Extrémně nenasytný pes

To, že pomalu ukousne prsty, může být tím, že to sousto podáváte nešikovně, z výšky. Dorka také štípme, když se málo sehnu a ona musí vyskočit. Není to jen obavou, že ucuknete, ale možná i špatným odhadem vzdálenosti. Andy byl takový žravý pes. Před výstavou jsme vždycky museli kapku zhubnout a nahnat svaly. Dopilovat kondici. Více pohybu a na žrádlo více brambor a méně kvality. Ty brambory vykadí tak, jak je sežral, zůstane pocit nasycení. Jaho mamina se jednou dostala do prádelny, domek na dvorku, kde vařívali maso pro velké knírače. Ona se tak nažrala, že nepřelezla cihlu, která byla místo prahu. Majitelka byla techničkou na veterině a říkala, že se bála, že jí praskne břišní stěna. Druhý den se už hlásila k večeři.

Bohužel, není to tím. Psů jsem viděla hodně, sami jsme vždy měli 1-2 doma, a s tímto jsem se setkala jednou u nás (a jednou teď u známých). To, že pes někdy "štípne", je asi normální. Ale zde jde o to, že je natolik hltavý, že se prostě v tom poryvu snaží ukousnout co největší sousto, a nehledí, co je pod ním... ať je to ruka, kus dřeva atd. V ostatních bodech je socializace a poslušnost v pořádku.

Popravdě, mně se také zdá, že by to mohla být nějaká porucha – možná se špatně uvolňuje hormon nasycení? Oba psy znám/ znala jsem od štěněte. Odmalička měli potravy dost, a přesto takové podivné chování. Možná je to spojeno i s tou kokršpanělí nenasytností, ale zde to už má opravdu patologické obrátky. Náš pes granule téměř vůbec nedostával – buď maso (syrové, vařené), anebo občas i ty brambory, pokud už toho za den dostal hodně. Ten druhý je krmen granulemi, ale myslím, že ne jen jimi.

Stejný případ máme doma. Jedná se o malého psíka a je taky doslova nenasytný. Něco mu dám, tak mi málem ukousne celou ruku. Furt chodí a šmejdí po domě, jestli něco nenajde. Něco se šustne a už běží, jestli se nejedná o jídlo. Dalo by se říct, že by jedl pořád a pořád, je neustále hladový a to mu dáváme už i celkem velké porce jídla, aby hlad neměl, ale stejně má furt hlad

Moje odpověď není přesná, spíš je to pokus o porozumění. Někteří lidé nemají pocit nasycení. Je to neurologická záležitost. Proto pořád jedí. Mohlo by to tak být i u pejsků. Omlouvám se, jestli to tak u pejsků není.

znáte minulost toho psa? setkávám se s tím u psů,kteří byli ve smečce a nejslabší...žrali poslední a to,co zbylo. už jim to zůstalo,když se dostali k žrádlu,honem sežrat co nejvíce...nenazval bych to poruchou,jen třeba špatnou zkušeností. řešení je psovi prostě dávkovat krmivo,pravidelně jednu dávku,třeba ráno. až zjistí,že do dalšího rána nic nedostane,sežere vše a vydrží.nijak mu to neublíží...