Co je to za kočku?

Není třeba za každou pěknou kočkou hledat hned nějaké plemeno. Pokud to plemeni vyloženě neodpovídá, nebo to nemá rodokmen, je to jen vaření z vody. Každopádně bílé odznaky evropské kočce neodpovídají, je jich příliš málo na bikolora o dalších varietách ani nemluvím, ale může jít o špatně vybarveného jedince. Podle delší hlavy, sytě zelených očí a modré barvy by mohlo jít o křížence ruské modré. Ale je to jen jedna fotka a kočka není vidět celá. Co když je to zástupce nějakého bezocasého plemene? Bez rodokmenu je každá kočka jen kočka domácí, která se může něčemu podobat. Ale odlišnosti jsou u většiny plemen koček malé, pokud nepočítám extrém jako peršanky a siamky. Stačí křížit nevhodné jedince, byť s PP a u koťat nikdo nepozná, jestli jde o čistokrevnou kočku nebo se kdysi v páté generaci nějaká čistokrevná jen mihla.

Já sama mám doma dvě turecké angory s PP. Nechtěla jsem je na chov, jen na mazlíka. A kamarád mezinárodní posuzovatel se mi dodnes směje, že kdybych přinesla na stůl kočku (9let) jako angoru, je hned diskvalifikovaná, kdyby jako sibiřku, jde hned do nominace. A o kocourovi zas říká, že je to norák. Prostě se exteriérem příliš nepovedly.

Takhle můžete chovat třeba exotky a když nebudete dbát na typ, budou vypadat spíš jako pěkná britka, ale do exotky budou mít daleko. Nebo, a toho je třeba se bát při oblibě plemene nejvíc, z mainské mývalí bez PP a bez povinného uchovnění i s PP se za několik generací, když chovatelé nebudou dbát na udržení typu, stane jen kočka s delšími chlupy.