Jak odnaučit psa vylučovat doma?

@ria - přesně. Vše je o načasování, sledování a pochvalách.

Ono by asi bylo dobré napsat, jak to bylo od začátku, jakým stylem jste ji to učila (jen chození ven nestačí). Nejhůř se odnaučují psi, kteří to měli povolené (plína apod.) M.

ŠPATNĚ ŠPATNĚ ŠPATNĚ!

Takže postup: NIKDY NETRESTAT. MAXIMÁLNĚ ŘÍCT "FUJ!" A POSLAT VEN Z MÍSTNOSTI. Uklidit bez její přítomnosti.

To je jen popis, co dělat po.

Pokud vyloučíme nějaké onemocnění, musíte ji UČIT chodit vykonávat potřebu venku. Když jste venku (na procházce, ne, že blbnete na zahradě) sledujte ji. Jak si pričapne, že bude čurat,tak řekněte "čurej Dorotko" (nebo jakékoliv jiné heslo) a když dočurá, strašně prehánějte a chvalte - dejte odměnu. Stejný postup i u kakání (ideální je chodit tam, kde si může už nějaké hovínko očuchat). Ona si to spojí (vlastně to je další naučený povel) a časem vy řeknete a ona to udělá, ne naopak. Musí to mít spojeno s vaším pozitivním chováním.

Doma ji mějte pořád na očích (je to štěně, ne "hotový" pes) a při sebemenším náznak, že chce přepnout, křikněte "FUJ!" a běžte s ní hned ven. Toť asi vše. Jednoduché a účinné. Jen to od vás vyžaduje, abyste se jí věnovali. M.

*... že chce dřepnout, ne přepnout...

Tvůj pes nepochopil, proč se chodí ven. Bere to jako procházku, bezva činnost a nechce se zdržovat nějakým čuráním! Tam je prapůvod všeho. Nepochopil! Tak, jak jsi naučila nějaké cviky, tak nauč čurání a kakání. Po každé loužičce a hovínku, pochval. Zaveď ho na místo, kde jsi viděla, že někdo označkoval, počural. Ukaž mu to místo a řekni Čurej! a kousek ustup. Nestůj těsně u něho! Štěně neumí ovládat držáky. Až tak v půl roce. A to je teď. On asi už umí, ale nepochopil, proč se chodí ven. Takže doteď jsi bitím a křikem docílila toho, že se tě bojí a neví, vůbec nechápe proč, co udělal. Budeš mít hodně práce, napravit to. Aby tě miloval beze strachu. Pamutuj si! Odměnou a pochvalou docílíš mnohem více, než trestáním a řvaním. Může se ti, navíc, stát, že budeš mít kousavého psa, který bude kousat a napadat ze strachu a ne z potřeby bránit se. Je potřeba v něm podporovat sebevědomí a klid. Pak nebude mít potřebu dokazovat, že je největší a nejsilnější. Bude to vědět. Ale nesmíš mít ty, potřebu ovládat ho, mít nad ním vrch, za cenu surovostí! Musíš docílit toho, že tě bude poslouchat proto, že tě miluje a ne že se tě bojí!

Ten čumák u louže, pes nemá logiku, ay si dal dohromady, že čumák v loužičce, znamená, že e to nesmí. Kdysi bratr takhle vychovával štěně. Jednou z gauče pozoroval, jak se štěně vyčuralo, strčilo do toho nosík a odběhlo ven dveřma.Vůbec si nespojilo, že se to nesmí. Bralo to jako púostup při čurání.

To, co ostatní napsali, s tím naprosto souhlasím a už to ani psát nebudu.

