Psí epilepsie

Od: Datum: 14.08.12 08:31 odpovědí: 6 změna: 12.03.14 10:10

Našla jsem na těchto stránkách starší diskuzi o psí epilepsii. Byla z roku 2007. Hrozně moc by mě zajímaly Vaše příběhy s epilepsií. Konkrétně jestli jste měli fenku nebo pejska, kdy se epi objevila, jak jste ji léčily. Budu hrozně ráda. Poslední dobou hledám odpovědi, ale nějak je nemůžu najít. Proto přidávám i svůj příběh.

V listopadu roku 2009 jsme si pořídili fenečku maltézáčka. Majitelé, od kterých jsme si ji vzali nám řekli, že má "papírový" rodiče, štěňátka však papíry nemají, jelikož jsou velcí a narodily se později (dnes si říkám, že to byla ta největší blbost, kterou jsme si nechali namluvit, ale jelikož jsme nikdy psa neměli, nepřišlo nám to divné). Fenečku jsme pojmenovali Ketty a užívali si jí. Byla hrozně temperamentní (vlastně pořád je), šibalská a někdy i taková potvůrka, která dělá ráda naschvály. Byl květen 2010, když mě v noci vzbudila hrozná rána. Utíkala jsem rožnout a uviděla Kett, jak se klepe v křeči na podlaze. Nevzpomenu si, jak to bylo dlouho, ale hned ráno jsem volala k veterináři. Nakonec jsme k němu i jeli, udělal nám rozbor krve a za 15 minut byly výsledky. Všechno v pořádku, tudíž jsme se vrátili domů s tím, že se jednalo buď o záchvat, který mohlo způsobit klíště, nebo že se jednalo o epilepsii. Měli jsme sledovat, jestli se to bude opakovat a případně se vrátit. Ten den jsme měli klid, další dny přicházely záchvaty. Jeden ráno, jeden odpoledne, půlku dalšího dne klid a znova. Tudíž jsme vyrazili opět na návštěvu k veterináři, kde jsme dostali Phenaemal - dávka měla být 1/2 prášku ráno, 1/2 večer. Chudák naše malá, která měla příšerný víkend. Byla po prášcích oblblá, nemohla skoro chodit a když na chvíli šla do něčeho narážela. Když jsme v pondělí dorazili k veterinářovi, byli jsme v šoku z jeho chování. Vlastně nás skoro vyhodil z ordinace se slovy: Upravte jí dávku jak potřebujete*bzum* Dávku jsme dali tedy čtvrt ráno, čtvrt večer a když se po nějaké době znovu záchvaty objevily, zašli jsme k jiné veterinářce, která si ve městě právě otvírala ordinaci. U ní jsem s Kett do dnes, je skvělá, k zastižení ještě o půl 10 večer na telefonu a i v tuto dobu je ochotna nás příjmout do ordinace.*palec* Když jsme k ní přišli na začátku, tak si chtěla udělat vlastní rozbory krve, i když ty naše byly staré zhruba 4 měsíce. Ale neměli jsme nic proti, co by jsme pro miláčka neudělali. Rozbory dopadly stejně jako ty první. Nic se v nich neobjevilo, všechno v pořádku. Zůstal nám Phenaemal a ještě jsme dostali Diazepan, který by měl pejskovi po záchvatu pomoct a zabránit v dalším. Velice rychle jsme i přes tohle dostaly další a další záchvaty, takže jsme museli skončit na dávce 1/2 ráno, 1/2 večer. Do toho se rozhodla veterinářka pro další vyšetření - vrozená vada jater, a jiných orgánů. Vše skončilo negativně. Bylo nám tedy řečeno, že epilepsii má zděděnou po některém z rodičů. Na konci roku 2011 se Kett objevila boulička na hlavě, nakonec jsme ji v dubnu toho roku nechali odstranit, protože se jednalo o nádor. Naštěstí byl nezhoubný. Záchvaty máme pořád, tabletku dáváme už celou.

Je mi celkem do breku když čtu, že někteří mají 30 kilového psa a stačí mu půl tabletky na den, já mám psa 6ti kilového a dopuju ho tedy maximálně. Jsem za ni hrozně ráda, protože vidím, že je šťastná, i když to není lehké. Mám radost, když mě příjde lehce kousnout do nohy jen proto, abych s ní blbla a dělala kravinky. Ovšem jsou i dny, kdy příjde splín a člověk to vidí černě. Proto mě hrozně zajímá, za jak dlouho jí tímhle stylem odejdou játra? Vždyť prášky má od půl roku života. Do toho nádor. Teď mi ještě poprvé začala hárat (čučím jak tele a nechápu, jak může poprvé hárat ve dvou a půl letech), tak si říkám, jestli by byla lepší kastrace. Čtu všechna pro a proti, ale neumím se rozhodnout. Kdysi jsem chtěla, aby štěňátka měla a jedno by jsme jí nechali, aby nebyla sama. Jenže po zjištění epilepsie jsme to rychle zamítli. Co myslíte vy?

