Základní návyky štěněte

Začnu tou výživou štěněte. Nevím co vy jíte, ale chtít po psovi, potažmo po štěněti aby jedl to co vy, není dobrý nápad. Kdybyste si pořídili koně, také byste mu nenutili vepřo-knedlo-zelo. Pes má specifické potřeby. Na granulích není nic špatného, pokud zvolíte vhodnou značku pro štěňata. Můžete ho samozřejmě krmit i jinou kompletní průmyslově vyráběnou stravou (konzervy ap.) Také pejskovi můžete vařit , ale pro laiky není zrovna jednoduché "trefit" správný poměr všeho, co pes k vývoji v určitém období potřebuje. V hotové stravě vám tato starost odpadá, tam to za vás vyřešily celé týmy odborníků na správnou psí výživu. K další části vaší otázky- učení pejska čistotě naleznete v této rubrice mnoho odkazů (na správné krmení také) použijte vlastní vyhledávání vpravo, zadejte si tuto rubriku a klíčové slovo. Kdybyste neuspokojil všechny vaše případné dotazy, klidně se tady opět zeptejte.

Dobrý den, vezmu to po pořádku, napřed to krmení štěnda:
Základní poměr krmné směsi u štěňat je 2 díly masa a 1 díl přílohy. U dospělého psa je tento poměr obrácený. Strava musí být vlažná, ne horká ani studená. Potřebujeme-li ochutit např. kaši nebo jogurt, použijeme hroznový cukr (glukopur) nebo med. Běžný cukr není vhodný, je pro štěňata hůře stravitelný.
Během celého růstového období je vhodné podávat pejskům jako doplněk mléčné výrobky - tvaroh, smetanové výrobky, sýry, jogurty a žloutek jako pamlsek. Poraďte se však s veterinářem, v případě, že krmíte granulemi, jaké množství mléčných výrobků je pro vašeho psa optimální, abyste se vyhnuli potížím z nadměrného podání vápníku, který už by měl být v granulované stravě pro štěňata obsažen v dostatečném množství.
Pokud podáváte granule pro štěňata po odstavu, doporučuje se zezačátku je podávat přelité masovým vývarem. Řiďte se dávkováním uvedeným na obalu.Nedávejte najednou jogurty, sýry a tvaroh. Vyberte vždy pouze jeden produkt. Žloutek podávejte jednou týdně, případně jej můžete přidat do dávky vařeného krmení, ne do granulí. Ovoce zařaďte do jídelníčku psa tak, aby ho trávil samostatně, nejméně 2 hodiny před nebo po podávání jiné stravy, nepodávejte ho s jinou potravou, aby v útrobách psa nekvasilo a nehnilo.
Doporučuje se také strouhaná mrkev - působí dobře na peristaltiku střev a ovoce. Jednotlivé dávky nemají mít řídkou kašovitou konzistenci, ale podobu husté polévky s kousky masa, těstovin, zeleniny. U rostoucích štěňat zejména velkých plemen se doporučuje i přidávání kloubních přípravků, jako např. Alavis.
Pro správnou funkci trávicího ústrojí je nutné zařadit do jídelníčku i pevné části potravy, je důležité psovi podávat i flaksy a kližky. Krmte pokud možno ve stejnou dobu a na stejném místě. Nesnědené zbytky potravy ihned odkliďte, aby si pes zvykl, že jídlo je podáváno jen ve stanovený čas a nezačal si vybírat.
Pes musí mít vždy přístup k vodě. Pes na granulované stravě má spotřebu vody vyšší, pití vody nikterak u psa neomezujte. Každou změnu diety provádíme pozvolna. Náhlé přechody na jiný druh krmení způsobují trávicí problémy. Po krmení necháme psa alespoň dvě hodiny v klidu. U rozrušeného psa krmení odložte na dobu, kdy se uklidní.
Potraviny, kterým byste se měli při krmení psa vyhýbat:
Sladké pečivo z hladké bílé mouky, cibule, zelí, kapusta, česnek, lomivé kosti, cukrovinky s obsahem cukru, hlavně čokoláda a čokoládové výrobky, které jsou přímo pro psa toxické, potraviny slané (uzeniny) a kořeněné pálivým kořením, slezina (způsobuje průjem) a potraviny slazené umělým sladidlem (v zahraničí byla popsána úmrtí v souvislosti s požitím výrobků s umělým sladidlem xylitol), avokádo, hroznové víno, hrozinky.
Jak často krmíme štěně:
4-8 týdnů 5-6
8-16 týdnů 4-5
4-6 měsíců 3-4
6-12 měsíců 2-3
od jednoho roku 1-2
No a co se týče návyku na vyprázdnění venku s tím může být trošičku problém, jestli pes je z mizerných podmínek, ale taky nemusí:
Každý pochopil dříve či později, že v bytě se nakálí, nemočí a neznačkuje. Několik pejsků jsem viděla připravovat na pobyt v bytě přímo v útulku a ani deprivovaným pejskům, kteří nepřišli příliš do styku s člověkem a chovali se zpočátku v bytě jako demoliční četa, to nedělalo velký problém.
Při výchově štěněte k čistotnosti v bytě nás čeká větší práce, malé štěně se vyprazdňuje daleko častěji a spontánně dozrává k potřebě se vyměšovat mimo nejužší teritorium později. Někteří majitelé učí vyprazňovat se štěně na hadr nebo na noviny v bytě. Zdá se to pochopitelné a pro psa výhodné - když pes bude mít potřebu, použije tento bytový záchůdek, aniž by musel čekat na příchod majitele.
