Křeček vs potkan vs pískomil vs burunduk

Naše děti měly 2 x potkana kapucínka, dvoubarevného. Pokaždé to byl Honza. Je to milé a inteligentní zvířátko, slyší na své jméno, běhá si po bytě. Jenom jeden nám kapánek zkrátil záclonu a kousl si párkrát do mé detektivky. Rád spal na gauči pod polštářem. Jednou přijela na návštěvu teta, seděla na gauči a klábosila. Najednou Honza vyrazil zpod polštáře. Tetu, přestože byla už v letech, jsme chytili bez bot až na návsi. Pak se pokaždé ptala: Eště máte tu mrchu? Měli jsme. Tak teta moc nejezdila.

Druhý Honza zase ve dnech horka rád lehával za oknem u kytek v květináči. Hlína byla zalitá a on se tam bezva chladil.

Jsou to milá, hezká, chytrá a přítulná zvířátka. Svou lásku mi dával najevo tím, že když jsem seděla, vylezl mi na rameno, pustil ocas dolů a jemně mi okusoval lalůček ucha. Proč jsme je přestali chovat? Potkan má, bohužel, hodně krátký život, max. 2 roky. Byl to u nás pokaždé veliký pláč a smutek, když Honza umřel, proto jsme s tím přestali. Jaga.

Rozhodně potkana co psali je pravdivé... navíc lze snadno naučit na výlez na rameno a po čase není problém s ním takto dojít i nakoupit, sice neručím za reakci lidí a ale je to skoro jak papoušek a kde kdo si jej chce pohladit. Dají se naučit různým kouskům.

Křeček je o dost menší, o něco méně chytřejší a mnohem méně náročný, narozdíl od potkana mu nečiní problém prožít život bez paníčkova přičinění.. narozdíl od takové potkaní samice ta velmi strádá, pokud potkana tak samce, pokud více tak raději smečku samiček, mín se perou atd...

Burunduka vůbec neznám a těch pár pískomila jsem viděl párkrát a žádnen z nich nešel alespon trochu ochočit...

Lukáši, sice to není můj nejoblíbenější hlodavec, ale asi bych vybrala potkana. Ti jsou velmi inteligentní a učenliví.

Jo a sranda je taky s morčetem. Sousedka jich měla několik. V pohodě morčičáka vyndala z bedýnky a lítal po bytě. Občas zalezl sice pod skříň, odkud ho musela lovit, ale také přišel na zavolání, vlezl si do klína a nechal se hladit.

Určitě ti doporučuji potkana. Sama jsem měla dva a je to opravdu vděčné zvíře. Je přítulné a chytré a na druhou stranu nevyžaduje moc péče. Jednou, když jsme jeli na dovolenou a nesehnali jsme nikoho, kdo by se nám o ni staral, dala jsem jí hromadu jídla a pití a týden v kleci zvládla naprosto dokonale.

Rozhodně potkan.