Značkování teritoria

Do ruky kapesník nebo rozložené noviny (ne smotané) a řvát a prat do něho a po něm, co síly stačí. I kapesník i rozložené noviny nebolí, neublíží, jen vyděsí. A vřískat strašně řvát! Je potřeba zastrašit! A to tak, že fest! Žádné kňourání a napomínání, jakože - co to děláš, fůj, to se nedělá. To on nikdy neudělal! Pohlídat ho a jak se začne točit a zjišťovat, že je to správné místo, tak je třeba vystartovat s něčím velkým, nejlépe bílým! Kdokoliv. Majitelka nebo hostitelka! Jakmile crbne, bude tam nejen on, ale všechny návštěvy chodit udělat podpis.

Aloi, ještě vám musím napsat, že nikdy, nkdy z takových šarvátek nesmí pes vyjít jako vítěz. Nejspíše se bude bránint, kousat, štěkat. Vy musíte zesílit intenzitu a on musí poznat, že vítěz, pán, šéf, jste vy. Jinak začne šéfovat a značkovat vám doma. A pročuraný byt, to je strašná záležitost.

babkazov: PROBOHA!

Zadavatelko, dělá to pejsek i na jiných návštěvách, nebo jen u té jedné kamarádky? Nemá kamarádka třeba také pejska, nebo kočku, kteří jí tam značkují? Je potřeba prvně zjistit příčinu. Označkovaná místa důkladně vyčistit, aby tam ani pes necítil svůj pach (dobrý je na to ocet).

Doporučuji tento článek http://www.muj-pes.cz/vychova…myty-kolem-dominance-561.html

V psí smečce se jen STŘEDNĚ POSTAVENÍ JEDINCI projevují fyzicky agresivně, protože si nejsou jisti svým postavením. Bijte svého psa, a dosáhnete toho, že Vás v tom "lepším" případě bude "respektovat" ze strachu, v tom horším vůbec.

Tarante, já vůbec o bití psa nemluvím. Já jsem první viděla tohle teritorim, já jsem si ho označkovala jarem, leštěnkou, já jsem ho obsadila. Je moje. A pes mi nebude přepisovat moje značky a obsazovat mé území! Šéfuju tady já! Navíc, všimnul jste si, co píšu? Všechno tak, aby pes nebyl bit, neměl bolest. Můj pes,středně postavený jedinec vůbec není nejistý. Přesně ví, kde je jeho místo a přesně ví, že je v bezpečí pod mým vedením. Když to nebude vědět, bude chtít šéfovat a značkovat a neposlušnost trestat!

Ono ale pokud to tam značkují jiná zvířata, tak to pes prostě přeznačkovávat bude, proto jsem se na to zadavatele ptala. Je divné, že by to pes dělal jen u kamarádky a doma ne. To nevypadá jako nevychovanost. Takže bych pátrala po příčině. Protože to nemusí být projev značení teritoria vůči lidem, ale vůči jiným zvířatům. Samozřejmě pes by si to neměl "dovolit" vůbec, ale to je mu potřeba napřed usnadnit, například důsledným odstraněním zápachu všech jeho i případných cizích značek, který člověk ale vůbec nemusí cítit. Například u veterináře zvedne nožičku tak každý druhý pes, protože je to tam prostě už stokrát označkováno, a vůbec doma ve svém čurat nemusí. Taky je otázka, jestli fenka není z návštěvy natolik psychicky rozrušená, že se z toho prostě počurá, někteří psi jsou strašné citlivky. Prostě máme málo informací, aby se dala dát nějaká univerzální rada. Proto jsem tak reagovala na Váš poněkud těžký kalibr.