Někteří majitelé mají to štěstí, že jejich pes používá bez problému kočičího záchůdku, ale je také velké procento těch, kteří to navzdory úsilí a snaze svého psa nikdy nenaučili a zkomplikovali si tím, že mu tolerovali vyprazdňování v bytě pozdější nácvik vyprazňování venku. Pokud tedy máte možnost se psem chodit často ven, doporučuji vám spíše psa rovnou učit se vyprazňovat pouze tam, vyhnete se pozdějším komplikacím.
Psa po probuzení a po žrádle vyneste ven ještě dříve, než stačí svou potřebu vykonat doma. Kromě toho ho v intervalu 3 až 4 hodin noste k vykonání potřeby ven. Samozřejmě ho venku pořádně pochvalte, když se vymočí či vykálí.
Můžete zkusit i slovní pobízení povelem "Loužička". Pokud to nestihnete a štěně vám nějaké nadělení udělá doma, netrestejte ho a okamžitě ho vyneste znovu ven. Pokud ho nachytáte přímo při činu, použijte povel Fuj a zamračte se. Sledujte také jeho přípravné chování, signalizující, že pes se doma bude vyprazňovat; u stolice je to často otočení se na místě dokola, u močení je to čichnutí k podlaze v místě, kam se chce vymočit.
Loužičku či výkal ukliďte tak, aby to štěně nevidělo a nenaučili jste ho tak nežádoucímu spojení, že loužička mu zprostředkuje nějakou pozornost a akci (i když negativní) a snažte se překrýt pach saponátem nebo ředěným Savem. Pokud by štěně cítilo svou moč z podlahy, snažilo by se příště se vyprázdnit na stejném místě. V žádném případě nepraktikujte metodu, kdy se vymáchá čumák štěněti v loužičce, většinou ještě se řvaním a bitím, případně vytřepáním za kůži na krku a vyhodí se pak ven. Jediné, čeho docílíte, bude strach štěněte z vás a otřesená důvěra ve vás, zhoršený vzájemný kontakt a neochota k vám přijít a vykonávat vaše povely. Samozřejmě tak štěně kýžené čistotě nenaučíte ani za tuto cenu.
Některé štěně může venku jevit obavy z vyprázdnění, majitelé popisují, jak chodí venku dlouhé desítky minut, aniž by se pes vyprázdnil, což ovšem učiní okamžitě po návratu do bytu. Zde je potřeba si uvědomit, že v hierarchii smečky je štěně až na nejnižší příčce a nepřísluší mu přeznačkovávat značky dospělých psů.
Pokud ho venčíme na místech, kde se často venčí jiní psi, štěně si prostě nedovolí vyprázdnit se tam, kde cítí značky jiných, silnějších psů, kteří by pro něj mohli znamenat hrozbu, když by porušilo pravidla. Proto takové štěně vezměte na místo, kde neucítí značky ostatních a může beze strachu nechat značku svou. Situaci mu můžete ještě usnadnit tím, že na místa, kde je žádoucí, aby se vyprazdňoval, dáte hadr vytřený v jeho moči, případně ho tam vyždímáte.
Pro štěně je při nácviku čistoty důležitá vaše psychická pohoda, srdečný a uvolněný přístup. Úzkostně neuroticky reagující majitele víc vyvede z míry, když jsou svědky naprosto přirozeného pudového chování psa a reagují přísněji, což v psovi vyvolává podráždění a konflikt.
Nikdy se nenechte strhnout k dostihům čistotnosti s ostatními pejskaři, kdy pod tlakem historek, jak si někdo druhý přinesl domů štěně, které okamžitě pochopilo, co se od něj chce, se začalo vyprazdňovat výlučně a přesně tam, kde chce jeho majitel, v nejhorším případě do týdne či měsíce si dokázalo zakňučet v případě potřeby u dveří.
I když nepopírám, že takové případy jsou možné, nácvik čistotnosti je naprosto individuální u každého štěňátka a nervozitou a zklamáním z toho, že váš pejsek zaostává za čistotnějšími pejsky, můžete štěně maximálně zneurotizovat a celý proces sobě i jemu prodloužit a zkomplikovat.
Někdy mi podobné závody připomínají závody matek ve vysazovaní miminka na nočníček, kterými někdy později mohou způsobit daleko vážnější psychické problémy dítěte. Počítejte s tím, že se jedná o dlouhodobější proces, a i když štěně pochopí, co se od něj žádá, nějaká ta loužička se většinou i později sem tam vyskytne. Buďte trpěliví, přirozenost pejska opravdu není se vyprazňovat v bytě a dříve nebo později to opravdu pochopí drtivá většina z nich.
Pokud byl pes již naučený čistotě a najednou se začne v bytě pomočovat, může se jednat o psychický nebo fyzický problém, který byste měli konzultovat s veterinářem. Všímejte si rovněž souvislostí, ve kterých se tak děje, například vykastrovaná fena, která močí při vstávání z lehu nebo ve spaní si toho není ani vědoma, často se zde jedná o poruchu v důsledku anatomických změn poměrů v malé pánvi nebo hormonálních změn, který je pak třeba tlumit doživotním podáváním léku.
Náhlé pomočování dříve čistotného psa může kromě dalšího příčin signalizovat také záněty močových cest, močové kameny, v pozdějším věku psa je spojeno i s demencí. Pro návštěvu veterináře si rovnou s sebou vezměte k vyšetření vzorek moči. Někdy si majitelé nevědí rady s odběrem, kdy pes, než k němu doběhnou a sehnou se, je hotov nebo se lekne a s vykonáváním potřeby přestane - zde může výborně posloužit stará naběračka, případně nízká emitní miska.

