Jak přesvědčit rodiče aby

Najno, holka, kde bys vzala peníze na krmivo? Veterináře? Vodítka, obojky, odměny pro pejska, hračky? Tohle stojí dost peněz a myslím, že ze svého kapesného bys to neutáhla. Nebo ano?

Ale abych Ti odpověděla:

1) Do bytu se hodí malá plemena. Nicméně Tě musím varovat - co budeš dělat, když pejsek nebude snášet převážení? My máme sice ovčandu, takže velký pes, ale když chce rodina někam odjet, je to průšvih. Prostě se nesejdeme, vždycky někdo musí k psovi.

2) Tady přesně nevím, nevrlí bývají jezevčíci, jinak si myslím, že je to celkem jedno. K dětem jdou dobře labradoři a němečtí ovčáci, ale to jsou velcí psi, do bytu naprosto nevhodní.

3) Každý výcvik psa patří dle mého názoru do ruky dospělému. S menšími psy, čivavami apod., je to asi o něco lehčí, ale stejně - zuby to má a do hlavy tomu taky nikdo nevidí.

4) Co máš dělat? Jakkoliv se Ti to nebude líbit, já bych navrhovala, abys chvilku počkala. Je to, zvláště v 11, sakra těžké, to vím. Už pár let, co jsem se osamostatnila, chci kočičky - kočky miluju - ale prostě to nejde. Doma jsem jen na přespání, jinak v práci, kočku by mi v případě dovolené neměl kdo hlídat... a taky stále čekám a čekám až jednou třeba budu mít vlastní rodinu a tím pádem čas na to, abych si svůj sen splnila.

Děkuju za upozornění, ale peníze mi problémi ani nedělají, granule a ty důležité věci by rodiče klidně kupovali, to už jsem se ptala, na pamlsky, hračky a podobný se peníze vždycky najdou, klidně kvůli tomu začnu tátoj uklízet auto... A veterináře rodiče taky zaplatí, nejde ani tolik o peníze, ty nejsou problém...

A ta odpověď za 4)...Už když jsem byla malá jsem chtěla pejska, od 2 až do 9, když mi koupili kočku, to pak byl na rok klid ale já už teď dál čekat nechci, to bych se s tátovim přístupen dočkala až na svadbě... Ale děkuju

1) do 8 patra paneláku si raději pa nepořizuj, svým štěkotem bude dost rušit sousedy. Je hezké, že jezdíte na zahrádku, ale tahání psa sem a tam jako igelitky pro něj zřejmě nebude příjemné. Leda nějakej gaučák, jenže právě ti bývají nejvíc uštěkaní a agresivní (o víkendu mě kousla čivava).

2) je spousta plemen, kterým nevadí malé děti, ale budeš na to spoléhat? Každý pes je individuální, každému může kdykoli rupnout v palici a dítě může pokousat. Známý je veterinář, utratil už několik psů proto, že tak bylo nařízeno policí z důvodu napadení dítěte. Až při pitvě psa se zjistilo, že má v uchu zabodnutou pastelku apod., zkrátka - pes se může jen bránit.

3) v 11 letech psa sama nevycvičíš

4) budeš holt muset respektovat tátovo rozhodnutí.

btw - máš čas se o psa denně starat, ráno ve čtyři s ním vstávat na venčení, odpoledne pár hodin na výcvik a hraní?

1) že má pa každej druhej není důvod. Do malého panelákového bytu se pes nehodí, nebo jak ti jinak říct, že se tam bude asi trápit? A mít metr od sebe přes tenkou panelovou příčku uštěknou čivavu, tak půjdu nakopat ji i majitele.

2) to je dobře

3) psa chceš ale ty! Proč by se o něj měl starat táta s dědou a všechno kolem platit? Já chci psa, ale plaťte a starejte se všichni ostatní.

