Nejste přihlášen/a.
Ahoj,před 5měsíci jsme museli dát pryč 5měsíční štěnátko Bernského salašnického psa jelikož jsme se stěhovali a mamka mi slíbíla,že odejde od přítele který jí fyzicky i psychicky ubližuje...bylo to pro mě těžké jelikož jsem si svého bernáka Marleyho zamilovala,ale po čase jsem soluhlasila.Odstěhovali jsme se,ale od přítele neodešla.Je to také kvůli penězům i když to zní hrozně,ale pravda to je.Nikdy jsem žádného psa nemilovala tolik jako Marleyho.Také jsem věděla,že mě má nejradši a byla jsem s ním každou chvíli.Do ted se s tím nemohu vyrovnat i když mi mamka jako náhradu pořídila jorkšíra,ale to není ono...venku nechce chodit a chová se jako kočka...Marleyho jsme měli v bytě 3 1 a byl pořád štastný.Znám tolik případu co mají takové psy ještě v menším bytě a dostatkem pohybu mu to vynahrazují.My bydlíme v menším bytě 3 1.Chci mamku přemluvit aby mi znova pořídila bernáka i když to zní absurdně,ale přece to není ani zdaleka nemožné.Je mi téměř 15 let a o jorkšíra se dokonale starám.Snažím se být vzorná doma i ve škole.Mám i pocit,že když budu mít bernáka nebudu mít pocit,že žiji zbytečně jako ted.Bude někdo pro koho budu důležitá.A aspon jorkšírek bude mít kamaráda.Chci se vás tedy zeptat:je možné aby mi to dovolila? a navíc když s ním denně budu chodit na kilometrové procházky a budu mamce přispívat penězmi z brigády...může mi to dovolit?zajímá mě váš názor...
Ahoj, vím, že Tě to asi zamrzí, ale budu upřímná. Podle mě Ti asi ten berňák neprojde. Proč?
1/Je mi divné, že před 5 měsíci jsi ho musela opustit kvůli stěhování a najednou, za pouhých 5 měsíců už by to šlo? Co se za tak krátkou dobu změnilo? Přikoupili jste zahradu, nebo jste zvětšili byt? Myslím, že když jsi ho před tak krátkou dobou musela dát pryč, za stejných podmínek Ti asi nového nepovolí. Navíc už más toho jorkširka. A ještě dalšího? Berňák je opravdu pes tak někam do hájovny, na samotu apod. Jestli máte opravdu jenom byt třeba v paneláku, byl by tam nešťastný. A protože jeho dunivý štěkot se rozléhá daleko, nelíbilo by se to zajisté ani sousedům.
2/Není až tak pravda, že by byli berňák a jorkšir kamarádi. Možná doma na dece. Ale nemůžeš je třeba brát společně venčit. Berňák bude uhánět o závod a jorkšir vzadu plést nožičkami. Není to pár psů vhodných dohromady.
3/Přítel mamce psychicky i fyzicky ubližuje. Je to tedy pěkný grázl a kde máš záruku, že by tomu psovi třeba neublížil, když Ty bys byla ve škole. Pes mu třeba okouše papuče a on...S takovým člověkem bych se o pejska opravdu bála, když dokáže být agresívní na mamku, myslíš, že na psa nebude? A ty nejsi doma pořád!
4/Mamka je asi nevyrovnaná osoba, soužití s přítelem ji nenaplňuje, ale neoprostí se od něj. Pokud je stejně liknavá i ve vztahu k Tobě /naslibuje a nesplní/, asi bych ji nepřemlouvala. Co dneska slíbí, zítra nemusí být pravda. A Ty se jen budeš trápit.
5/ Už Ti tady rádci řekli, že každý pes je úplně jiný, i když stejná rasa. A už nikdy nenajdeš stejného, jako byl ten Tvůj. Stejně na něj budeš pořád myslet a i kdyby jsi měla nového, budeš neustále srovnávat, co dělá tento a co by asi udělal ten dřívější. Vím, že dítě s rodiči nic nezmůže, ale neměla jsi ho opravdu dát. Teď už je pozdě na všechno.