Děkuji, původně to byly dvě kapitoly knihy o psech, nakonec z toho byly články v časopisech pro psy, protože s druhou částí knihy o psích sportech a chovu mi ten, kdo to měl psát se mou, uhnul, ač jsme měli domluveno vydání, takže už jsem to měla připravené.

Nejsem žádný profi chovatel, máme také pejska - nalezence, kterého jsme se ujali. Co se týče venčení, myslím, že by to ráno alespon na chvilku chtělo. Nemusí to být hodinová procházka, ale pokud to jen trochu jde, posunula bych si budíka o 30minut a s pejskem oběhla blok. Náš pejsek velmi rychle pochopil kde smí a nesmí čurat, paní ve zverimexu nám poradila, abychom ho pokažé, jak se vzbudí, vzali hned ven a nechali vyčurat. Dělali jsme to pár ní a pejsek sám pochopil, že vevnitř nemá. Stalo se nám snad 4x že by udělal loužičku v bytě.

Co se stravy týče, určitě bych nedávala lidské jídlo. My vaříme a není to zas takový problém. Natož pokud je pejsek menší a moc doho nesní. Dáváme maso - kuře, krůta, hovězí, veškeré vnitřnosti atp. Mícháme s rýží nebo těstovinami. Do každé porce přidáváme zeleninu - mrkev, spařenou brokolici, klidně papriku nebo i jablíčko. Klidně se dá uvařit ve větším, nastrkat do sáčků a zamrazit. Pokud vaříte pro rodinu, vaření pro psa už vás moc nezatíží.

místo granulí se dají koupit i speciální těstoviny pro zvířata a muzete primychat konzervu nebo jakekoliv maso bez kosti a nekorenene

a s tim vencenim na balkonu bych nesouhlasila...tedy pokud chcete ho vencit takhle cely zivot a pokazde uklizet? psi si strasne rychle uci a zvlast stenatka, kdyby jste se za rok rozmyslel, ze ho ccete vencit normalne venku tak u z mate smulu a nebo hodne tezko se vam to bude odvykat