Oslepnutý pejsek.Kdo máte zkušenosti?

Moc děkuji za Vaše slova.Jsem opravdu smutná,vím,že to spěje ke konci,ale ta nejistota a nyní to,že úplně oslepl, je pro mne hodně smutné.Budu proti tomu bojovat úsilím,udělat pro něj co budu moci.Ještě jednou díky!S.P.S. Hladíme ho hodně a i za Vás.Dík!

Počkal bych chvíli,jestli se s tím vyrovná.Když ne,tak dát injekci.Nemá cenu ho trápit.

no vzdyt jsem myslel,až když bude vidět,že trpí a má z toho deprese.Ale náš pes se s tím vyrovnal.Ale není to přeci pravidlem

To Ben:díky,povzbudilo mne to.Díky!

Tohle se mi zdá celé divné, náš pejsek, co už nám bohužel umřel (17), byl také naprosto slepý, ale do ničeho nevrážel... Jedl, venčil se... Kdy jste byli naposledy u veterináře? Protože to, co popisujete, by mohla být i slabá mrtvička...

To losfuncha:vet.je s námi stále v kontaktu.Mrtvička to není.Prý spíše deprese z náhlé změny stavu.Díky!S.

Určitě? No pokud to tak je, tak jsem si sama oddechla... nepřála bych Vám to

Eulalie,děkuji,vše jsem ještě napsala zde i jako dodatky.Jen nevím,co ještě dělat,aby nebyl tak smutný.Já to prostě cítím,že je smutný.S.

Ještě pro upřesnění:

Vše začalo tak viditelně před 2 dny.Včera byl hodně nejistý,dnes jsme již s ním komunikovali hlasem,řídili jsme se návodem,jak se slepým pejskem co jsme přečetli na NETu a zlepšilo se to.Asi byl vyděšen,že najednou opravdu nevidí,ale jí dobře/nakrmila jsem ho 3x lžičkou a chuť měl.Při venčení na zahradě jsem na něj dávala pozor,dokonce "byl šikovnej"-jak říkáme,když udělá šíšu.Jsme stále s ním,nelitujeme,náš hlas je optimisticky naladěný,ale zdá se mi strašně smutný,i když na nás reaguje.Bolesti nemá,náš vet.je s námi v kontaktu/je to známý/ a jsme připraveni,kdyby něco,tak to hned řešit.Je mi z toho strašně smutno,proto sháním jakékoli zkušenosti s takovým pejskem od jejich páníčků,abychom mu co nejvíce prospěli.

Zatím je sice smutný,ale jinak reaguje na nás,vrtí ocáskem,když na něj mluvím,vyměšování má v pořádku.Já sbírám zkušenosti proto,abychom mu co nejvíce zpříjemnili tuto etapu života.Děkuji všem za zájem a čas,co mi napsali.S.

A díval se mu za ty poslední dva dny veterinář na oči? Myslím tím na zornice... Víte mrtvičku sami nepoznáte a ke zlepšení jakoby může dojít... Nechci Vás strašit, ale tohle jsem si bohužel prožila... Náš Čenda se tak také začal najednou chovat, byl večer, neměli jsme jak se dopravit na veterinu, takže jsme s ním byli celou noc vzhůru a k ránu se začal zlepšovat, vrtěl ocáskem... Jenže potom jsme přijeli na veterinu a veterinář se mu podíval na oči a řekl, že má mrtvičku... V tomto případě se konec dá oddálit, ale ne na moc dlouho, mrtvice poškodí mozek, za krátký čas potom dojde k bolestem a také pejsek sám už vůbec neví, co se děje, chová se jakoby navyknutě... Prožívala to s námi celá veterina, měli ho tam všichni strašně rádi, byl ohromný bojovník a měl prvotřídně egoistickou povahu, každého si omotal...

Pejsek neoslepne ze dne na den, postupuje to. Na svůj stav si zvykne, pokud prostě tyto problémy začaly viditelně prakticky v jednom okamžiku, opravdu běžte na vyšetření... Při nejlepším vyloučíte nejhorší variantu a budete klidnější...

To losfuncha:jak jsem níže psala,vet.je můj známý a jsme prakticky stále v kontaktu.Mrtvičku vyloučil.Kdyby se něco zhoršilo,máme pomoc okamžitě,kdykoli.S.

