Oslepnutý pejsek.Kdo máte zkušenosti?

Z celého vašeho povídání na mě padá veliký smutek. Myslím, že není třeba vám radit, protože, podle toho, jak píšete si určitě poradíte sami. Srdíčko a instinkt vás povede. Ale nedržte pejska na světě déle, než je potřeba jen proto, že se nemůžete smířit s koncem vy. Udělejte to, co potřebuje pejsek, ne vy. Pohlaďte ho za mně.

pessss, kdybys někdy musel se psem na poslední injekci, nebral bys to takhle lehce. To mi věř!

Dobrý den, uvažovat o "uspávačce" je značně předčasné. Já bych to uznal jen v případě, když by pejsek trpěl bolestí a to není tento případ. Kamarádka měla starší fenku a ta byla asi dva poslední roky svého života slepá - a fungovala vcelku dobře i poznávala lidi (viz vrcení ocáskem).

Myslím, že se pejsek musí vyrovnat s novou situací, bude vyžadovat větší péči i lásku, ale přijme to.

Zdravím!

pessss - no, ale deprese snad urputně nebolí. Pejsek nevidí dva dny, tak to je ještě brzo na posouzení, jak to zvládne. Souhlasím, že to chce čas a každý pes je jiný - ale, dokud má chuť k jídlu, tak je to pořád dobré.

Taky jsme dochovali starého, slepého a hluchého psa, 17 let měl. Ale žral, protože jídlo cítil, nepotřeboval ho vidět. Byl hlavně doma, čurat chodil už jen zahrádku v doprovodu, no i doma to často udělal... Deprese neměl, protože věděl, že ho máme rádi i takového. Uspat iinjekcí jsme ho dali, až když už ochrnul na nohy, to už opravdu byl na tom špatně. Do posledních chvíle jeho života jsme byli s ním. Achjo. No ale už máme dalšího pejska. Jinak k tomu vašemu příběhu. Jak už tu někdo napsal přede mnou, možná mohl mít váš pejsek opravdu tu mrtvičku. Držte ho někde, kde je bezpečno, vodu a žrádlo by měl cítit, i když je slepý. Náš pes s hlavou u misek pak i spávall, aby to neměl moc daleko. Jestli je váš pes tak starý, tak už se stářím asi bude počůrávat, časem i velkou možná vykoná doma. To je prostě stáří psů. Kdo chová psa doma a má k němu vztah jako k domácímu členu rodinu, tak si tím taky určitě prošel. Zkuste si ještě promluvit s veterinářem, co vám na zdravotní stav pejska poví.

Občas vídám pána, který vodí na vodítku slepého psa. Jednou mi vyprávěl, jak to chodí u nich doma. Vše musí být na svém místě, všecho se děje co nejpravidelněji. Na procházky se chodí především na známá místa. Že má pejsek maximum péče a laskavostí, ani nemusel říkat, to bylo vidět na první pohled. Na chodníku, kde je pohyb lidí, chodí pejsek u nohy, na volnějším prostranství si může do trávy, do křoví. Pročuchá si to tam a vypadá poměrně spokojeně. Mého psa po čichu zanamenal, napřed byl nedůvěřivý, pak se rád kamarádil.

Určitě je to se slepým psem o moc složitější, ale pokud se vzpamatuje ze šoku, že nevidí, mohl by ještě nějkakou dobu žít spokojený psí život.

JInak z vyprávění vím o slepém psu, kterému průvodce pod dvoře a okolí domu dělal kocour.

Počkal bych chvíli,jestli se s tím vyrovná.Když ne,tak dát injekci.Nemá cenu ho trápit.

Tohle se mi zdá celé divné, náš pejsek, co už nám bohužel umřel (17), byl také naprosto slepý, ale do ničeho nevrážel... Jedl, venčil se... Kdy jste byli naposledy u veterináře? Protože to, co popisujete, by mohla být i slabá mrtvička...

Napadlo mě, kdybyste si vzala uzlík s rolničkou a šla před pejskem a jemným zvukem rolničky mu dávala znamení, že mu nic nehrozí, že má bezpečnou cestu, do ničeho nevrazí. Nějak tak, jako když my potmě natáhneme ruce, abychom se ujistili, že do ničeho nevrazíme. Pak tu vzdálenost prodlužíte. Tohle by se pejsek asi musel naučit, nepochopí o co vám jde.