Dnes mi umřela rybička

Ahoj, musíš se s tím smířit, rybičky se většinou nedožívají takového věku jako lidé, někomu jinému občas umře kočička nebo pejsek. Život bez Bédi určitě zvládneš, popros taťku, ať Ti koupí nového kamaráda do akvária, určitě budeš mít rád i jeho.

Ahoj. Dneska jsem byl na ryby a chytil jsem 17 kaprů. Všechny jsem pustil - daroval život. Jestli ti to pomůže. M.

Maty je mi líto tvé ztráty.

No po přečtení musím říct že to jinak ani dopadnout nemohlo. Uź od samotného začátku jste dělali jednu chybu za druhou. Ribu si nmůžeš koupit hned. Nejprve je potřeba pro ní připravit akvário, to nechat minimálně 3 týdny (raději měsíc) normálně fungovat a pak tam vpustit tprve rybu (y). Akvário se nečistí tak, že ho celé vypustíš a vymyješ jarovou vodou a znovu napustíš.

Čistění se dělá pravidelně každých cca 10 dní a nikdy se nevypustí celé, vždy max. 1/3 vody. Dno se musí odsávat (odkalovat)

Bohužel nepíšeš jaká byla velikost nádrže, jaké bylo vybavení a dekorace.

Jestli budeš kupovat další rybu, něco o tom nastuduj, nebo se nevyhneš zase smutnému zklamání.

Ahoj Maty. Je to pro Tebe čerstvá záležitost a bolavá. Mysli na rybku, kterou jsi měl tolik rád v dobrém a až smutek přejde, pořiď si do akvárka nového kamráda, kterého budeš mít znovu rád. Uvidíš, že to bude nejlepší náplast na Tvůj smutek.

Mám pár otázek. Než jste si ji pořídily přečetli jste si něco o ni? Kde jste ji koupily? Jestli ve zverimexu tam vám řeknou o rybě houbelec moje kamarádka udlala stejnou chybu zašla do zverimexu a najednou se ji začala líbit 1 ryba tak si ji pořídila bez toho aby si o ni něco přečetla skončila s akvárkem velkým jako sklenička, rybou a nějakým žrádlem a mám obavy jestli pak si nekoupila špatnou která je nemocna. pokud plavala do boku mohla mít nějakou nemoc.

Vím jaké to je, když umře oblíbená rybička. Začnu od začátku. Ale musím vás varovat, jestli jste slabší, citlivé povahy, tak to radši nečtěte.

Když jsem byla malá, jezdili jsme se stříhat k jedné naší známé, která chovala rybičky všech druhů a barev a od té doby, kdy jsem ty malé pestré drahokamy viděla, jsem chtěla po rodičích rybičky. Otravovala jsem je s tím den co den, až mi jednou dali pod stromeček dárek. Byly v něm vajíčka nějakých exotických rybek, které se měli vylíhnout v takové pidičké nádobě s obsahem asi půl litru... Dlouho se nic nedělo a já byla samozřejmě zklamaná. Až jsem se jednoho dne podívala dovnitř a tam plavaly dvě rybičky. Pojmenovala jsem je Prcek a Drobeček. Krmila jsem je a měla jsem je moc ráda. Jenže jednoho dne jedna z nich umřela. To se dalo čekat. Měly půl litru vody, žádný filtr ani rostliny, ale já byla malá nechápala jsem, co se děje. Časem se druhá rybička začala chovat divně. Přestávala plavat a klesala ke dnu. Ptala jsem se taťky, co se to děje a on mi řekl, že asi nemá vzduch a že si mám vzít brčko a foukat do vody, aby se trochu okysličila. Bylo to hrozné dívat se jak to s tou nebohou rybičkou mává. Navíc to bylo úplně zbytečné a ona stejně umřela...

