Soužití psa a kočky

Jo tak s tímto mám také zkušenosti. Nejdříve se navzájem nemuseli, ale teď už jsou jako bratr se sestrou :D . Dejte tomu týden až měsíc a uvidíte, že se spřátelili.

Děkujeme!

Zvyknou si .. Určitě si zvyknou jenom je nijak nenuťne ... Nedávejte je násilím k sobě a dejte tomu týden až měsíc čas a vše bude ok NA obrázku můj kocour se psem

Ps: kocour v té dece není moc vidět :D

Oni si zvyknou, nebojte se náš pes si takhle zvykl na kočku, která mu způsobila tržnou ránu oka. Teď se v podstatě obchází, jen když číča utíká, pes ji honí...

Nezavírala bych kočičku do jiného pokoje, nebo aspoň ne na dlouho. Udělejte jí místečko, kde bude pro ni bezpečno a kam se bude moci vždy schovat před pejskem, oni si zvyknou a když nebudou kamarádi, tak se aspoň budou snášet

Je dobré, aby kočka měla místo, kde bude vědět, že na ni pes nemůže. Pokud máte bytovou kočku, tak v tomto místě by měla mít kočičí záchod, misky s vodou a granulemi. Kotěti bude stačit klidně nějaká komůrka, když tam nebude mít za zády psí hlavu. Psovi zakažte na kotě štěkat a jinak do něj vyjíždět, jinak tomu nechte volný průběh. Oni si zvyknou, chce to jen čas. My měli první kočku a k ní si pořídili psa.. Oba se respektují a pes si od ní nechá líbit všechno, i když zezačátku dostával od ní facky. :D

Nebude to trvat dlouho. Ale neoddělovat je, tím to jenom prodloužíte. Nebojte se. Zvyknou si.

Přesně to se stalo, když přinesla dcera kočičku na hlídání. Kníračka zajásala a běžela se podívat a čichnout si k zadečku kočky. Ta narostla do velikých rozměrů a syčela jako kobra. Když splaskla, švihala zuřivostí ocasem a psina se radovala, protože vyhodnotila, že vrtí přátelsky ocasem a běžela ji přivítat. To si dala! Kočky mají jinou, opačnou řeč těla. A protějšek špatně hodnotí. Chvíli trvá, něž se naučí číst správně řeč těla. Je to jako Japonec se Španělem. Chce to čas, oni pochopí, dojde jim, že vrtění ocasu znanená smích, ale u druhého zuřivost. Vyhrbený hřbet snahu po zvětšení rozměrů u kočky nebo uvolněnost, protahování u psa. Poloha uší, pysků, postavení hlavy u každého jinak signalizuje náladu. :D U svého, domácího zvířátka pochopí, ale když potkají na ulici, zase nerozumí. Chce to klid a čas, oni si porozumí.

kabrnak.cz/...

muj-pes.cz/... Je to nesmírně zajímavé, že?

Ahoj - mám dvě opačné zkušenosti

-1. -mojí mamky středně velký teriér zakousl asi ročního kocourka jako krysu. Kocourek byl chudák na psy zvyklý (odmalička si hrál se sousedovic pudlem ) - byl vychovaný v paneláku - a pak ho ti lidé už nechtěli, tak jsem ho dala k mamce na chalupu . Ona ho sice hlídala, (-mezi psy ho nepouštěla, měla ho jenom v bytě a na balkoně ) - ale neuhlídala - prý se to stalo, když nebyla doma.

-2. - na téže chalupě si po smrti teriéra pořídili hovawarta - a tomu byly už skoro dva roky, když si přinesli malého, asi měsíčního kocourka - a ti dva se skoro hned spřátelili. Možná je to proto, že hovawarti jsou klidní, přátelští a rodinní psi, kteří milují každého, kterého do rodiny přijmou. Jsou to velcí psi, ale moc milí.

No, poradila bych vám asi toto: kočičku (nebo pejska) dejte do přenosky s mřížemi a druhé zvíře na volno. uvidíte jejich reakce, jestli by bylo sblížení vůbec možné a kotě a pes se přes mříže očuchají a přitom nemůže dojít k ůrazu.

Pokud na sebe neprskají můžete je dát na chvilku k sobě, samozřejmě pod pečlivým dozorem. Mluvte na ně a chvalte za dobré chování, můžete je odměnit třeba pamlskem.

Pokud však na sebe vrčí a prskají nebo se honí okamžitě je pokárejte a oddělte. potom to zkoušejte znovu a znovu.

Čas kdy jsou spolu prodlužujte a chvalte je. Oba si pak uvědomí že je vlastně přítomnost druhého zvířete příjemná a budou se na ni těšit. Přeji vám ať se podaří