejte psa pryč, toto nemá řešení, toto je týrání.
3x
když to čtu, fakt je mně do breku. Někdo si pořídí pejska a při tom by mu stačil plyšák. Pes je živý tvor a potřebuje, Vaši výchovu i péči, ale tolik hodin zvíře nechat zavřené v bytě jaksi nejde, potřebuje venčit a vycházky, aby se proběhl a unavil. Musíte chodit ven a nechat jej proběhnout, což asi v centru města nebo kolem bytovek nejde. Potřebuje za město na voné prostranství, kde také nic nejezdí, aby ho nic neohrozilo a on také ne. Je to práce, jako s malým dítětem. Pokud máte byt se zahrádkou, pouštějte jej na tu zahrádku, když se vybobkuje, sbalíte to do pytlíku a šup do popelnice a když se vyčůrá, tak to pokropíte vodou z konve, myslím v létě, v zimě se to vsákne do sněhu. Nevidím to až tak hrozně, když máte tu zahrádku. Až budete na mateřské, přece jen bude možnost psíka na zahradu vypustit, ale musíte jej naučit, aby tam potřebu udělal, snad to na mateřské, než porodíte zvládnete. V žádném případě nelze vinit psa, ten za to nemůže. Je doma sám, což se změní, až zůstanete na mateřské. Všechno se dá zvládnout. Dříve měli lidé hospodářství, plno zvířat, třeba polnosti, louky, pro vodu do studny, topit dřívím, chodit na šišky, kolem sebe kopu dětí a všechno se zvládlo. Máte byt? Máte. Máte teplou vodu, koupelnu, wc? Máte. Máte ústřední topení a teplo? Máte. Máte automatickou pračku, vysavač, ledničku? Máte. Tudíž spoustu času na pejska a na dítě. To dáte, jen si musíte zorganizovat čas. Jednou máte pejska, "dali jste se na vojnu", "tak musíte bojovat". Jste mladí a plní elánu, tak do toho, nevzdávejte to...
mate pravdu, bohuzel me se nikdo na psa jestli chci neptal, jsem postavena pred hotovou vec, o psa se mam starat ten kdo siho poridil a to se nedeje, budu mit starosti se svym ditetem a ne se starat a zahrabavat diry na zahrade ktera nam navic nepatri po "cizim" diteti.
Máte toho psa vůbec ráda?Mně přijde,že Vám na něm vůbec nezáleží,vadí Vám,že kálí doma,ale nezajímá Vás,že on sám doma takovou dlouhou dobu trpí. Jestli jdete na mateřskou a budete tedy doma,je to šance vybudovat si ke psovi alespoň nějaký vztah,být s ním,když to potřebuje,venčit ho,když to potřebuje atp...Je krajně nezodpovědné pořizovat si psa,když vím,že se o něj nedokážu postarat nebo není v okolí někdo,kdo by mi v době mé nepřítomnosti se psem pomohl. To není hračka,ale živý tvor a vy dva ho prakticky týráte. Žádný pes nevydrží doma sám 12 hodin.A i pokud ano,tak neskutečně trpí. Pes potřebuje společnost,potřebuje procházky,potřebuje Vaši lásku. Ten Váš nemá nic z toho. A je jedno,jestli bydlíte v domě,nebo bytě. Já bydlím v malém bytě 1+1,zahrádku nemáme,přesto má pes pohybu dostatek,když je venku škaredě a procházky jsou kratší,hraji si s ním aspoň doma. Buď to všechno se psem 
zkusíte napravit,nebo ho raději prodejte někomu,komu na něm bude aspoň trochu záležet.
2x
Pes 9-10 hod. doma sám a bez venčení? To je týrání zvířat,psa dát někomu,kdo na něj bude mít čas,bude se mu věnovat atd. Vy nejste vůbec zralí na to mít psa a do toho ještě miminko,no,nezávidím!
presne tak, je to tyrani, ale na to muj pritel neslysi, bohuzel pes je jeho, tak jej nemohu predat jinym lidem, to me trapi...
