Psí ubytování v létě přes den venku?

Budete to mít těžké. Pejsek si již zvykl na určitý režim. Zřejmě je s ním spokojený, když Vám doma nic doposud neprovedl. Bude potřeba začínat po kratších intervalech, odejít a za chvíli se vrátit. Psa pochválit, že venku nekňučel, neštěkal, nedobýval se dovnitř. Dobu postupně prodlužovat a chválit, odměňovat. Pokud nebude oddělen od vchodových dveří a tzv. vyhození do boudy bude nárazové, můžete přijít domů a mít poškrábané a okousané dveře, jak se dobýval domů. Též Vám může rozkousat pomstychtivě boty, pokud si je necháváte venku na schodech.

Měla jsem křížence kníračku s jezevčíkem a vždy, když jsem odcházela, tak šla ven do boudy. Jednou zůstala omylem doma a po návratu z práce jsem měla okousané a poškrábané dveře, okousané kozačky, roztrhanou bundu, roztrhanou sedačku a kousky molitanu z ní po celém bytě a chodbě. Jak zasněžíno. Chudinka chtěla ven se vyvenčit a nikdo nebyl doma. Takže též loužička a hovínko na koberci uprostřed obýváku. Moc jsem jí litovala, vím, že to nebylo pro ni lehké. Nezlobila jsem se na ni. Nedostala, nemyslete, ani mě to nenapadlo, nemohla za to.

sladkej

Když vidím nebo slyším knírač, srdce se mi zastaví. 25 let jsem je měla a jsou ve mně hlouběji, než si vůbec připouštím. Dejte všichni, prosííím, fotku. Tenkrát se jim kupírovali ocásky a uši. Srst se také jinak upravovala než dnes. Vždycky jdu na výstavu, kouknout se na kníráčky. Jsou stále mojí láskou, ikdyž pro špatnou pohyblivost, jsem si po odchodu fenečky, která se mnou strávila čtvrtinu mého života, pořídila jorkinku. Ale knírači, to jsou páni Psi!

Hezký večer babkazov, připoměla jste mě svoji Gitu, na kterou již také mohu jenom vzpomínat. Jsou to přesně taková slovíčka, která přesně vystihují, jaký ten pejsek byl, a co jsem k němu cítila. Měla jsem ji jako roční z útulku, ale vděčnějsího psa jsem nepoznala. Zažili jsem s ní mnoho hezkého, mnoho se i ještě naučila. Byla kníračka na nízkých nožičkách, celá černá. Měla jsem na důchod v pácu psa šiperku, ale pokud to vyjde, bude to zase útulková kníračka. Uvidím, co mě chytne u srdíčka, až tam všechny ty opuštěné hafíky uvidím.

Pohanko, hodně štěstí pro vás i vybraného a vlastně zachráněného pejska přeji z celého srdce.

Pes by se měl již napotřetí, napočtvrté naučit, že když někdo odchází jako poslední z domu, tak půjde ven do boudy. Pokud budete důslední, tak to pejsek pochopí. Zvláště, když už to není štěně. Též není asi žádný problém, aby po příchodu prvního obyvatele domů, šel pejsek též dovnitř. To nebude nutné určitě učit. V noci bude hlídat svoji smečku doma, jak byl zvyklý. Zvláště, jestli sousedé dělají brajgl. Vyzkoušejte tedy postupné ,,otužování,, jakmile bude venku jarní počasí a budete mít boudičku.