Předem se omlouvám, že je to tak dlouhé, ale potřebovala jsem se trošku z toho vypsat. Omlouvám se i za chyby a děkuji těm, kteří dočetli až nakonec :) budu ráda za káždý názor


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 14.08.12 08:53
avatar

Náš pejsek dostal epileptický záchvat poprvé asi v 16 letech. Najednou jsme slyšeli hrozné kňučení, ležel na zemi na boku a třepal se. Počůral se při tom a pak jen ležel. Začali jsme ho hladit, a za půl hodinky byl zase v pořádku. Veterinář potvrdil, že se může jednat o epilepsii, všechny příznaky tomu nasvědčovaly. Snad jsme tehdy dostali i nějaké léky, nepamatuji si...

Pejsek byl už hodně starý, zdravotní komplikace se přidávaly - špatné klouby, srdíčko, neviděl, neslyšel... Za poslední dva roky jsme byli co 2 měsíce u veteriináře, vždy se z toho zázračně vylízal, i když jsme už mysleli, že nám umře.

V lednu jsme se už rozhodli nenechat jeho i sebe déle trápit a nechali ho skoro v 18 letech uspat.

Vy máte mladého pejska, proto je Vaše situace jiná, ale nevzdávejte se a o zdraví pejska bojujte...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.08.12 11:10
avatar

Chtělo by se mi vaši fenulku pohladit a vás politovat. Epilepsie je strašná záležitost. Strašná! Chyba v mozku, něco jako zkrat. *plac*Dcera je fyziot. v dětské stacionáři. Postižené děti epi trpí velice často. Jsou dva druhy záchvatů. Petit a grand mall. Asi to mluvnicky nepíšu správně ale hledat to nechci. Petit mall je je záchvat, kdy postižený je ztuhne, zakouká se do prázdna, případně začne dělat mechanický pohyb.Třeba si tře ouško. (Tohle se stalo chlapci, který byl zrovna u neurologa napojený na přístroje a on to záchvat jako vyšitý) Měla jsem divokého chlapce ve školce a on, třeba na překážkové dráze, v plné rychlosti se zastavil, opřel se o něco a koukal do prázdna. V takových případech se nemá do postiženého mluvit, sahat na něho. Je potřeba záchvat nechat v klidu odeznít. Píšu to proto, že třeba vaše malá mívá tyhle maličké záchvaty častěji, než si uvědomujete. *cert*No a grand mall, to je surová, děsivá záležitost. Párkrát jsem to viděla u člověka a nechci to už nikdy zažít. *plac*Pejska, jorkšíráčka jsem u známých také zažila. Něco mu chvíli píchali a pak byl na tabletách. Měl speciální granulky a stářím byly tyhle záchvaty méně častější.*sok* Lituji každého, koho tohle potká a také lituji těch, kdo jsou okolo milované bytosti.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: bela®
Datum: 14.08.12 13:32

Dobry den,precetla jsem si vas prispevek a je me moc lito vasi fenecky,ale nezoufejte, treba to bude dobre.Mam taky fenecku jorksirku v cervenci mela 2 roky a take ji diagnostikovali epilepsii.Zachvaty ma tak plus minus co 2 mesice,ale nema je tak strasne,jen prudke trepani hlavickou,velke slineni a pena tlamicky a je takova dezorientovana,to tak trva 3 az 5 minut.Pak se prospi a je v pohode.Take ji veta bral krev,ani to z te jeji tapecky nemohl vyzdimat tech par kapek krve,vzdyt vazi 1,50kg.A nozky ma jak hacky na stromek.Krev ma v poradku a tak ji predepsal phenaemaletten,mela uzivat ctvrt tabletky denne,ale zachvaty byly stale stejne.Napsala jsem meila na kliniku jaga v brne.Tam se zabyvaji touto nemoci a pan doktor me napsal zpatky,ze mam postupne leky vysadit,ze stema lekama nadelam vic skody jak uzitku.Jeste psal,ze se ta epilepsie casem utlumi nebo v horsim pripade zhorsi a pak by se to muselo resit tema lekama.Ty leky nenavratne znici jatra a pokud tyto zachvaty nema tak silne tak to nemam resit..Vase fenecka to ma horsi,vy to asi budete muset resit s temi leky,ale urcite jak zjistite potrebnou davku tak se to zlepsi,verim tomu.S tim haranim,treba se vase fenka harala a nepostrehla jste to,moje miska se zacala harat v 9 mesici,ale nebylo to nic moc,jenom mela napuchlou frndu.Se stenatkama to bude horsi,taky jsem chtela od mišky stenatka,ale epilepsie by se u nich urcite projevila kdyz ne hned tak treba v pozdejsim veku a to nechci.Takze budem bez stenatek.Co se da delat.Preji vam a hlavne vasi fenecce hodne sil a zdravy.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.08.12 13:49
avatar