Tarante, to co píšete, to je veliký nesmysl a ještě větší omyl. Pes nemá co nechávát své značky, přeznačkovávat cizí pachy, značit si své území! Ani omylem a věřte, že z nervozity to už není vůbec. Příliš psa polidšťujete. Pes má své zákony a my je známe. Máme dostatek informací na to, abychom ho přiměli dodržovat zákony smečky, ve které žije, která ho chrání, která ho živí. Té smečce šéfuju já. Jeho je pouze pelech. Je zajímavé, že ten si neznačkuje, že? Když budete mít poddajného, bázlivého pejska, to co píšete, může i jakž takž fungovat. Jen bych připomněla, že dotaz je o jorkšírském teriérovi. Vidíte to slovo teriér? Není o čem mluvit!

Ano má staršího pejska. Ale chodím k ní už dlouho a když byla malá tak to nedělala až teď poslední dobou. jinak děkuji za radu.

Ale oni si všichni pejsci značkují teritorium, akorát to dělají venku. Zahrada je taky moje, ne psů, a dovolím jim tam značkovat. Přesto to nedělají v bytě. A dělají to až v období dospívání, což ten jeden rok by tak u jorkšíra odpovídal. Ono rada mlátit psa v tomhle vážně stojí za houby, protože pes si dá akorát pozor, abyste ho u toho nenačapali. Když už po něm něco hodit, tak to udělat tak, aby pes neviděl že to pocházelo od Vás. Prostě "trest shůry" je poměrně ověřená metoda, ale trestání přímo páníčkem má za příčinu spíš to, že pes se u toho snaží být neviděn. A to opravdu není žádná pitomost. Takže ano, hoďte po něm třeba balíček papírových kapesníků, pokud nevidí, že to házíte Vy. Pak si spojí značkování v bytě s tím, že se mu pokaždé stane něco nepříjemného ale přitom si nebude dávat bacha, jestli se díváte. Pokud tam občas zaznačkuje i ten starší pes, není se čemu divit, že s tím začal i ten Váš. Fenku před návštěvou řádně vyvenčit a nechat její značkovací pudy vyřádit venku. Hodně štěstí.

Pořád jsme ale nevyloučili možnost, že se jedná o submisivní chování. Psi takhle očůrávají i z přehnané podřízenosti (třeba vůči tomu staršímu pejskovi). Chtělo by to trochu popsat její celkové chování. Ale obávám se, že mi budete muset případně napsat soukromou zprávu, nebo mě tady kvůli tomu "polidšťování" paní nade mnou za chvíli vurtuálně umlátí a já toho začínám mít tak trochu plné zuby.

Ještě doplním, o tom submisivním močení psů se můžete dočíst také zde http://www.hafici.cz/clanky/p…cuje-a-odmita-venceni-11282/.

co takhle neobtěžovat se psem, tj. přijít bez psa?

Pokud roční psík značkuje, tak ho na návštěvě prostě vemte na klín nebo nechte doma. Rok je psí puberta, je to v podstatě ještě blbeček co neví co se sluší. Malé dítě byste taky nenechala na návštěvě volně lítat bytem.

Ten odkaz od tarantel o dominanci je fakt zajímavý, doporučuji. Konečně je mi jasné co a proč nám na psy funguje.

Připomenula se mi věta by Ozzák ze seriálu Comeback, když se ho Lexa ptá zda už je správnej chlap: "Správej chlap se neptá, správnej chlap to VÍ!" A tak je to i s dominancí, myslím. Měli jsme doma složení já (žena 50kg), můj přítel (větší a silnější), fenečka 10let 5kg, fenečka 2roky dvě kila. Hierarchie, vzniklá naprosto spontánně, byla: já alfa, menší psík, větší psík, přítel.

V praxi to znamenalo že psiny mne poslechly bez výhrad, menší té větší šéfovala u misky i u aportu, a obě buzerovaly páníka. Když je venčil potřetí za hodinu a já se optala proč to dělá, odpověď byla "ale ony chtěly ven". No, neměli zkrátka ujasněno kdo je pán a kdo pes.

Dominanci jsem nikdy neuplatňovala nějakým násilím; prostě obě čuby odjakživa věděly, že panička je šéf, jak jinak? Plus samozřejmě když jsem chtěla aby dělaly cokoli co neuměly samy od sebe, bylo třeba jim nejdřív vysvětlit co že to vlastně chci, metodou pobídek a odměn. Vlastně, když o tom tak uvažuju, ani nevím že bych někdy psiny fyzicky trestala; pokud zazlobily, dostatečné bylo slovní pokárání (panička vrčí, zdrhejte!).

