Co s krmící babičkou

Si myslím, že můžete být v klidu. Kočka není pes a necpe se, když nemá hlad. Když kočka nemá hlad, tak nanejvýš přičichne k misce a jde pryč.

Kotěti kupujte kvalitnější krmení než mu podstrkuje vaše babička a budete mít pokoj.

Můžu přidat pohled babky? Babička má potřebu o někoho pečovat. Nikdo s ní nepromluví a když, tak jen proto, aby ji poučoval a komandoval. A ona má velikou potřebu někomu dát svou lásku a péči. Věnujte se jí více, poproste ji o něco, co může a ráda splní. Nebude pak rozmazlovat zvířata, ale lidi. A nepoučujte ji, nezakazujte, nedoporučujte. Jen ji dejte najevo, že ji máte rádi. Vyslechněte ji a její vzpomínky. Bude myslet na vás a ne na kočky!

Jinak, taky mě to pěkně šte, když Dorka žere něco, co babka nebo někdo jiný, vyhodil z okna. A pak mi to vyblinká. A když ne Dorka, tak to sežerou potkani a krysy! Taky mě to sejří! Ne že ne!

Ono je to těžké. Vysvětlujte tlusté seniorce, co přijde na veterinu s ještě tlustším psem, že ho svojí opičí láskou vlastně zabíjí. Bude koukat jak puk a rozumět tomu stejně nebude. Včera jsem byla nakupovat a paní v uzninách přede mnou ve frontě a dejte mi jeden špekáček, já to mám pro psa. Aha?

No taky máme starou babičku přes 80 let a novou nalezenou kočičku asi měsíc. Naštěstí naše babička je asi rozumnější než ta vaše, navíc u ní mám respekt. Takže kočičce přestala dávat mléko, ani už do ní necpe kysanou smetanu horem dolem, po které se kočička pochopitelně zesrala jak amina. Říkám, že kočce jsem koupila kvalitní kotěcí granule a když jí chce přilepšit, má jí dát kousek masa a mléčných výrobků jen lžičku, jinak jí tím ubližuje. Na kapsičkách zatím babička trvá, ale stejně jí postupně zpracuju, že kapsičky jsou zbytečně drahé a nekvalitní a ať neutrácí za kočku a místo kapsiček jí podstrčím sušené maso Lets bite, nakrájené na malé kousky, to když jí bude chtít něco hodit nebo nalákat, aby šla spát do chodby. Ta naše kočka naštěstí chodí tak 2x denně ven a na noc je zavřená v chodbě, aby po babičce v noci nelezla, takže nemůže být překrmovaná neustále a venku to vyběhá. Co takhle třeba kočku naučit na česání, pak by jí babička mohla kartáčovat a mít pocit, že o kočku pečuje. Případně házet kočce nějaké chutné granule, za kterými bude kočka běhat. Moje mají v misce nízkoenergetické granule pro kastráty, nad kterými se ofrňují a velmi chutné Royal canin (momentálně na zuby, ale dělají třeba proti trichobezoárům, pro velké kočky atd.), po kterých se můžou utlouct, dostávají jen tak, že jim je házím a ony je loví. Takhle se dá kočka (i babička) zabavit na desítky minut. Babička bude mít zábavu a kočka pohyb i zábavu a nebude jíst nic, co by jí ubližovalo.

Mám úplně to samé, já v průběhu let vyzkoušela, ještě jako náctiletá s babičkou nemluvit, napomínat prosit, brečet, nic nepomohlo, před dvěmi měsíci jsme museli kvůli artroze nechat uspat pejska, jsem si jistá, že za to částečně může i celoživotní nadváha, kterou měl - a s babičkou to nehlo, stejně tak vykrmuje i druhého psa, prostě jako by jim chtěla udělat až tak moc krásný život, až to přehání.. Babičce je hodně po 80 - už se s ní hádat v žádném případě nechci, tak to kompenzujeme delšíma procházkama.. Uklidním Vás, že máme ještě 3 kočky a ty jsou všechny štíhlé i přes neustálé nabízení jídla..

:D lidka - s těma rybkama, to samý, mám akvárka, jen jsem si odběhla pro něco do obchodu, vrátila se a v akvárku byla celá hladina totálně posetá vločkama, v životě by to nemohly ryby všechno sníst, bylo zaděláno na zkažení vody, takže jsem to musela všechno vylovit, a odpověď babičky byla, že se jen šla podívat a rybky asi měly hlad, když se nahrnuly k přednímu sklu... Ale myslí to dobře... achjo ..

Správnou odpověď napsal figurek.Já toto kdysi řešil s vnoučaty když přijeli tak kočkám neustále sypali granule.Jednoduše jsem koupil ty nejlevnější granule a kočky nežraly i tři dny.Až vnoučata odjeli domu tak zas kočky dostávaly to své.Po čase si děti zvykly že kočky od nich nic nežerou a krmení skončilo.Myslím že by stačilo vyměnit obsah granulí v sáčkách aby babička nic nepoznala.Máme čtyři kočky.