6/Jsi asi rozumná, chválím Ti, že se dobře chováš i dobře učíš. Zarazila mě i Tvá citlivost - nemohla bys pejska znovu odebrat lidem, kteří na něm lpí. Jsi hodná, jen se to prostě všechno nějak hloupě zvrtačilo.
Zatím to nech opravdu být, dospíváš a je možné, že půjdeš z domova někam na školu na internát. A co s pejskem - celé dny doma bez Tebe? Kdo by ho venčil? A i kdyby jsi studovala a bydlela dál doma, učení bude přibývat a na štěňátko je potřeba opravdu hodně času a trpělivosti. A ten čas by Ti chyběl. Navíc píšeš, že kromě učení máš /nebo budeš mít/ brigády. Tak kdy by byl čas na psího kamaráda? Nemyslím to zle, ale je to tak.
Nech to být, až dospěješ a budeš si moci rozhodovat sama. Třeba se doma nějak upraví celá ta situace a půjde to. Není to už za tak dlouho.
Přála bych Ti, abys byla se svým vyvoleným pejskem jednou šťastná, ale zatím bych to opravdu na čas odložila. Jaga.
Souhlasím se vším s vámi,ale já nevím jestli vydržím čekat do doby až si ho budu moct pořídit sama...je mi to vše tak líto,že já musím mít takovou smůlu ...bylo tak moc těžké přesvědčit mamku aby mi dovolila toho prvního pejska Marleyho...a až ted mi dochází jak jednoduše a rychle jsem o něho přišla...bohužel jsem si vše uvědomila pozdě a už s tím nic neudělám...hrozně to bolí...v paneláku nejsme (takový velký dům s 20byty)...díky vám jsem se rozhodla,že mamce dám dopis,který mám už dávno napsaný a dále už jí nebudu přemlouvat...když to nevýjde pomalu se s tím smířím,ale opravdu co nejdříve to půjde pořídím si právě tohohle pejska...s dopisem pro mamku jsem si dala práci tak to aspon při nejmenším ocení...moc vám děkuji za dlouhý komentář díky kterému si toho uvědomuji více...opravdu děkuji
To, co jsi tady napsala řekni mamce , pak by byla velká pravděpodobnost, že ji přemluvíš. Pokud budeš chtít jiné plemeno, nebo by Ti tohle plemeno mamka nedovolila, zkus bílého švýcarského ovčáka. Jsou to prima psi!
Děkuji za odpověd...chystám se jí to říci před ptázdninami...bílý švýcarský ovčák se mi moc líbí...a vaše pozitivní odpověd mě moc potěšila
Mám jednu dobrou radu a více připomínek k tomuto problému.
Prvního psa jste dali kam? Pokud je to možné, zkuste kontaktovat nového majitele a vzít si Vám milého psa nazpátek, třeba i za menší obnos , jako příspěvek na stravu.
A teď to horší. Pokud si vezmete nové štěně, již to bude jiný pes, možná i s jinou povahou, nikdy to již nebude ten samý, první a může to být pro Vás zklamání.
Jestliže jste dali prvního psa kvůli penězům a kvůli stěhování pryč, tak i když pomůžete penězi z brigád, tak zvládnete opět nové výdaje pro dva psy? Poplatky městu, žrádlo, veterináře? Podívejte, jak je více a více lidí ve hmotné nouzi a jak je vše dražší a dražší.
Pokud budete po škole chodit na brigádu, tak nebudete mít čas na procházky a cvičení pejska. Dále se za chvíli můžete zakoukat do nějakého chlapce a budete mít o kus času zase méně. A co pokračování vzdělávání? Jakou školou budete a kde pokračovat po základní škole? Nebudete daleko dojíždět?
