Dite a maly pes bez dozoru?

No, záleží jakou rasu byste jste chtěla,každá rasa je jiná... Neumím si představit malého pejska, aby ublížil dítěti... No ale třeba pejsek Čau čau, ten si myslím že mývá sklony k agresivitě. Jinak když už, tak jedině že by si malé štěňátko chtělo s dítětem hrát.. Tak by mu třeba kousalo ( spíše asi žužlalo ) ručičky... Jinak nevím... Určitě napište jakou rasu chcete ...

Já mám 12 letou dceru, která pejska venčila od 11 let ( dřív jsme pejska neměli, proto až od 11 let ), ale určitě může venčit i dřív .

Pokud si ho koupíte jako štěně, tak by bylo dobré aby si na vás zvykl a vy abyste byla s ním ( aspoň na ten týden ) a pak pomalu můžete jít do práce a váš pejsek si musí zvyknout že budete dlouhou dobu pryč... A aby mohl čůrat když nebudete doma, tak si pořiďte takové plíny pro štěňátka ( takové podložky na čůraní ) a vždy mu tam nechte pelíšek, nějaké hračky, granulky a vodičku... Uvidíte, že si brzo zvykne ...

Mimochodem skvělá volba pejska, kavalír king charles španěl je moooc krááásný pejsek , nikdy jsem ho neměla, ale četla jsem o něm že má skvělou povahu, jestli bych mohla doporučit, tak se ještě podívejte na pejska jménem Biewer jorkšír teriér, my máme fenku a je úžásná, napište, jak se vám líbí tato rasa ,

Naši mají dva jezevčíky a Kólii. Všichni tři jsou děsně hodné. Někdy je na chvíli pustíme k nám na zahradu, protože si s nimi naše děti (3 a4 roky) chtějí hrát. Všechno je ok, ale někdy se stane, že jedno z dětí psy zatahá za ucho nebo za ocas a oni se oženou. Nikdy nemlůžete vědět, co zvíře udělá, takže pokud jsou moje děti náhodou se zvířetem, tak z nich nespustim oči, abych věděl, co všichni dělají.

NIKDY nevíte, co ten pes udělá, když mu dítě z rozmaru zatahá za ocas nebo nedejbože i omylem šlápne na nohu. Pes má blbý den, může na dítě žárlit, může být podrážděný z nějaké bolesti a prostě kousne. My teda máme velké plemeno a i když neteř ví, že na pejska může sahat ručičkou, jen hladit po hřbetě, tak je nenecháváme samy spolu. Nedávno měla mamka v nemocnici na JIP dítě s potrhaným obličejem od mírumilovného ovčáka.

Jinak myslím, že jde hlavně o děti nejmenší, do těch 3-4 let, pak už jsou rozumní, umí se vyhnout pejskovým tlapkám, nelezou po nich, netahají. Batolata do 2 let prostě neodhadnou, že pes není věc, po které se nesmí válet, kterou nemůžou táhnout za ocas, oblíbené je z mé zkušenosti i tahání za srst. A hlavně nepochopí signály zvířete (vrčení, útěk), že člověk to už přehání a má zvíře nechat být.

Liško, ta úvaha s posečkáním pár let, než budou děcka o fousek větší, se mi moc líbí. Dítě + pes doma dohromady je věc, kterou můžete mít ošéfovanou, ale JEDNOU JEDINKRÁT se něco posejří a je průšvih.

My moc nemusíme jorkšíry, ale jak jsme na internetu uviděli tuhle rasu ( Biewer ), hned jsme ji chtěli mít, je úžasná, nenáročná na krmení i na pohyb ( 2 procházky, za den jí úplně stačí ) . K jídlu si smlsne za den co chce, jinak ji dáváme do misky trochu psího masíčka, když to sní, tak jí dáme ještě večer. Jinak dcera ji cvičí, takže dostává ještě psí piškoty. Ale určitě jak říkáte, tak vydržte, až si budete úplně jistí...

Jo a nemá papíry, našli jsme ji na stránce Bazoš, v inzerátech ...

Každý majitel musí svého psa dobře znát, např. já už měla 4 psy a teprve u tohoto posledního bych to s úplným klidem dovolila - ruská barevná boloňka -kluk.

Odříkaného chleba největší kus . Nikdy jsem neměla ráda jezevčíky. No a už rok doma jednoho máme. Osmiletého. Nebyl zvyklý na malé děti, žil jen se starým pánem. Také jsem měla trošku obavy, jak se s vnuky snese. Přeci jen klukům byli 3 a 4 roky a byli dost divocí. Bála jsem se jak o vnuky, tak o psa. A je to pohoda. Pes toho klukům dost dovolí, ale když už jich má dost, tak začne vrčet. Takže se hoši dají na ústup. A venčit se chodí všichni tři dohromady.

Sebodko, jezevčíci jsou nej... Takhle to naše princezna zalomila.

Moje děti vyrostly s jezevčíkem. Dceři bylo 5 a synovi 3, když k nám přišel 4 měsíční Ferda. Venčily ho společně, dceři bylo 8, synovi 6. Ferda umřel, když dcera odmaturovala. Děti ho milovaly a on je, nikdy jim neublížil, všude chtěl být s nimi a jednou jsem viděla jak zahnal od dětí vlčáka. To jsem ho vlastně poprvé a napsledy viděla rozzuřeného. Teď máme anglického kokra, je mu 10 let a dvouletého vnuka. Vnukovi se spíše vyhýbá, když jsme všichni v jedné místnosti, nic si k němu nedovolí. Ale jak je vnouček sám a třeba jen na něj kouká do jeho pelíšku, tak pes vrčí. Nevím, jestli by malému ublížil, proto je nikdy samotné společně nenechávám. Možná, kdyby se znali od štěněte, byli by kamarádi. Teď už je pes na to starý. Dětem bych určitě pejska dopřála, ale aby spolu vyrostli.