Přejetá kočka. Máme hned pořídit jinou?

Já hlasuji všemi deseti pro pořízení nového zvířátka co nejdříve. Rychlá náhrada není projevem nevěry. To zvířátko je a bude stále v nás. V paměti i v srdíčku. A my můžeme tomu novému o něm vyprávět a ono nám na oplátku pomůže překonat to obrovské trauma, kterým ztráta zvířátka bezesporu je. Tohle neplatí pro lidi, kteří jsou v plném trysku života, ve fofru s rodinou. Pro ty je zvíře príma záležitostí. Pro staré lidi, zvláště pak pro ty, kdo jsou v bytě sami a zvíře je společníkem po 24 hodin, je ztráta nesmírně bolestivou záležitostí. Ve dne se to dá jakž takž, ale v noci přicházejí sny a noční děsy. Kdo nezažil, nemůže pochopit. Je to jako ztráta kusu duše i těla. Nové zvířátko je duhovým mostem, který tu nesmírnou bolest pomůže překlenout. Samota a osamocení je nesmírné a když nic vedle starého člověka nedýchá, je to nepředstavitelné, nepochopitelné. Neptejte se, přineste!

Já přehlédla, že se to stalo včera. Opravdu chviličku nechejte babičku, ať si tu ztrátu prožije. Všecko, co se člověku stane, musí člověk prožít, opláchnout slzami. Když se zatne a té nešťastné události se postaví, zůstane v něm a nese ji, v podvědomí, hodně dlouho.

Ono záleží opravdu na vyjádření té babičky, ne na tom, co si kdo o tom myslí, třeba i v dobré víře. Známí měli dlouhá léta perskou kočku, když pak zemřela, tak jim dcera koupila na vánoce novou kočičku a jaké bylo její překvapení, když ji s díky odmítli, že už se na kotě necítí a kočka šla z domu k jiným lidem.

Ono by bylo vhodnější alespon nějaký čas počkat, protože dušička kočičky tam s vámi ještě nějaký čas pobude, tak věnujte uhynulé kočičce milou vzpomínku. Babička si tak pomalu zvykne na odchod kočičky a po čase pomalu začněte uvažovat o novém kotěti, babička ji tak lépe přijme.

Hlavně bych počkal na názor babičky, ten je směrodatný. Rozhodně nekupujte kočku na vlastní pěst.

Vidím to trochu jinak - pokud je babička sama, potřebuje se znovu o nějaké živé stvoření starat, tak se bude zbytečně trápit smutkem za předchozí společnicí. Když bude postavena před hotovou věc, tady máš nové koťátko, určitě ho neodmítne a bude mít opět spoustu zážitků, jak učí nového člena domácnosti společnému soužití.

Naprostý souhlas s většinou - Samuraj, Dajka, Maky. Teď je to ještě čerstvé, rozhodně netlačit k pořízení kočky nové. Časem se zmínit o nějaké malé bezprizorní chlupaté potvůrce a zjistit, jak babička reaguje. M.

Hned asi ne. Dejte babičce aspoň týden (10 dní) čas, aby se vnitřně s tou přejetou rozloučila. Uvidíte jak bude reagovat, zda ihned zlikviduje všechny věci po kočičce, nebo zda je ponechá a sama začne o kočičce mluvit. Stejnou situaci jsem řešila před dvěma lety. Navíc já si svého rozjetého miláčka sebrala ze silnice,...bylo to hrozné. Ten samý den jsem z bytu zlikvidovala vše co bylo její. Přiznám se, že kdyby mi někdo donesl hned nové kotě, tak letěl i s ním. No a po cca měsíci jsem začala pátrat po kotěti .

Je to teprve včera, to je dost brzy. Chvíli to nechte a pak bych zkusila babičce nabídnout, aby se šla podívat na umisťovací výstavu opuštěných koček. Nevím, kde bydlíte, ale v Praze se to třeba pořádá na více místech, tak jednou měsíčně nějaká určitě je. Koťátko asi není pro staršího člověka vhodné, spíš bych volila nějakou dospělou klidnou kočku.