Mamka má stále nevyřešený vztah s přítelem. Neodrazí se to všechno na chování k malému štěněti? Asi víte, jaké tele vyroste z Bernského s. psa. A těch chlupů, se kterými se budete dvakrát ročně potýkat! Prvního jste dali pryč kdy ještě nelínal, mám obavu, že i když mamku přemluvíte k pořízení dalšího štěněte této rasy, za nějaký čas zjistíte, že péče o tak velkého psa je nad Vaše síly i možnosti a budete mu hledat nový domov.
Vy jste se na něj upnula a je jisté, že přítel schází a je po něm prázdno. Ale já mám trochu špatný pocit a obavy z pořízení nového pejska. Musí to být opravdu stejná rasa? Nemohl by to být nějaký menší pejsek, střední velikosti? Podle Vašeho výběru? Je jasné, že pořízení jorkšíra si udělala radost spíš mamka.
Dále si myslím, že je v bytech přepejskováno. Plno lidí si pořizuje do bytů psa a když pak člověk jde po ulici, tak je všude hromádek, až to není hezké. Ne každý uklízí.
Ptala jste se na názor, tak jsem reagovala. Zdravím a hezký den.
doplněno 10.03.13 01:02:Přečtěte si též od chovatelů, jak se o bernského psa starat a že většina doporučuje chov venku, tudíž nedoporučuje do bytu. Jsou to původně pastevečtí psi a hustota srsti tomu odpovídá. Takže další důvod proti.
Povahu mají ovšem většinou velmi oddanou a vlídnou.
A právě tohle vše si uvědomuji...prvního psa jsme dali majitelům do Prahy což je dost daleko od nás a dala bych cokoliv za to abych mohla mít právě jeho zpátky...ale těm lidem umřel v 6letech bernák na rakovinu a bylo by pro ně hrozné kdybysme jim ho zas chtěli vzít a jsem si jistá,že by nesouhlasili...ano vím že nové štěně bude jiný pes s jinou povahou,ale prostě já nevím...nemůžu bez něj žít...tak mi schází ani jsem nevěděla,že to může být tak hrozné...na brigády bych pejska později brala sebou...je to rozdávání letáku a aspon by mě to začalo bavit po boku s nejlepším přítelem...když jsme měli Marleyho s penězi jsme to ještě zvládali,ale nic víc jsem nemohla mít něž žrádlo pro psa atd.jenže to mi nevadí ani zdaleka...na střední školu bych chtěla kousek od nás takže to by bylo v pohodě...vím,že by měli být na zahradě..ptala jsem se majitelu bernáku a ty mi řekli,že přes noc jsou stejně v bytě a já bych s ním přes den byla venku tak jako tak...já bych si moc přála netoužit po něm,ale jak?prostě potřebuju nejlepšího přítele pro kterého budu důležitá...můj život by se hned zlepšil a neměla bych pocit,že tu jsem zbytečná...tím nechci říci ,že psa chci kvůli pocitu,ale kvůli příteli a lepšímu životu s ním...přemýšlela jsem opravdu nad každou výhodou i nevýhodou a jsem rozhodnutá ,že bych to zvládla a už bych ho za žádnou cenu neopustila...jinak vám moc děkuji za názor..hodně mě to donutilo přemýšlet,ale můj cíl to nezměnilo...děkuji
neporadím ti co udělat, protože jsem vždycky měl jen samé kočky a nic aspoň trochu inteligentního mě nic nenapadá, ale zeptal bych se tě na jinou věc. Někteří psi se dožívají i 20 let. Dnes je ti patnáct a jednou ti bude 35 a ten pes pořád ještě může být na světě. Postaráš se o něj i když budeš někde na škole?
Moc Vám děkuji za názor a odpověd...souhlasím se vším,co jste napsal...už jsem nad tím dávno přemýšlela a rozhodla jsem se počkat až budu mít vlastní dům s velkou zahradou..(až dostuduji všechny školy)...zatím si budu muset vystačit s jorkšírkem...jak jste napsal,že bernák se nesmí vychovávat tvrdou rukou-naproston souhlasím i z vlastních zkušeností...je to chytrý pes,který to pochopí jinak než zlou výchovou...navíc ani nedokážu být na psy přísná či zlá...ještě jednou děkuji...Wall
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.