Měla jsem malamuta s epilepsíí, poprvé se mu projevila ve 3 měsících. Záchvaty také 2x za den. Bohužel po zvýšení dávek léků do stavu aby záchvaty neměl, byl apatický bez života. V 8 měsících jsem ho po dlouhém přemýšlění nechala utratit.

Štěňata nenechávejte, může se jí to zhoršit a hlavně můžou být nemocná stejně nebo to předávat dál.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.08.12 20:41

Nemáte 100%jistotu,že se jedná o epilepsii,ale s největší pravděpodobností ano.První chyba,v tomto případě vaše- byla ta,že jste si pořídili štěňátko bez pp.U malých plemen bývá častá vada na lebce hlavy tzv.neuzavřená fontanela.Takoví jedinci se nepřipouští do chovu,ale nezodpovědní množitelé na to nedbají a produkují štěňata i z takto postižených jedinců,takže jejich potomci tuto vadu dědí a dochází u nich někdy k podobným stavům jako při epileptickém záchvatu.Pokud se zjistí u nějakého psa nebo feny epilepsie,zodpovědný chovatel takové psy k chovu nevyužívá.Ono se totiž z průkazu původu dá snadno vystopovat z jakého chovu postižený jedinec pochází a který z rodičů nese toto postižení.Maltézáčci jsou běžně velmi dlouhověké plemeno,ale tolik let trápení s narušenou psychikou a zničenými játry nehledě na další zdravotní obtíže,to jí chudince nepřeju.Nemůže žít plnohodnotný život a vy se také musíte přizpůsobovat jejímu zdravotnímu stavu nehledě na nemalé finanční náklady na léčení.Je možné,že právě špatný zdravotní stav je příčinou,proč fena dosud nehárala,ale je také možné,že měla tzv.skrytou říji,kdy vulva jen trochu oteče,což u chlupáče nemusíte postřehnout.To ale neznamená,že není schopná zabřeznout,což bych v jejím případě absolutně vyloučila.Jediná spolehlivá zábrana početí je kastrace a eliminujete tím i na 100% vznik nádorového onemocnění reprodukčních orgánů a případné pyometry (hnisavý zánět dělohy po hárání ,které se mnohdy objevuje u starších fen,které ještě nerodily).Ve vašem případě bude operace náročná hlavně z důvodů rizika narkózy.V každém případě bych vyhledala kliniku s možností tzv.inhalační narkózy,která je šetrnější k pacientovi.Vašich "vlastních" štěňátek se zatím nedočkáte,ale doporučila bych vám,aby ste si do "kolektivu" pořídili štěňátko .Vaší fenečce přibude kumpán,psychicky jí to jistě prospěje,přijde na jiné myšlenky,zabaví se a nebude nikdy sama. A vy pro případ,že by to s vaší fenečkou jednou "nedopadlo" nezůstanete náhle sami v prázdném bytě.Doporučovala bych vám ale po předchozích zkušenostech obrátit se na renomovaného chovatele (případně se obraťte na chovatelský klub daného plemene,kde vám někoho doporučí) protože štěňátka z takového chovu podléhají jistým kontrolám,počínaje způsobilostí rodičů,způsob odchovu a péče o štěňata je klubem sledován a v neposlední řadě i zdravotní stav štěňat (vrozené vady) musí být před žádostí o průkaz původu kontrolovám poradcem chovu. .Finanční částka za takové štěně není mnohdy ani o polovinu vyšší než štěně od množitele .V kupní smlouvě máte i určité záruky pro případ kdy dojde k nějaké skryté vadě atd.To co jste v případě Kettynky ušetřili při koupi jste mnohonásobně přeplatili ve výdajích za léčení.Přeji vám všem co nejvíce zdraví a pohody!*srdce*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pavlamikova
Datum: 12.03.14 10:10

Dobrý den,

máme úplně to samé a úplně stejné psychické problémy a nikdo nám neví pomoci,prosím také o radu jak dále postupovat a co si počít,aby pejsek netrpěl.

Pavla 777909541

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.