Psí láska k člověku

fenka je to krásná - jen jestli ji, kačko, moc nedusíš svou láskou? pes potřebuje cítit, že jeho člověk je vůdce smečky, pak k němu bude vzhlížet a snažit se o pozornost - dej jí prostor, aby musela o tvou přízeň usilovat

ještě mě napadá, jak píšeš, že ji voláš zdrobněle - lepší je dávat jednoznačný, vždy stejný povel a když pejsek přijde, dávat najevo radost, pomazlit, popř. odměnit - ale píšeš, že ji cvičíš, tak tyhle zásady asi znáš

Pejsek je milený.Myslím, že ho musíte naučit a vychovávat.V první řadě přivolávat jménem,když doběhne,odměnit granulkou.Určitě se vás nebojí,ale chce to ho to naučit.Povel musí být vždy jednoznačný, chce to trpělivost a cičit,cvičit.

Za přivolání někým druhým ho třeba pokarhat.

dekuji ale ja ji cvicim a na jmeno uz slisi a trik ke mě uz umi

Než se naučí, že nemá jít k neznámému nebo odbíhat,mít ji stále na tom dlouhém vodítku,pak ním trhnout,psa přitáhnou k sobě,dúrazné nesmíš,pokarhat a takto dokola, než se odnaučí.Na druhé strané- za odměnu granulku.

Ahoj, místo "trik" bych spíše používala slovo "povel"

takové univerzání je ke mě, nebo k noze - dobré je jí mít na delším vodítku, říct ke mě - když nejde tak si jí pomalu přitahovat, pochválit. a znovu a znovu a znovu a znovu, ona to časem pochopí..

V tom vůbec nevím, jak zní otázka

Omlouvám se, ale vyjadřuješ se hodně nejasně, nesrozumitelně a ještě odpovídáš lidem, kteří ti chějí poradit arogantně.

Přečti si třikrát svojí otázku - v ní stojí, že neposlouhá, neumí přijít a kouká - pak píšeš, že sase na povel ke mě umí.. Máš to trochu zmatené

ale ona umí ke me

Asi máte pravdu.. to můj čumák to má naopak.. .. stačí na něj na procházce zavolat jménem a on se začne rozhlížet - ví že když ho venku volám, tak tam někde je něco, co by ho mohlo zajímat a nepříjde..ale.. naopak doma stačí říct ahoj, a už je navezenej až na klíně, mazlík ..

Kačko, to víš, že tě má ráda. Ale nemá vždycky na tebe náladu. V takovém případě dodej: Příjdeš nebo ne?! A ona příjde nebo ne. (humor) Nebere tě jako šéfa, kterého je třeba poslechnout. Bere tě jako kamaráda, sobě rovného tvorečka. Nemusíš ji cvičit, nemusí z ní být služební pes se zkouškami. Ale nauč se používat takový tichý, ale velmi ostrý hlas na to, aby poslechla, když tenhle povel dáš. Povely, které musí, pro bezpečnost, znát a poslechnout- fuj! ne! ke mně! Nedávej ho často, jen když je potřeba. Ale o to zřetelněji. Spíš ji nauč takové triky: zatanči, popros, mrtvá, styď se, projdi (pod nohou při kroku). Spíše legrácky. S kousíčky piškotků v ruce. Spíš jako zábavu a společnou činnost. Pro inspiraci:

Bere tě jako kamarádku,ale jako vůdce smečky uznává asi někoho jiného v rodině.

To je zřejmě maltézačka n ebo snad boloňačka, ,já mám kluka boloňáka, je svlj, nerad poslouchá, ale naučila jsem ho povel "ke mně"pomocí pamlsků a jinak nevolám, zkus to, za týden by se to měla naučit.

Ale ona ke mě umí a je to bišonek křížený s jorkšírem (jorkšonek)

Máš roztomilého pejska. Také máme pejska a když jsme na vycházce a řeknu "jdeme domů", tak chvíli, jakoby přemýšlí, tak to zopakuju. Víš pejsek není člověk a tak mu trvá možná minutu až tři minuty než mu to dojde. Pokud to není cvičený pes na povely.

Má vás rád, protože je to váš pes. Ale. Není to stroj ani hračka, je to živý tvor, který má své nálady a potřeby, může být unavený, má velkou potřebu spánku nebo se mu prostě nechce. Jestli mu věnujete příliš péče, každou chvíli ho voláte a nenecháte ho chvilku odpočinout, může se mu to zprotivit. Nechte ho žít. Nechte ho až přijde za vámi sám, že chce pohladit a pomazlit. A on přijde. Zkuste to.

Tak v první řadě fenečka je nádherná.

Co se týká lásky, tak ta u psů souvisí s respektem. Je pro něj důležitá hierarchie..takže vůdce smeky.

V posledních letech jsem žila se dvěma psy. První byl Am - irský vlkodav mé dcery. Sama jsem vždycky mívala kočku a tak jakékoliv příkazy a povely jsem nezvládala. Am si udélal jasno. Vůdce smeěky je moje dcera (pu poslouchal na slovo ahráli si spolu..), pak syn, který na něho obas houknul a na konci já, která jsem ho sice chodila venćit, když byla dcera mimo domov, krmila, ale nic víc. Velet jsem mu nedokázala - byl přece jen jiná váhová kategorie než já

Pak jsem dostala malou fenku - křížence špice Luc. Byla by musela do útulku a tak jsem se jí ujala. A tam jsem začala podle rad dcery. Lucinu jsem VŽDYCKY přivolávala "Luc ke mně !" a trvala jsem na tom. Když přišla, pochvala, když ne, zvýšení hlasu, kterým jsem povel opakovala. Teprve když přišla a slupla odménu, došlo na mazlení a slova, kterým nemohla rozumět, ale chápala je podle tómu, kterým byla vyslovena.. a ta já bylo jedno, když jsem jí echrala kožíěk a říkala " ty můj vrtichvoste, od čeho máš zase packy jako čuně..?" Lehla na záda a smála se..Když jsme šly spolu domů, otevřela jsem do koupelny a zavelela "Luc šup !" a ona po čase věděla, že musí do koupelny a počká až jí otřu všechny čtyři...teprve pak sméla do bytu a na své křeslo.

Lucina už druhý rok nežije, ale měla jsem ji ráda a vím, že i ona mě. Ale náš vztah vytvořila důslednost a jednoduché a vždy stejné povely.

Přeji, abyste to také zvládly. Radka

Osum měsísu pejsek-to dá ve výchově ještě moc práce.Při jaké koli činosti ji zavolej KE Mě a odměn ji.Ona se naučí ale bude to chvíli trvat.