http://www.kklety.cz/clanky-1/psi-prosba/

Nevěříš tomu, co jsem napsala? http://www.psi-plemena.cz/jak-na-louzicky/

Zdravím. Vynechala jsem celý dlouhý seznam sprostých slov, která se mi chtělo na vaši adresu napsat, (protože jste si nejdříve pořídila psa a teprve až nyní zjišťujete, jak s ním zacházet (ale raději jsem se zamyslela, jak pomoct pejskovi. Váš problém není, jak odnaučit štěně vyprazdňovat se doma, ale pochopit psa jako tvora a naučit se s ním komunikovat. Nejednejte s ním jako s dítětem a nehledejte u něj lidské vlastnosti a lidské chování. Nenajdete to! Pes neumí dělat naschvály! Pro něj moč a stolice nejsou ničím špatným nebo nečistým. Jsou to jen značky, kterými vám říká - cítíš? jsem tu! Když přijdete a doma je značka a vy začnete řvát a váš pejsek se tváří "provinile", necítí žádnou vinu, protože ani nemá důvod (vy taky necháváte doma svůj pach - který on cítí (kalhotky, ponožky, boty..., ikdyž vy ne) jen se utvrzuje v tom, že jste po všech těch ranách a řvaní jen naprosto neschopný blázen, se kterým nelze komunikovat. Pes není samotář, je to smečkové zvíře a chce jedinou věc - komunikovat s vůdcem a vytvořit s ním fungující smečku, která dokáže "nalovit" aby nepošli hlady a pak se vyspat. A vůdce smečky je ze 2 jedinců (vy a vaše štěně) ten chytřejší, klidnější, sebevědomější, rozvážnější a schopnější jedinec. A to vy nejste. Už ví, že jste hysterický bláznivý rapl, ale s tělem větším, než je to jeho. Až vyroste (pokud je to velké plemeno), fofrem vás odkáže na vaše místo. A běda vám, jak to nepochopíte! Proto zapomeňte na tresty, na počet povelů a víc pozorujte svého psa. Pes se vychovává chválením. Tón při chválení je mu příjemný, příště totéž zopakuje jen proto, aby si užil pochvalný tón. A pokud dostane třeba i půlku piškotu, přetrhne se pro vás. Vemte ho ven, a když se tam vyčůrá nebo vykaká, chvalte jako blázen a dávejte pamlsky. On se neodnaučí dělat "to" doma, on se naučí, že dělat "to" venku se mu vyplatí. Takhle jednoduché to je. A moc vám pomůže, když si přečtete nějakou knížku. Např.: Pes to chápe jinak, Budeme mít dobrého psa, Rozumím si se svým psem? Jinak zkuste se někdy podívat v úterý ve 22,40 hod. na Prima ZOOM na pořad Cesar Millan. Je to poučné. A držím pejskovi palce. Ida

Ajo, já jsem přemýšlela a myslím si, že děvče dělá jen to, co sama zažila, jinak to neumí. Místo pohlazení nafasovala ránu, aby věděla, co se nemá. Stydí se za cit, za hezké slovo, za slovo mám ráda, miluji. Bere to jako slabost nebo úchylku. Rodičům se podařilo vytlouct z ní projevy lásky. Myslí si, že tak to má být. Tak to tak dělá. Jéééžiši, jak je to smutné. Být surový na toho, koho milujeme. Třeba jí někdy dojde, jak je to nedobré, jak ubližuje.

Blanko, ani lehounké plácnutí a slova "co to je" není dobře. Pes nám velice rád vyhoví, jenže nám nerozumí. Vůbec nechápe, co po něm chceme. Stejně tak, jako bys potkala Japonce, on po tobě něco chtěl a ty bys mu stejně nerozumněla. A opačně, on tobě. Chápej, to je naprosto stejné! Musíš mu přeložit, co po něm chceš. Musíš mu dát najevo, co je dobře. Jen okrajově, co je špatně! Pohlazení, pochvala, odměna! Tohle se dělá, aby pes rozumněl, pochopil. Všimla sis, jak se snažíme, aby pes rozumněl nám http://www.octaviusmalidaj.cz…/Zaciname_cvicit_IPO/IPO8.htm, ale my neděláme nic pro to, abychom rozumněli psovi. Pohledala sis nějaké čtení o postojích a polohách psa při komunikaci? Pes nemluví, nemá mimiku, ale přesto komunikuje. Tomu, že nás volá ven tomu už asi rozumíme, ale on má své nálady a svá přání každou minutou. Jen my nerozumíme, neumíme se dívat. Třebas: http://www.muj-pes.cz/chovani/konejsive-signaly-543.html

http://www.hafici.cz/clanky/o…la-dil2-co-prozradi-usi-3899/

Blani, však jo. Jen jsem se zamyslela nad tím, co všechno děláme proto, aby nás pes poslouchal a jak málo času věnujeme tomu, abychom mu rozumněli. Abychom věděli, co si myslí, jak se cítí.

Blani, otevřela jsi ty odkazy v mém povídání z dnešního rána? A zamyslela jsi se? Ne? Udělej si chvilku čas, přečti a zauvažuj! Prosííím!

Blani, omlouvám se, jestli to tak vyznělo. Já jsem jen čekala, že budete komentovat to, co jste se v článcích dočetla a tím popostrčíte tazatelku, které je to evidentně lhostejné. Nic ve zlém, hezký víkend přeji z Ostravy.