Jak na agresi ze strachu?

Od: Datum: 10.06.14 10:07 odpovědí: 10 změna: 15.06.14 07:47
avatar

V pátek podvečer jsem vyšla s Dorotkou, která vyváděla, protože jsem měla tenisák v ruce, před dům, rozhlédla se. Nikde nikdo nebyl, tak jsem míček hodila a ona se za ním tryskem rozběhla. Najednou se za zaparkovanými auty, cca 200m vyřítila čuba, kterou známe, obcházíme ji, protože je to neuvěřitelně agresívní pes, nějakých 20kg na krátkých nohách, ale s rotvajleří hlavou a tělem, s delší srdtí. Dorka se nejprve otočila proti ní, ale když zjistila, kdo to je, mazala se schovat za mě. Mi se vyplatilo 10 let na cvičáku, protože mi blesklo, že ne Dorku, ale tu útočnici musím chytit. Ocas nemá, podařilo se, chytla jsem ji ve slabinách a odhodila. Když se otočila proti mě, naznačila jsem kopnutí. Jasně že jsem řvala! Byla to předpisová akce a moje reakce překvapila mě samotnou. Ani nebudu popisovat, co následovalo s její paní, která vřískala, že mám mít (téměř desetiletou jorkinku) na vodítku a ne kopat jejiho psa. Stará babka v cuklích, s umělým kloubem! *zed* No divadlo přímo Národní. :-D Přežily jsme obě bez krve, ale je pravdou, že se mi ještě dnes trošku klepou ruce ale. . . a teď bych přivítala vaši radu. Dorka řve a napadá všechno, co se hýbá. Večer i dokonce vyjela na ježka, kterého normálně obchází a dělá se, že ho nevidí. Štěká i doma na zvuky pod oknem. Vím, že to chce čas, ale máte někdo nějaký nápad, jak jí pomoci od agrese ze strachu?. Jak to léčení časem zkrátit?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 10.06.14 10:30
avatar

Tady je jednoduché ověřené pravidlo. Čím menší pes, tím větší strašák. Mají to v sobě zakódováno, protože jsou si vědomi své malosti a tak už preventivně úprostě pouštějí hrůzu. Občas mívám smečku tří fen: BOC, YT a LR. Jsou doma v klidu, najednou štěkne jork a zbytek smečky letí ven a štěkají všichni, ačkoliv neví na co... je to prostě dobrý hlídač, ale občas prostě svými akcemi vyvolává nevoli. Předělat to v dospělosti nemá ani smysl.

doplněno 10.06.14 11:04:

Asi se lekla víc než obvykle. Reakce je to ale normální.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 10.06.14 11:01
avatar

Jojo, takhle to vidím i já. Jenže nevyváděla. To už muselo být! Ale teď, teď je to nenormální. Jiné, hysterické. To před touhle sobotou nebylo.

doplněno 10.06.14 11:28:

Jojo, přesně tak. Lekly jsme se strašně obě. Však to taky bylo! Jen, jak z toho ven co nejlépe. Asi to bude chtít jen čas a zase do ní dostat "štábní kulturu". Hodně ji ovládám levou rukou s nataženým ukazovákem. Zastaví, zůstane, přestane, štěká. Jen se lekám toho, že se jednou zapomene a ruka neruka, vystřelí. A taky, musí mít dušičku bolavou. Je mi jí líto. ;) Ale musím říct, že jsem u ní stoupla na ceně. Kouká ma mě jinak. No jo, jsem hrdina. Už něco takového nechci nikdy zažít! *plac* Strejci, děkuji za slova povzbuzení.

Od: myse®
Datum: 10.06.14 11:54
avatar

jste dobrá! fakt! pohotová, rychlá reakce... Nevím jak bych reagovala já...(zatím se mi nic takového nestalo...)