Podle mě neřešitelné, logicky je to pro ni jedna z nejmilejších věcí na chovu zvířat – péče o ně, třebaže nerozumná. Hádkami si akorát kazíte rodinné ovzduší. Což jí zkusit pořídit nějakého ptáčka (menšího papouška) nebo nějaké chlupaté býložravé zvíře? Tam by se ten problém překrmování vyřešil tím, že by mu dávala třeba zeleninu, ovoce nebo trávu.

Rodiče dříve chovali karasy, v menší plastové nádrži na dvoře. Děda, který už v té době měl zřejmě trochu potíže z hlavou, vždy ráno brzy vstal a do nádrže hodil velkou lopatu kukuřice. Toto dělal několikrát denně, i když to ryby v žádném případě nemohly pozřít (takové množství). Naopak se vždy večer nádrž musela čistit, aby tam kukuřice nezkvasila. Jednou někam odjeli a jemu se podařilo nádrž zaházet do poloviny! Také hrozně rád krmil.

Jejda, co jsem to napsala – *s hlavou. Vůbec nechápu... zřejmě momentální vliv výslovnosti na pravopis.

Chápu vaše trápení, avšak ani já jsem nenašla řešení. Naše babička pro změnu sypala ptáčkum v zlimě v létě, to letní krmení přinášelo plno problémů, semena začala klíčit, jak zapadla do půdy a měla jsem nevídané množství plevele na všech místech zahrádky. Když pak začala pohazovat v létě zrní po dvorku, už manžel vypěnil, ale potají krmila dál. Přeji vám najít nějaké řešení.

Probírali jsme to s veterinářkou,která má stejný problém.Bohužel,s tím Vám nepomůže ani psycholog.mamina

Bud se smíříte s tím, že budete mít pěkně vyžranou kočku nebo to budete řešit. Psycholog vám určitě nepomůže, jediný co by vám mohlo pomoct, dát pryč kočku nebo babičku.

Máme to samé ... Moje maminka přijede, u nás také večeří a naše fenečka jako obvykle se jde podívat co má babi dobrého ... Pak už to nevydrží a začne jí škrábat na nohu, my tomu říkáme žebrání... A místo aby babi řekla fuj to nesmíš, nebo když už, tak jí dala jen na ochutnání, když to třeba bude šunka, ale suchý salám rozhodně NE ... Ale samozřejmě babička se nad ní uskromní a přece jenom ji nenápadně krmí ... A pak se diví, proč fenka nejde žebrat k mojí dceři... A já ji říkám, no mami, to bude tím, že ty ji furt něco dáváš a tak žebrá u tebe ... A moje babička jí také nenápadně dává kus své večeře a když se jí moje dcera zeptá, proč se fenka olizuje, jestli ji náhodou něco nedala, tak babička dělá udivenou, že o ničem neví ... Babičky jsou babičky, ty se nezmění ...

Ale jak napsal figurek : Kupte ji lepší granule, s vitamíny... A opraavdu, kočky vědí kdy mají dost, když jim budete něco cpát a oni už budou mít plné bříško, tak si k tomu jenom přičichnou a odejdou ... U psa je to jak kdy... Ale spíše se radši přežerou, než aby tam tu dobrotu nechali ... Což je špatně... Naše fenečka má docela kvalitní granule s vitamíny a tak ji jednou za čas neuškodí si tak trochu přilepšit ... A po jídle si automaticky říhne ...

Já bych přestal krmit babičku

Ale vážně nevím, kdyby to bylo dítě, dalo by se nějak trestat, ale s babičkou nevím.

Velmi se mi líbí odpověď od pb. Dejte babičce na rozmazlování kočky něco neškodného, čím se cpát může a neublíží to. Jinak to znám, tchýně mi chodila tajně dokrmovat kočky, když jsem nebyla doma. Vykrmila je do obézních rozměrů a vysvělování nepomáhalo. Tak jsme si začali prostě zamykat a klíče nedostala. Možná tvrdé a konfliktní řešení, ale já měla plno jiných starostí než vysvětlovat dospělému člověku že obezita u zvířat škodí (veterinář na mě koukal jako na vraha, co s těma kočkama dělám). Sypala kočičí granule i králíkovi a kdyby to byl býval sežral, tak je asi po něm. Moje babička, ta zase měla tendence vychovávat moje štěně, ale dost nedobrým způsobem, no taky jsem s tím udělala krátký proces ale já jsem ženská dost od rány a neberu si moc servítky. Ne každý má na to, udělat tornádo, povahu. Takže nápad s koupí kvalitních pamlsků - dát babičce odměřenou denní dávku a ať to kočce dává, když jí to dělá radost, se mi fak moc líbí.

Ještě dodám, že moje babička se rozhodla na naší chatě rozsypat i jed na slimáky a to jsem jí musela prostě sebrat (pod záminkou, že se mrknu na složení) a nevydat. Protože to by mi zvířata mohlo zabít. Byla to obrovská scéna (z její strany), ale někdy prostě člověk musí stát za svým děj se co děj.