Můj zájem o rybičky samozřejmě opadl a já je nechtěla. Když jsem se dozvěděla o sladkovodních krevetách a nanoakváriích, můj zájem o vodní tvory opět vzrostl. Dopadlo to tak, že jsem za vysvědčení dostala nanoakvárko s několika červenými krevetkami a jedním šnekem (, kterému se nějak záhadně podařilo rozmnožit na 20 šnečků...). Když mi umřela první kretka, bylo mi jí stašně líto, když umřela ta druhá, tak trochu míň. Pak začaly umírat ve velkém a my jsme si šli pro radu, co se to děje. Zjistili jsme, že přípravek proti řasám, který používáme je pro krevetky jedovatý. Tak jsme ho přestali používat a koupili jsme si nové kretky. Ty se množily a také uímraly, ale už mě to tak nebralo jako předtím.

Pak jsem se začala bavit s jednou kámoškou ze třídy o jejím akvárku a ona mi řekla, že kretky jí tam umírají, ale rybičky jsou v pořádku atd. atd. No zkrátka já jsem vychvalovala krevetky a ona neonky až jsem nakonec zase zatoužila po rybičkách. Přemluvila jsem zase rodiče, aby mi rybičky koupili a my jsme tedy zašli do OBI a koupili mi tam 7 neonek (sedm je mé oblíbené číslo). V akvárku se jim všem zalíbilo a já je pojmenovala podle toho, jak se chovají, jak vypadají nebo podle toho kde žijí. Jmenovali se Nebojsa A, Nebojsa B a Modroočko (ti plavali volně všem na očích), Strašpytel (ten se hned schoval pod kořen a schovává se tam doteď), Zbabělec (ten se schovává u kamenu), Srábek (ten se schovával v porostu) a můj oblíbenec James (, jehož skrýš jsem nikdy neobjevila).

První umřel Nebojsa B, který zaplavat za filtr a nemohl vyplavat. Bylo mi ho nesmírně líto, ale to co se stalo Modroočkovi, bylo ještě horší.

Modroočko byl zpočátku zdravá čilá, rybička. Jenže se pak začal chovat divně. Přestal jíst a pak plaval na místě, někdy dokonce na boku a, když jsem mu hodila žrádlo, neměl sílu k němu doplavat. Bála jsem se, že je nemocný až nakazí ostatní rybičky, ale neměla jsem to srdce ho zabít. Nakonec umřel. Ostatním rybičkám se nic nestalo, takže byl asi už starý.

Od té doby se nic nedělo. Všechny rybičky se chovaly pořád stejně, kromě Nebojsy, který se přestěhovat do porostu před kořenem. Časem se ukázalo, že Nebojsa není kluk, ale holka, když se mu pod břichem skovávaly jikry. Bohužel z toho nic nebylo. Žádné malé neoonky mi v akvárku neplavaly, ale měla jsem radost, že se mým rybičkám daří dobře.

Jenže dneska, když jsem krmila rybičky, James nepřiplaval. James sice vždycky připlave poslední, ale dnes to bylo jiné. Cítila jsem, že něco není v pořádku. Možná to bylo tím, že se mi zdál sen o tom, jak se jedna moje rybička plácá na souši a nemůže se dostat zpátky do akvárka a já jí nemůžu pomoci, každopádně mě přepadlo zlé tušení, že se Jamesovi něco stalo.

Našla jsem ho mrtvého mezi sklem a filtrem. Byl k nepoznání. Dříve měl barevné pruhy, malé tělíčko a nepochybně dobrou náladu z toho, že jsem stále ještě nenašla jeho skrýš. Teď se tam bezmocně díval skelnýma očima do dálky, jeho barvy vybledly a zešedly. Jeho hbité tšlo opuchlo a byl na sobě tmavé skrvny. James, moje nejoblíbenější rybička.

Lituji ho více, než jakékoli rybičky předtím a nic mi ho nevrátí. Možná, že kdybych je chtěla nakrmit dřív, našla bych ho včas a zachránila bych ho. Ale nestalo se to.