Jj, však jsem Vám už i odepisovala, že jsem sama ráda
Jinak na depresi u pejska u nás platila hra - lehká bojovka pod peřinou, chytání tlapiček, opatrné tahání s uzlem, tak dlouho jsem ho provokovala, až chytl slinu a šel do toho No a samozřejmě neustálé drbání bříška, komunikace... Stáří je vždy těžké období, ale dá se zvládnout. Vašeho pejska určitě dobře znáte, zkuste ho nahnat do situací, kdy byl šťastný, dělat to, co měl vždycky nejraději. Na něco určitě přijdete.

To losfuncha: Vy jste mne naladila!Teď už spí,ale zítra vymyslíme hru.Má rád pískací hračku,tak ji zařadíme,uzla máme taky,tak ho vtáhnu do hry.Snad se to povede.Jste zlatíško,dík za radu.Spíše jsem potřebovala opravdu si tady promluvit a všichni,co napsali,mi moc pomohli psychicky.Děkuji i Vám.S.

Jasný, jděte do toho, prostě vstávej starochu a jdeme si hrát Je totiž strašně důležité, aby z Vás pejsek necítil strach, úzkost, Váš smutek a obavy... Lehce se to říká, ale strašně obtížně dělá, chce to cvik.
Tak Vám přeji, ať je vše lepší a lepší a seniorovi se daří Moc držím palce !

To losfuncha: nezlobíte se,že se Vám chci svěřit?Mně to pomůže,když mohu ze sebe dostat myšlenky.Tedy: jediný pokrok je,že jsem ho začala krmit lžičkou s tím,že mu dám 3 lžičky sama a potom ho postavím k misce s jídlem.A zafungovalo to.Miska byla najednou prázdná.Všechno sám snědl.Na zahradě ale odmítá chodit,stojí,kam ho postavíme,ohlíží se se strany na stranu,jakoby nevěřil,že má okolo sebe tmu.Na hlas,na zatlesknutí zareaguje,ale nejde.Jinak životní funkce fungují,začali jsme ho zapojovat do hry,jen zavětří na zvuk,na lechtání,ale nehne se z místa.Pokud ho někam chci dostat,tak ho musíme poponést.Na uzla jsem našila malou rolničku,to slyší,když se s uzlíkem pohybuje,ale to je vše.Teď sedí tam,kam jsem ho dala a nevěřícně zase kroutí hlavou.Zavolala jsem ho,zatleskala,vstal,udělal 2 krůčky a stojí.Tak snad při naší vytrvalosti bude za tento den trošku lepší.Děkuji Vám za Vaši snahu mne podpořit,pomohlo mi to.S.

Občas vídám pána, který vodí na vodítku slepého psa. Jednou mi vyprávěl, jak to chodí u nich doma. Vše musí být na svém místě, všecho se děje co nejpravidelněji. Na procházky se chodí především na známá místa. Že má pejsek maximum péče a laskavostí, ani nemusel říkat, to bylo vidět na první pohled. Na chodníku, kde je pohyb lidí, chodí pejsek u nohy, na volnějším prostranství si může do trávy, do křoví. Pročuchá si to tam a vypadá poměrně spokojeně. Mého psa po čichu zanamenal, napřed byl nedůvěřivý, pak se rád kamarádil.

Určitě je to se slepým psem o moc složitější, ale pokud se vzpamatuje ze šoku, že nevidí, mohl by ještě nějkakou dobu žít spokojený psí život.

JInak z vyprávění vím o slepém psu, kterému průvodce pod dvoře a okolí domu dělal kocour.

To bimbam: Velmi děkuji za příspěvek k mému problému.Je to potvrzení toho,co se snažíme s naším Matýskem dělat,když má tento handicap.Včera to bylo horší,dnes již vpodstatě tak,jak bylo Vámi popsáno.Ale je smutný,a to mne moc bolí.Děláme všechno pro to,aby ještě vydržel a bylo mu dobře.Snad je naděje,že si zvykne a že bude zase veselejší.Díky za vše! S.

To babkazov: Děkuji,jste milá!Přesně to děláme,učíme jej chodit za zvukem a musím říci,že je již dnes odvážnější,dokonce si na podlaze sám vyhledá hračky,které tam má/jsou zvukové/ a štěká na ně a vrtí ocáskem.Jako mu je bereme,jde za zvukem,je prostě takový "živější",než minulé dny.Ale samozřejmě,rád si zaleze do svého pelíšku,odpočívá,ale i sám vyleze.To svědčí o pokroku.Jsem tomu ráda,včera večer si i řekl o další jídlo,s chutí jedl a to mne naplňuje optimismem,že to bude lepší.Vaše rada je pro mne cenná,všechno,co jste mi tady poradili,zkouším a jsem všem vám tady vděčná.Moc díky za to,že se snažíte upřímně poradit.S.