Víte, omlouvám se, ale musím to říct naplno. Myslím si, že je to i vaše vina. Sice nevím, jakým způsobem jste to s přítelem probírali, ale asi to bylo málo. Znám spoustu lidí, co pořád jen remcají, stěžují si, nadávají...ale s problémem či situací, která je rozčiluje, nic neudělají. Žijete ve společné domácnosti, vy máte právo rozhodovat! Možná ne o psovi, ale o kvalitě soužití rozhodně. Váš přítel je silně nezodpovědný. A vy byste se měla zamyslet. Pokud takto přistupuje k "výchově" psa, co bude, až se vám narodí dítě? Co pak? To bude mít víc času? Nebo jak si to představuje? Mluvili jste o tom? Nebo se jen hádali? Tady musí přijít na řadu rozum a logika, ne obviňování a ultimáta. Ani vaše úvaha o tom, že o psa se má starat ten, kdo si ho pořídil, není tak úplně správná. Pes není věc, má své potřeby. Fyzické a psychické. A pokud se k němu stavíte odmítavě, jste to vy, kdo ho nechává trpět.
Víte, tahle situace moc řešení nemá. Jedno definitivní byste uvítala, ale váš přítel ne - zbavit se psa. Druhé - nechat si ho, ale sehnat někoho, kdo se vám o něj bude starat. Třetí - zodpovědnost převezmete vy a během mateřské se postaráte i o výchovu psa (jak psala Pt), jenže s vaším přístupem to moc reálně nevidím. Chápu, že je to pro vás těžké, ale moc možností není. Takže jak už jsem psala - promluvte si s přítelem. M.
Dobrý den,,problém je,že psa málo venčíte. Nemáte někoho v sousedství nebo u příbuzných,kdo by s ním šel ven v době Vaší nepřítomnosti?Tohle je fakt hrozné,nechat psa 12 hodin bez procházky,vždyť musí trpět.Já nechat naši fenku celý den bez venčení,tak se mi tady taky vyčůrá a to doma nečůrá a nekadí od 8 měsíců.
Ale taky jsem si s ní dala tu práci a když jsme si ji přivezli,partner si vzal v práci volno(já jsem v inv.důchodě) a chodili jsme s ní ven každé 2 hodiny. Za každé vykakání a vyčůrání venku velká pochvala. A takhle pořád dokola. Pak nám kadila doma akorát přes noc(v noci jsme k ní nevstávali),ale to do 8 měsíců přešlo. Navíc byla v noci naučená chodit na jedno místo na ručník. Psa se dá naučit i tohle. Jednou,dvakrát vymácháte nějaký starý ručník v jeho čůránkách a necháte ho ten ručník očuchat...a on se pak naučí na něj chodit a nebude Vám kadit,kde se mu zamane. Tohle je ale nouzové řešení a používá se to spíš u štěňat,která ještě nemají vyvinuté svěrače a celou noc třeba nevydrží.Nicméně to můžete zkusit a časem ten ručník dávat pryč...nebo spíš posouvat směrem ke dveřím,dokud nepochopí,že se kaká a čůrá venku. Vezměte si na týden dovolenou a choďte s ním ven každé 2 hodiny. Za každé vyčůrání a vykakání venku hlasitě chvalte,mějte po ruce i nějakou odměnu. Až půjdete do práce,domluvte si s někým venčení,kdo ho jednou nebo ještě lépe dvakrát vyvenčí v době Vaší nepřítomnosti Jestli tohle nejste nebo nemůže být schopná pro psa udělat,tak ho raději prodejte někomu,kdo na něj bude mít víc času a trpělivosti. Jinak je to jen oboustranné trápení.
1x
Zdravím. Píšete, že fenečce je 15 měsíců, to znamená, že je to puberťák. Domníváte se, že není vychovaná. Ale to se mýlíte. Ona je celých 15 měsíců svého života vychovávaná k tomu, co dělá. Ona vám přesně předvádí, k čemu vychovaná byla a o čem si myslí, že je tak správně. Takže tady se nejedná o vychování štěňátka, ale o celkovou převýchovu puberťáka. A převýchova je i pro zkušenějšího pejskaře celkem problém. Proto si myslím, že byste měla svou energii věnovat partnerovi, toho si "vychovat" 
a převýchovu fenečky nechat na kynologovi, který by toho byl schopen a ochoten. Jiná cesta asi není. Ida
0x
Kolikrát to po ní musel uklízet přítel? Já bych mu řekla ,že pokud to nechce řešit ,tak se odstěhujete a ať si to uklízí sám.Koberce jsou určitě na vyhození že? A co až se to narodí ,no to bude fakt síla.Fuj.
0x
Dobrý den, jestli má Váš přítel fenku (a zároveň i Vás) aspoň trochu rád, tak Vám dovolí dát ji někomu, kdo se o ni bude starat lépe a bude mít na ní čas .
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.