Klobouk dolů...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 10.06.14 12:02

Tohle se srovná pouze časem. Čubina je vystresovaná, měla strach o sebe a o Vás. Probudily se v ní ochranářské sklony. Taky cítí určitý stres po tomto zážitku z Vás. Znám to. Máme doma taky čubinu ochranáře 6kg). Když si myslí, že hrozí nebezpečí tak na nás štěká a nechce nikam pustit. To by zaútočila na cokoli.

doplněno 10.06.14 17:38:

Co s ní? Nic. Je to hlídač, tak hlídá. Jestli nebyla doteď taková, tak ji to přejde. Chovejte se k ní jako předtím a když už Vám bude z ní třeštit hlava, tak ji okřikněte.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 10.06.14 14:49
avatar

Děkuji vám. ;) Ale co s ní? Sleduje každé šustnutí.

Datum: 10.06.14 17:14
avatar

Hlavně ji nechlácholit, chovat se tak, že se nic neděje. V případě, že začne štěkat na zvuky, ježka, bych ji okřilla, tak jak to děláte jindy, když dělá něco nežádoucího. Rozhodně bych neměnila své chování k ní. A pak ji nějak zabavit, jestli má nějakou oblíbenou činnost, nabídnout jí to. Ideální by bylo simulovat situace, které jí rozhodí a spojit je s něčím příjemným, zmíněná hra, nebo žrádlo. To víte sama nejlíp co je nejlepší. Hodně štěstí a málo srážek s blbama!

Jinak klobou dolů před rychlo reakcí :) vřískající ženská by si měla uvědomit, který pes byl útočník...koza jedna, nic si z ní nedělejte, byla jste v právu.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 10.06.14 19:38
avatar

No klobok dolů , Vaše reakce přímo perfektní . Dorinka má naprosto jasno, kdo ji chrání a kam se schovat :).Ale k Vaší otázce , všechno , co se jí bude zdát podezdřelé , tak společně zkontrolovat a nechat Dorku aby si vše očuchala, prohlídla . Přeci jen už není štěně, všechno zná, tak jen zopakovat.Chvilku to bude trvat , ale vy (obě) to zvládneteMožná by jí pomohly procházky s psím kamarádem ( nebázlivým , hravým psíkem)

doplněno 11.06.14 20:25:

Před šesti lety nás v lesíku napadl rotvajler. Přestože nás jeho pán viděl , tak psa pustil z vodítka a ten zaútočil na mého labíka , podařilo se mi mého psa odepnout ( jen díky tomu , že jsem psa znala a věděla , že je to útočník) a rotvíka chytít za obojek, jenže jsem ho samozdřejmě neudržela a spadla jsem i s rotvíkem z meze ( no blbá - dnesky bych to neudělala:( )Nejspíš to mě zachránilo před pokousáním. Ten můj trouba namísto aby utekl , tak se mi hrnul na pomoc . Ani nevím , jak se to semlelo , ale na pomoc mi přiběh chlápek co tam má domeček ,psa odehnal .Myslím , že ho párkrát něčím přetáhl. Páníček toho rotvíka sice naklusal , ale bál se na svého psa sáhnout (debil) .No každopádně , když se mu podařilo chytit psa , tak jsem zas byla k neudržení já , takovou facku,jakou ten pitomec schytal jsem snad nikdy v životě nikomu nedala. No a samoždřejmě můj pes si celý život nese ,(kromě jizev) pěkný šrám na důši a vrčí na všechny neznámé velké černé psy.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 10.06.14 20:24
avatar

Děkuji všem za účast. Máte pravdu. Párkrát jsem zopakovala známé povely, aby si uvědomila, že je pes a šéfuju já. Není třeba se ničeho bát, mám to pevně pod kontrolou. :-D Potkaly jsme štěně jorka, taková malá nebojácná divoká psinečka to je. Dorka chvilku vrčela, ale pak začala lítat, ale tak, aby jí malá stačila. Obě si to užívaly. ;) Je to podivné, takhle znovu budovat osobnost malého psíka. Stále jsem přesvědčená, že si myslí, že se narodila proto, aby mi dělala radost. A já jsem jí za to vděčná. Kamarádce mojí. ;)

doplněno 12.06.14 07:31:

