Jak dlouho si pamatuje pes lidi?

No,oni Vám asi hned na klín neskočí...Prvně budou zcela jistě štěkat...Pak Vás začnou očichávat a po chvilce na Vás skočí samou radostí

Není potřeba se něčeho obávat,stresujete se zbytečně.

Děkuji moc. Víte, já bych si přála, aby to bylo tak, že přijedu a pejsci přiběhnou a budou na mne skákat radostí, jako to bylo vždycky, než jsem odjela, že si pak ke mne sednou a že jim dám pusu na čelo. Jenomže trochu se bojím, že to tak nebude a že si to přivítání po letech idealizuji. Tak třeba nebudou skákat, ale nebudou ani štěkat jako na cizího...

Pěkný den. Psi si opravdu pamatují lidi dlouho. Hodné i ty zlé, jak psala Wamp. Až Vás uvidí a vlídně na ně promluvíte, napište nám pak, jaké bylo přivítání. Pro zajímavost Vám přikládám odkaz na diskuzi, která zde proběhla na téma psí paměti. Je to milé počtení.:

https://www.poradte.cz/zvirata/1825-psi-pamet.html

Děkuji Vám za hezká slova. Těším se a určitě napíšu. Sama jsem na to zvědavá. A ta diskuze byla opravdu milá, taková hřejivá

pejsci si pamatují, i místa i lidi i ostatní zvířata...taky po úmrtí nemusí odejít a jsou stále se svou rodinou- páníčky a dokonce když už jejich duše odejde tam kam má, jsou schopni se brzo vrátit i v jiné podobě - třeba jako jiné zvířátko do rodiny...

Pod to se můžu podepsat... vím, že můj pejsek byl se mnou celý jeho život doslova v telepatickém spojení, když umíral, prosila jsem ho, ať se vrátí buď jako pejsek nebo jiné zvíře... a vím, že to tak bude a že mi dá poznat, že je to on...

Skúste sa s ním porozprávať cez mobil, alebo videhovor.

Mali sme psa, ktorý reagoval aj na zvonenie telefónu, klasického aj mobilu. Aj na zvonenie zvončeka na dverách. Vedel,. že idú návštevy ktoré mal rád. Mal dvoch ľudí v pamäti, ktorých neznášal, a keď tí prišli, tak si ich nevšímal.

Náš pes s přehledem pozná, že se blíží tmavočech. Jiní mu nevadí ale tyto vyloženě nesnáší. Pravděpodobně to má co dělat s aurou. A je fakt, že to nějak tak bude.

Psy maju perfektnu pamat. Urcite si bude pamatat. Moj ma 10 rokov, nasla som ho ako stena, ked mal tak 3 tyzdne. Bolo zrovna leto a za 6 tyzdnov nato som odisla na vysoku do Brna. Starali sme sa o neho s mamou, potom uz iba ona. Ja som sa domov vracala raz za mesiac ci dva na 2 necele dni a i to som bola vacsinu casu niekde prec. A vedel, ze idem, uz ked som bola na konci ulice ) Po rokoch som si ho vzala k sebe a verte, som jeho zivotna laska, i ked s nim mama bola v podstate 4 roky a vkuse sa o neho starala sama. I tak si navzdy bude pamatat, ze som ho na tom opustenom odpocivadle nasla ja. Zakazdym,ked odidem niekam na par dni, nezerie. Psy su uzasne...