Víš, spousta dětí slibuje, jak se o pejska bude starat - a spousta chudáků končí po několika měsících v útulku, protože to děcka přestane bavit. Zkus cvičně několik měsíců vstávat o hodinu dřív, oběhnout kolečko kolem domu, po škole to samý + několikrát odpoledne a večer. Ty, ne taťka ani děda.

1) V paneláku má stejně psa každej druhej, sousedi dokonce 2, o jednoho psa navíc, to by nic nezměnilo

2) Se sestřičkou by to snad neměl být problém, od psů se většinou drží dál...

3) Taťka by mi určitě pomohl pokaždé, když bude mít čas a jestli to nepůjde ani tátoj tak se postará děda, už má šestnáctýho psa, měl udělanej hodně zkoušek, nejnovější pes kterýho má pokousal celou rodinu, děda si ho vzal a do půl roku pejsek na mazlení, co slouží jako polštář při opalování :D

4) Ale táta vždycky něco řekne a pak je to úplně jinak, jenom to vždycky chce strašnou spoustu času... :,( řekl, že kočku prostě ne a za dva roky máme kočku v domě...

Na psa čas mít budu, jsem zvyklá ráno brzo vztávat, klidně i o půl čtvrtý, odpoledne mám vždycky hromadu času a až do večera se jenom nudím, občas vytáhnu sousedku ven i s jejím psem, jinak čtu a hlídám sestru, i navečer mám dost času a to že budu chodit ještě na večerní nebo noční procházky mě taky vadit nebude...

Já, jako matka jsem byla donucena povolit koupi psa. Strašně po něm toužila má tehdy 9 letá dcera. Manžel podlehl jejím prosbám a štěně jí slíbil, bez mého vědomí. Já se o tom dozvěděla od mé matky, které to dcerka vybreptala. Štěně bylo už na světě a zamluvené k odběru. Postavena před to, že nemůžu zklamat důvěru dcery k otci, mně nezbylo než kapitulovat.

Ironií osudu bylo, že Rony mně měl nejraději z celé rodiny a k té dceři, která si ho vymodlila se moc neměl, ani o ni nestál. Když dospěla pořídila si svéha psa a ten ji přímo zbožňoval.

Tak jen tak na okraj, abys třeba nebyla pak zklamaná.

Děkuju za upozornění, ale když už budu mít psa tak mě to asi ani moc nesklame, stejně si pak bude muset zvyknout

To on si zvykne, ale nebude k tobě třeba přítulnej a na to si budeš muset zvyknout zase ty.

Díky za návrh, já to skusím a myslím, že mi to vydrží, o pejska bych se starala já, táta a děda by jenom radili jak co nejlíp

Ahoj... Mohla bych ti poradit, jak přemluvit rodiče, ale nejprve bych to ještě pořádně promyslela, protože pes není plyšový medvídek, kterého můžeš po nějakém čase odhodit a řekneš, že tě už nebaví, a že si s ním už nebudeš hrát. Pes je zavázek na 15-20 let a je třeba ho vychovat a vycvičit. Nevím, kde vezmeš peníze na veterináře, krmivo a potřeby pro něj. To stojí taky hodně peněz. Už za jedno očkování platíš 200-500,-Kč a to nemluvím o léčbě nemoci, kterou může pes kdykoliv dostat. Proto by měli se psem souhlasit všichni členové rodiny. Náhodou odjedeš někam studovat vysokou školu a kdo se o psa postará? Rodiče asi ne, když ho nechtějí, že?

Je mi 14 let a ve 13 letech jsem si přála taky pejska. Chtěla jsem Labradorského retrívra. Moje máma psy miluje, ale táta? Ten o tom nechtěl vůbec mluvit, ignoroval moje stále opakující se řečičky o psovi. Já jsem to měla ovšem lehčí, protože psa jsem nechtěla pouze já, ale i moje máma a mladší sestra. Všechny 3 jsme chtěly Labradora. Můj táta není milovník psů a ani žádný pejskař. Stačí mu jedna kočka v domě a křeček. Já jsem to udělala tak, že jsem si naštudovala knížky o psech a pak z vlastních vědomostí jsem napsala "jakby" svojí knihu. Moje máma to pak ukázala tátovi a přemluvila ho... Nakonec jsme si pořídili krásné štěňátko Labradora a jsem hrozně ráda.