Asi by to byl to celkově zajímavý psychologický výzkum, jak to v rodinách chodí v soužití se psy. U nás byl přítel natolik nedominantní (směrem ke psům) že ho čuby braly spíš jak nesvéprávné štěně; až do takových absurdních situací když je při krmení musel zavírat každou do jiné místnosti, aby se nehádaly. Přitom když jsem krmila já, stačilo jen syknout a obě se spořádaně držely každá u vlastní misky...

Nejprve proč to dělá - dospěla a hledá si místo ve smečce a zkouší své hranice .. Zatím jí nikdo razantně neřekl , že v ŽÁDNÉM bytě se nečůrá. Určitě jste jí říkali , fuj a nesmíš , a kamarádka /teta ap.) říkala vám ,, vždyt se nic nestalo , to se uklidí a podobně . V podstatě jen domlouvání .

Doma má jasno , přece nebude značit to co už její je .

Popravdě , prvně bych jí nahlas vynadala ( a hodně ) , podruhé bych jí vyhodila na chodbu , do koupelny a potřetí by normálně dostala na prdel. Vykašlete se na to , že to vypadá blbě plácnout psa na návštěvě a jednejte . Nikdo nechce mít doma načůráno , ani sebehodnější teta. Lehká přezprdelovka ještě nekazí vztah mezi psem a pánem . Ten je o něčem jiném .

pro Tarantel - odborná litertura je fajn , ale praxe a životní zkušenosti jsou k nezaplacení . Každý pes má jinou povahu a modelové případy z odborné literatury nemusí pasovat na každého.Představa , že mi pes čůrá na koberec a já po něm házím papírové kapesníky a ještě dělám , že to nevidím , me fakt pobavila .

Oli , odborná literatura říká, že všechno je komplexní. Všechno jde ruku v ruce, jedno vyplývá z druhého. Kdo tohle nepochopí, izoluje jeden poznatek z celku. Je to jako vytrhnout větu z kontextu. Výsledek je velký nesmysl. Vaši větu: "odborná literatura je fajn, ale životní zkušenosti jsou k nezaplacení", také vytrhne z kontextu. Izolovaně, nesmyslně a nepochopí to, co říkáte. Správně to říkáte, protože zkušenosti řeknou, co nesmí stát izolovaně, ale musí zůstat v kontextu.

Napadla mě poněkud podivně, jistá souviuslost. Fenky okolí, ne teritorium, označují pouze a jen v době říje. Při hárání. Jinak ne! Co když paní na návštěvu psinečku nese v tašce na rameni a ona nemá čas se pořádně vyčurat. Před domem crbne, ale stále se jí chce. Nemá čas se pořádně vyprázdnit a do toho emoce radosti z návštěvy. Neznačkuje, pouze se potřebuje vyčurat. Stydí se za to, tak čupne, schová se za křeslo. Pes, když značkuje, tak na viditelných místech a ještě se u toho tváří vyzývavě. Jestli je to takhle, tak se Aloi i psinečce omlouvám, dala jsem se strhnout nadpisem.

Ještě mě napadlo, jestli paní fenku neučila doma na plínku. Ona pak může na návštěvě počůrat třeba koberec proto, že jí to plínku připomíná. To je docela častý nešvar plínkových psů

K té osobní zkušenosti - já mám zkušenost právě se submisivní fenkou, která se počurávala z nervozity z jiných psů. Kdybych jí za to trestala, asi by dneska byla uzlíček nervů. Můj druhý pes označkoval byt když byl poprvé doma. Jednala jsem impulsivně a zařvala "fůůůůj". Lekl se hrozně, a už to nikdy neudělal. Jenže jsem si vědoma, že to nemusí platit na každého psa. Proto jsem chtěla podrobnosti a diskutovat o tom.