Teď se jen dívám na rozmazaný monitor a přeju, aby se to Jamesovi nikdy nestalo. Nemůžu se zbavit pocitu, že byl něco víc než jen hloupá ryba a nemůžu z hlavy vyhnat představu, jak James plave před filtrem a říká si: "Tady mě určitě nenajde."

Asi jako všechny mě to moc mrzí ale teď se potýká m stim samým..

Můj příběh..

Už od mala si vždycky kupuji morčatka - první se jmenoval Tomášek když asi po 6letech umřel dostali jsme s bráchou každý svoje morče byla jsem asi ve 3tride. Já měla Ferdaska a brácha Maxíka. Byla jsme tehdy docela v blbý životní situaci,protože moje rodiče se rozešli muj tata pomalu umiral v nemocnici a já byla moc ráda že mám někoho komu se můžu svěřit. Jenže asi po 4 měsících mi můj milovaný Ferda umřel ..našla jsem ho když jsem přijela od babičky. Bylo mi strašně líto jeho ale hlavně jeho brášky Maxíka protože pro něj a pro mě to bylo hrozný.. Jdeme dál.. Když můj táta byl už v pohodě moje máma se vrátila zpátky domů a byli jsme zase jedna velká rodina. Koupili mi další morčatko, který jsem pojmenovala jako Bobýsek. Pořídili jsme si i kočičku Sarinku,kterou moc miluji jenže mi Bobýsek po 2-3 letech taky umřel a to zrovna den před Vánocemi. On byl strašně užasnej a nikdy me ani nekousl byl pro me strašně dulezity. A tak asi za rok protoze Bobyska smrt pro me bxla strašně bolestva mi rodiče koupili za vysvedčení morcatko ktery jsem pojmenovala Tadeášek(Toby) byl to muj liliputánek . Ale vratme se zpatky k Maxíkovi (brachy morčatku) jelikož moje máma si našla zase jiného chlapa..jak jinak.. Tak se odstěhovala pryč.. Jsem v péči u tatky ale za mamkou chodím. No a tak Maxik i můj bratr šel sní a já u ní měla Maxíka v pokoji,protože brácha je už velkej a moc se o něj nezajímal a navíc já jsem byla moc ráda že ho mám. Maxíka byl další morče o kterým bych řekla že byl úplně dokonalejjenze mi zhruba před necelým půl rokem umřel dožil se krásného věku 6ti let a myslím že na něj nikdy nezapomenu!..jenže jde!e dál.. Zhruba za měsíc jsem jela s babičkou do Chorvatska.odpočinout si od všech problému,ale když jsem se vrátila zjistila jsem dost nepříjemných věci jako třeba že mi umřel Toby a to mu byli teprve dva roky a taky to že můj Taťka je zase v nemocnici. Táta byl v nemocnici 3mesice a teď je v domácí péči s babičkou u nás doma .. V nemocnicí skončil, protože pil alkohol ... naštěstí je doma a doufám že bude v pohodě.. Teď jestli jste to ještě postřehli mám kočičku Sarinku s kterou se naštěstí v tomhle příběhu nic nestane takže dál.. Před 3dnima jsem si šla koupit rybičky .. Měli jsme už dříve rybičky a normálně všechny žili.. Jenže jedna umřela včera a já musela brečet ne jenom kvůli tomu že mi ji je líto ani že mi je líto té druhé ke které se ještě dostaneme ale i protože mi pořád umírají zvířátka i když se o ně dobře staram.. jenže od té doby co umřela ta první je divná i ta druhá a dneska se i převrací na druhou stranu i když žije.. Nevím co sní.. Měla jsem radost že mám konečně i zvířátka který mi měli nahradit moje morčatko a oni mi taky umřou?! Proč mám takovou smůlu? neví někdo jak ji mám pomoci? děkuju moc že sem se tu mohla svěřit..