Oli, Člověk se diví sám sobě, jak dokáže rychle uvažovat a jednat. A pak prý se známe! Ta vaše historka je hodně strašidelná. Také jste se divila, jak rychle a jak dobře jste zareagovala? Kolik takové psisko váží? ;) Většina lidí si vůbec nedovede představit, že by sáhla na cizího psa, ne tak na zuřícího, útočícího. Když to ale člověk udělá, přes veškeré leknutí a strach, zachrání svého psa a i sebe. Mnoho lidí neví, že zvedat svého psa, znamená, že mu odhalí bříško a sám má zaměstnané ruce, které by potřeboval. Útočník požere pejska i pána. ;) Každý z majitelů velkých psů se diví- Jé, to on nikdy neudělal, on je hodný!" Vždycky je poprvé! *bum*

Dorotka už tak prudce nevyjíždí po všem, co se hýbe. Jen poštěkává se zavřenou hubou, pokuckává. Ale musí být pořád se mnou. Doma stojí před sprchou, když jsem v jiné místnosti, jde tam na mě počkat, až to dodělám, sedne a lehne si vedle mě tak, že se přitiskne nebo mi vyleze na klín. To nikdy nedělala, Jen na zahrádce, když jsme šly na jedno točené.Už to ale všechno směřuje k normálu.

Od: astik
Datum: 13.06.14 12:21

Mám podobnou zkušenost. Během jednoho byl můj pes napaden asi 5x - bezdůvodně. Je moc hodný a psi, pokud nehárá fenka, ani lidi ho nezajímají - jen já. Od té doby má nerva, kdykoliv vidí trochu většího psa - a začne "hudrovat" - blaf...blaf..., neagresivně, jen mě upozorňuje, že je tu nepřítel, abych ho chránila - což jsem vždy dělala Má 15kg, ale je to opravdu dobrák. 80kg, 15měsíců: on je hodný, nic nedělá (jak jste zde již sama psala), no a během vteřiny mu ten "hodný" pejsek málem překousl páteř! Vrhla jsem se na toho magora beze smyslů, naštěstí se podařilo. Majiteli jsem vynadala, ale nemělo to účinek, zjistila jsem, že už psa roztrhal, každý se ho bojí. Policie nic neřeší... Bylo to naštěstí v bydlišti kamarádky, takže už tam radši nechodím, nebo s hrůzou a velmi opatrně nakukuju za každý roh. Am.staford mému psu málem prokousl krk, taky jsem ho z něj dostala... *uf* , je toho víc. Jediné co pomůže, je čas, ale stejně to v tom pejskovi už zůstane napořád. :( Co mně pomáhá je, že když vidíme psa a ten můj začně hudrat, tak na něj zcela v klidu mluvím: no joooo, pejsek je hodný..., dělám, že se vůbec nic neděje, pomáhá se i zasmát. Samozřejmě si musím být sama jistá, že je to ok. Dalmatinka napadala dalšího mého pejska (10kg), bába (majitelka) byla ještě drzá-sprostá. Taky jsem ji důsledně poslala do háje, dala nakonec pokoj a když nás viděla, přešla na jiný chodník. Měla vždy zlé psy, já jsem nebyla jediná, kdo s ní měl problém. Každopádně, chce to opravdu čas, nerozmazlovat/litovat svého pejska a bude to ok. ;)

Držím s chlupáčem palce, ať potkává jen psí kámoše ;)

btw: taky se mi v životě, již asi 3-4x, stalo, že jsem měla velmi pohotové a pro mě nepochopitelné reakce - až po dané situaci jsem sama zírala. Od té doby vím, že se opravdu neznám, nikdo z nás.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 15.06.14 07:47
avatar

Asi jsem taky byla hodně dlouho v šoku a děkuji vám, že jsem se mohla vypovídat a v sobě tenhle nesmírně stresující zážitek zpracovat. Vypsat se z toho. Něco takového se stalo, když nad tím uvažuji a spočítám na průměr, jednou za 10 let. :-D Dalšího útoku se určitě už nedožiju.

 

 

 

Poslední otázky Poradny zvířata
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.