dobry den, mame doma 3 mesicni stene jorkšírka. Snazime se s nim chodit ven, ale samozrejme kdyz je venku osklivo, tak mu nejakou tu louzicku odpustime, protoze to venku uz zacina byt opravdu hodne studeny. Usila jsem ji i oblecek,ale zatim si na nej moc nezvykla a je to docela "boj" ji do toho obliknout. Doma jsme polozili stary rucnik a mysleli jsme si, ze se na nej nauci. Kdyz udela louzicku, tka jsem to do nej otrela a ona si furt dela "neporadek" kde chce... ale na druhou stranu kdyz jedeme autem a potrebuje ,tak da dost durazne najevo ze potrebuje ven a neudela mi to do klina nebo na deku. Neporadite nekdo, jak maly stene postupne naucit cistote? Predem dekuji za vsechny rady, zkusenosti.
2x
Když do modrého vyhledávače napíšete - čurání psů - čurání štěněte - dostanete se do archivu a tam jsou neuvěřitelné spousty rad a diskuzí. Vědomě se štěně vyčurá venku až tak kolem půl roku života. Do té doby je jako mimino, neudrží. Ale to neznamená, že nemusíte učit. Ze dne na den mu nedojde, proč se chodí ven. Jen neudělejte tu chybu, že někdy bude moci čurat doma a někdy jen venku. To si spolehlivě zaděláváte na problém pročuraného bytu..-) Není zima na čurání venku. Máte teriéra a ti jsou velmi odolní. Moje Dorka často chodí ven oblečená, ale není to pro zimu, ale proto, že se mi nechce umývat jí podvozek, fénovat a rozčesávat 3x denně. Mám u podlahy chladno a nechci aby byla mokrá a navíc, spává se mnou. :D Pejskovi zima a sníh nevadí, když je v pohybu. Když stojí na místě, třeba půl hodiny uvázaný před sámoškou, pak je to chyba. Pak se může nachladit. Jakmile rozmazlíte, budete ho jen stále držet v teple, zničíte imunitu a veterinář a jeho pokladna budou vašimi nejlepšími kamarády. 
S pejskem choďte mezi psy a lidi. Teď , v tomto věku se tvoří sociální cítění. Naučí se komunikovat se psy a pozná, co a kdo je nebezpečný. Když tuhle socializaci opominete, budete mít uřvaného, kousavého neurotika po celý život. 
Pohlaďte ho za mně a dejte fotku!
0x
Dobrý večer,
nejsem sice moc zkušená,ale stejnou situací sem si procházela zhruba před půl rokem. Bydlíme v bytě a to opravdu není jednoduché. Přečetla jsem si hodně,ale opravdu hodně diskuzí na toto téma. Byly tu rady typu : "Když to štěndo udělalá na podlahu,nevšímejte si toho a nekřičte na něj..." nebo "Pokud svou potřebu udělá v domě,"jemně se na něj zlobte"..." a tak dále. Ovšem co je tu hlavní je to,že pokud svou potřebu vykoná venku,tak mu dejte mls,velmi,ale opravdu velmi pochvalte...přehánějte...,dělejte z toho objev roku 
a štěndo časem pochopí,co se má a co ne.
Přeji spoustu úspěchu. 
akaradera, s pochvalami máte velikou pravdu. Štěně velmi dlouho nechápe, co se po něm chce. Nespojuje si pobyt venku s vyprázdněním se. Nechápe, proč se má zdržovat kakáním a čuráním, když je tolik zajímavých věcí k vidění, čichání a objevování. Procházku přivítá, ale vyčurá se doma hned po příchodu. V pohodlí a klidu domova Je potřeba hned po jménu, naučit a vysvětlit slovo "čurej". Všechno se učí pochvalou. Odměnu venku teď asi ne, prcek ji stejně, v těch nových vjemech nevnímá. Stačí jen pochvala, ale taková jako z divadla. A když ve vyprázdnil zase používat slovo "čural"
:D Já takhle každé ráno chodívala před cestou do práce venčit a už nervózní (vlak nečekal), že pes musí přeznačkovat co největší území okolo domu a ne a ne kakat - chodila jsem za ním a volala na něj "kakat" ! "kakat"! :D Pro lidi co chodili okolo, to muselo být celkem úsměvné, ale pes brzy pochopil, co se po něm chce
Pak si pamatuji, že k příteli domů, přinesli maličké štěně. Nějaký kříženeček asi srnečka. Mám ráda velké psy a tyhle prcky, co se jim venku klepou nožičky, fakt ne.. ale přirostli jsme si k srdci. Spinkal u mé postele v krabici a jakmile jsem cítila, že se vzbudil, rozespalá jsem ho popadla a utíkala s ním ven. Venku se vyřůral, mohutně jsem ho pochválila a šup domů. Takhle to bylo několikrát za noc. Bylo jedno jestli je zima nebo prší... pak ho dali k jedněm známým, kde jsem ho ještě jednou viděla. Pamatoval si mě, nadšeně vítal a za chvilku mi spokojeně spinkal na klíně. Nikdo z rodiny s ním však nechtěl chodit pravidelně ven, tak putoval ještě o dům dál a nevím, kde je mu dnes konec. Je mi líto do dnes, že jsem si ho nemohla nechat 
Takže důslednost, důslednost, důslednost. Přesně jak píší ostatní, jak jednou povolíte loužičku doma, bude všechno špatně!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.