A jaký pes do bytu a k dětem? Já bych byla jednoznačně pro Labradora! Nejúžasnější, nejchytřejší a nejhravější pes na světě. Miluje děcka a lidi. Když mu hodíte hračku nebo tenisák, tak sám od sebe aportuje a taky je milovník vody. Do bytu by se klidně hodil. Je to převážně společenský pes a v bytě bude aspoň pořád s Vámi. Říká se, že je to velké plemeno, ale ono je to střední. A taky je lehce cvičitelný. Je mi 14 a naučila jsem ho už 10 povelů a jsou mu 4 měsíce, za chvíli mu bude 5 měsíců Já nevím, jak bych prostě volila Labradora Pak se mi ještě líbí Jack Russel Teriér, čivava, šeltie, border kolie a Zlatý retrívr. Chce to pořádně prohlédnout atlas psů a ještě předtím se pořádně dohodnout s rodiči...

Tohle je náš skoro 5 měsíční Marley, Labradorský retrívr...

Mici123, u nás taky chce psa 3 ze 4 členů rodiny, máma s tím, že ho nebude venčit, skusím to, co ty a děkuju za tip...možná to na tátu i zabere, opravdu díky

Moje máma tu knihu, kterou jsem napsala ukázala tátovi a řekla mu, že se o něj postarám a taky řekla, že toho pejska chce i ona. Můj táta jenom řekl, že nechce žádného uštěkaného malého psa, ale většího, který bude mít rád děti Samozřejmě, aby byl milý a poslušný (neagresivní), je třeba ho taky vychovat. Já na cvičák nechodím, ale psa cvičím doma sama. Nikdo mi s tím nepomáhá a myslím, že na jeho věk je dost poslušný. Ještě ho musím naučit, aby nežebral. Jinak je to prostě pes bez chybičky

Mici, ono s těmi psy je to tak, že se ti dost možná "vyvedl". Prostě je náturou pohodový pes, který poslouchá. Co bude zakladatelka dělat s neposlušným psem, kterého nedokáže vycvičit, kterého bude za 4 roky muset opustit, protože pojede na střední na intr... to nikdo nedomýšlí. Za druhé, i Tvých 14 je přece jenom o něco víc, než zakladatelčiných 11, i když bych se hodně bála Ti svěřit výchovu psa. Mně opravdu připadá, že si to celé maluje docela ideálně - na každou překážku má pohotovou odpověď, že to vlastně nic není (nejdřív se ptá, jakého psa k dětem, pak ale si ho vlastně sestřička moc všímat nebude... v bytě v paneláku se budou pes a dítě sobě vyhýbat?). Očividně to bude ona, kdo jediný bude psa venčit - velmi by mě zajímalo, jestli je připravená po dalších 15 let být pořád doma. Nemoct odjet s kámoškou na koupák v létě na celý den, žádná dovolená, pokud pes nebude snášet převozy, už nikdy nepojede se svojí rodinou na víkend na chalupu. To mi fakt chcete namluvit, že jsou to maličkosti?

Ale někdy asi člověk musí být trochu lhostejný a říct si, že můj pes a můj osud to není, tak co se budu příliš starat.

Já vím, 11 je málo, ale už se mi povedlo naučit sousedčinýho psa pár doležitých povelů když mu bylo 1 a půl, vícvik by asi nebyl za tak težký, a ne, vím, že to nejsou maličkosti zůstat sedět doma místo toho, abych se bavila s kamarády.

Tak to máte pravdu Každý pes je jiný, to jsem zapomněla napsat.