Akita Inu, nebo Šarpej

Akita je dost náročný , ba přímo někdy svehlavý pes a příkazy plní jak se mu zachce , takže je potřeba ihned ze začátku vyžadovat důsledně plnění ukolů , jinak si pejsek zvykne na nedůslednost , -

http://akita-inu.hafici.cz/

http://sarpej-shar-pei.hafici.cz/

V hafících máte veškerou poradnu i případně inzerci a diskuzi s pejskaři

Poklikejte a přečtěte si více o těchhle plemenech. Pozor, ani jeden není mazlivý a hravý! Jsou samostatní, hrdí a důstojní. Nějaké mazlení a kočkování si s nimi neužijete. Šarpej je velice náročný na údržbu. V záhybech, v očích a v uších se mu usazuje maz a nečistoty. Je potřeba ho často čistit. Jakým způsobem, to příliš nevím. Akitu jsem potkávala a u domku vidívám. S jeho paní jsme několikrát daly řeč. Ještě chvíli přemýšlejte a vybírejte a vyčkejte, až bude jaro a výstavy. Zajdete se na ně podívat v reále a popovídáte si s chovateli.

Menší, ale velice pododná akitě je shiba-Inu http://rasa-psu.blog.cz/rubrika/shiba-inu Ale také s ní moc sranda není.

Jestli jste měsíc jako malá hlídala pejska a dneska jste dospělá, co ve Vás z té doby mohlo zbýt za zkušenosti? Je to podobné, jako by se dospělý muž ucházel o místo řidiče a tvrdil, že když byl malý, jezdil měsíc s tátovým autem. Prostě ty zkušenosti nemáte, ať si namlouváte cokoliv.

Akita inu je pes velice svéhlavý a dominantní. Žádný mazlíček. On je prostě vůdcem. Má to tak ve své psí hlavičce a žádnou výchovou jej nepředěláte. Pán v nedaleké vsi ho má. Opravuje motorky, často k nim chodí tudíž zákazníci. Pán pokaždé běží nejdřív zavřít psa. I když vypadá /pes/ velice hezky, je prý nevyzpytatelný, sám jeho majitel ukazuje několik jizev na ruce, kde ho prý pokousal. Což by pánovi udělat neměl. Jenže je to svéhlavý "Japonec".

Jako začátečnici bych Vám opravdu doporučila nějakého Bobíka či Alíka z útulku. Kříženečci jsou krásní psi, vděční, milující, nejsou tolik náchylní k nemocem, jako psi přešlechtění. A uvidíte, jak Vás bude mít rád. Už jen proto, že jste ho vysvobodila z útulku a dala mu svou lásku. Jaga.

Já bych vám ani jedno z plemen nedoporučovala. Obě vynikají bojovností, kdy je u nich náročná socializace, aby se nervali se psy. Akitu nemůžete venku pustit z vodítka, což považuji za pěknou otravu. Někomu to nevadí, ale já si nedovedu odpočinout na procházce, kdy mám neustále na šňůře psa, pokud se pes po svém nevylítá a nemohu ho pustit, protože by utekl a již se nevrátil, je představa takové procházky dost úmorná.

Šarpej je ostrý hlídač, dost tvrdohlavý na výcvik. Někdy končí v útulcích pro agresivitu, kdy je majitelé nezvládnou. Pak jsou velkým problémem.

Nevím, co se psem hodláte dělat, k čemu ho chcete mít. Pokud k výcviku nebo sportovním aktivitám se psem, v žádném případně nedporučuji ani jedno z těhle plemen. Přesto, že mi asi odpovíte, že cvičit nehodláte, nějakou poslušnost pes mít musí.

Aby byl pes šťastný, potřebuje chodit nabírat podněty do okolí, nestačí mu jen zahrada, i když to v sebeobraně bude tvrdit řada lidí, co psy takhle má a nevytáhnou s nimi paty, takoví psi jsou chudáci. Pokud s ním tedy budete chodit na procházku, abyste si to užila vy i pes, bude dobré, když ho naučíte přivolání a budete moci pustit na procházce na volno a pes vám hned neuteče, nebude lovit nebo vyvolávat bitky.

Ideální a zvladatelné plemeno pro začátečníka je třeba kavalír king charles španěl nebo český strakatý pes. Myslím, že by nebylo od věci též navštívit nejbližší útulek třeba za účelem venčení a zopakovat si pár znalostí o psech, jejich ovladatelnosti ap. Možná, že vám tam nějaký svěřenec padne do srdce. Nevybírejte chlupy, ale povahu. Na jakéhokoliv psa si vizuálně rychle zvyknete a oblíbíte si ho, když je povahově příjemný. Povahově příjemný a ovladatelný pes je ternem. 10-15 let soužití s obtížným psem jen kvůli tomu, že vám učarovala jeho krása a zevnějšek, to je příliš velká cena, podle mého názoru.

Jestli trváte na čistokrevném plemeni, zásadně vybírejte psa s PP, nikoliv bez a přihlaste se s ním na cvičák, kde se naučíte, jak žít se svým psem v pohodě a bude to fajn pro vás i pro něho.