Nezvladatelné štěně

Obojek, vodítko a před výskokem vodítko přišlápnout co nejblíže k ní. I doma i venku. Tiše, ale ostře povel: Nesmíš! Nejen toto, ale i povely poslušnosti: Sedni! Lehni! Vstaň! Štěkej! Fu! Ne! Všechna tahle malá plemena jsou chována odjakživa mezi lidmi a jsou nesmírně inteligentní. A také manipulativní. Každý, kdo si takové plemeno koupí, chce hračku, kterou může ňuchňat (já nejsem vyjímkou). Jenže z plyšáčka vyroste šéf a despota. Páníčci stále ustupují, povolují, omlouvají, rozmazlují. Rozmazlují? Proč ne?! Ale musí být protiváha v důslednosti. V tom, že si prcek musí uvědomit, kdo je pán a že se musí poslouchat a co se může a co ne. Kde je hranice a kam se prostě už nesmí. Jasněže to bude zkoušet i nadále. Ale přesně bude vědět, kam až může. A skákat nesmí.

Také mu i vám jen prospěje, když naučíte takové jako divadélko. Popros, tancuj, dej pac, mrtvý. Právě tady jí dojde, že to jste vy, kdo diktuje. A o to víc vás bude milovat a uznávat jako nejvyššího!

Dejte mu obojek a vodítko a když se bude chystat na návštěvu skočit, silně ho cukněte směrem k zemi. To pomáhá.

Osvědčeným způsobem je také naučit psa skočit přeními tlapkami na ruku, obeznámená návštěva pak jen nastaví ruku, na kterou pes vyskočí - pokud se vám nepodaří odnaučit skákat psa úplně, je tohle dobrý způsob.

Je ale zcela normální, že 7-mi měsíční štěně je takto veselé, má to tak každý pes. Proto bych si s tím moc nelámala hlavu, psovi jen jemně ale důrazně naznačovat, že tohle se nedělá.

Kdyby to přetrvávalo i do pozdějšího věku, doporučuji navštívit nejbližší cvičiště, kde vám trenérky individuálně poradí.