Výroba sušených pochoutek pro psa

Pokud na to nemáte zvláštní prostory, protože je z toho šílený smrad, stálého a levného dodavatele základní suroviny, tak je to nesmysl. Navíc, jestliže to někomu prodáte a psovi se udělá blbě, pěkně to odskáčete. Jednou mi štěně sežralo kousek buvolí kůže, která mu v bříšku nabobtnala a s vetem jsme ji pracně dostávali ven. Dentální tyčinka, prý na čištění zubů, štěně si ji křupkalo a žužlalo s velikou chutí a zaprasilo mi koberec tak, že byl na vyhození. Kdybych výrobce našla, šla bych mu dát do budky. Zažila jsem jako pamlsky nakrájený salám, na kostky nakrájený a na suché pánvi opečený chleba, piškoty. S pamlsky buďte raději opatrnější. Pochvala a pohlazení je víc, jak pytel pamlsků.

Zrovna sušené uši jsou hodně rizikové a i výrobky koupené od prověřených výrobců se někdy "nepovedou" a jsou kontaminovány bakteriemi. Jeden z mojích psů skončil po sušeném oušku u veterináře na infuzích.

Je tomu už hodně let zpět co tady u nás začínal jeden výrobce psího krmiva a pamlsků (stále vyrábí). Sušil ouška, střívka a další dobroty v jakémsi přístřešku na větru a slunci. Smradu jak v hradu, hmyz, no děs běs.