Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
máme dvouletého Německého ovčáka. Vzhledem k lidské nezodpovědnosti nebyl dostatečně socializován a ted s tím mám docela problém. Největší potíž je, když jdeme na procházku. Především když potkáme nějakého cyklistu. Naježí se, nevidí, ani neslyší, štěká, je prostě úplně v "tranzu" a za každou cenu se chce dostat k němu.To že tam jsem i já, úplně ignoruje. K chodcům se chová podobně ale je u toho méně povyku. Dokonce si jich někdy ani nevšimne. Ale to u cyklistů nehrozí. Prostě, potřebovala bych nějaký fígl, něco, cokoliv, jak ho odnaučit tomuto chování.
Podle mně to, jak se chová není agresivita, nebo že by ty cyklisty chtěl roztrhat, sežrat. Vzhledem k tomu že je naježený, si myslím, že se spíš bojí a protože neví co s tím, tak to filtruje tak, že dělá bubáka.
Opravdu jsem zkoušela cokoliv co mě napadlo - dát mu předtím "sedni", mávat mu před čumákem nějakým dobrým žvancem, zvýšit na něj hlas, vynadat mu, mluvit na něj klidným hlasem, ale opravdu nic nepomáhá. A jelikož má 48kg tak i udržet ho na místě je pořádná makačka, takže nějaké "uklizení" na stranu, taky moc nehrozí. Můj otec, jelikož má větší sílu než já, to řeší tak, že ho prostě drží a jak sebou pes škube, tak se pochopitelně škrtí a tímpádem nemá tolik síly na ty lidi dorážet. Ale to já nechci. To přece není řešení, řešení je, mu nějakým způsobem vysvětlit, že ty kola nemusí nahánět.
Snažím se s ním co nejvíce chodit na procházky, ale spíš do lesa ( a to i tam jezdí cyklisti :D). Vím že bych se "civilizace" neměla stranit, právě naopak, ale když bychom šli normálně po cestě, a potkali pár cyklistů, můžu to za chvíli otočit domů, protože je vždycky úplně hotový. Mám strach, aby ho z toho "nekleplo".
Jinak je to opravdu rodinný miláček! Když ho někdo vidí takhle nasoptěného venku, a když mu pak vykládám jak je něžný a hodný i k dětem, nemůžou tomu uvěřit. Má rád i sousedy, i moje kamarády. Takže rozhodně není agresivní, to NE! Jen prostě neví, jak se vypořádat s věcmi, které nezná - nevěří jim.
Další plus pro mě je to, že i přesto že se takhle (naježený, soptí, štěká) chová k lidem, bych ho s jednotlivým člověkem mohla v pohodě seznámit. Chvilku mu trvá než tomu člověku uvěří, ale pak je k němu hodný, oblizuje ho a úplně bez problému. Takže když ho pozná, je po problémech. Ale cizí lidé hlavně ti cyklisti, to je prostě konec.
Jsem z toho už docela zoufalá, ale pořád věřím, že na něco přijdu, nebo snad mi tady někdo poradí. Hlavně, prosím Vás, mi nedoporučujte elektrické obojky a jiné "super vychytávky"!
Předem moc děkuji, a omlouvám se za tu slohovku :D
No - promiňte - ale vůbec nemáte tucha, jak vychovat (neřku-li vycvičit psa) - Naježí se, nevidí, ani neslyší, štěká, je prostě úplně v "tranzu" , opravdu nic nepomáhá, nějaké "uklizení" na stranu, taky moc nehrozí... - ten pes potřebuje jasný pokyn, co má dělat - a ne s ním casnovat. Nezvládnete-li to, svěřte výchovu třeba svému otci. aby ho z toho "nekleplo" - ano, vše, co popisujete, směruje k tomu, aby se ze psa stal nervózní vystrašeně-agresivní neurotik, u kterého nikdy ani neodhadnete, jak se zachová.
BTW - Chvilku mu trvá než tomu člověku uvěří, ale pak je k němu hodný, oblizuje ho - takhle by se pes také chovat neměl, evidentně neví, kdo je pán, jaké je jeho postavení ve smečce.
Zajděte se psem na ´cvičák´a nechte si od zkušeného chovatele poradit (případně pomoci), jak se ke psu chovat.
Nejsem nepřítelem psů, nebojím se jich - ale mám strach z majitelů, jako jste vy.
doplněno 30.06.12 12:18:Milá Lenko - jak píšete, nezvládáte psa ani fyzicky ani způsobem výcviku - myslíte to dobře (ale - dle vlastních slov, děláte špatně). Radím vám, ať si necháte výcvik ukázat od zkušeného chovatele - co neumíte, se ukázkou naučíte nejlépe. Navíc po netu nikdo z nás chování toho psa nevidí.
A - opravdu se nezlobte, ale musím se ´chlámat´ - píšete K čemu mi je to, že pes bude mezi tunou dalších cizích psů a cizích lidí a bude z nich jen nervózní a ničemu to nepomůže? - a chcete psa navykat na společnost (to je právě ta socializace)...
Obávám se, že buďto je celý váš problém vymyšlený a nebo jste si jen ´přišla pro pochvalu´, jak jste šikovná.
A přesně takovéhle mudrce, jako jste Vy opravdu nepotřebuji. Jen kritizujete ale neporadíte. Já nemůžu za to, že pes není socializovaný. Já se mu snažím jen pomoci. Myslím to dobře a chci radu, a jediné co si vyslechnu je tohle? No promiňte ale to zamrzí! Taky nemám ráda nezodpovědné majitele psů kteří to nechají dojít tak daleko že pes někoho pokouše. Ale já se právě snažím o to, aby se to nestalo. A promiňte, ale cvičáky jsou pěkně na nic. Tedy nevím jak u Vás, ale tady u nás ano. K čemu mi je to, že pes bude mezi tunou dalších cizích psů a cizích lidí a bude z nich jen nervózní a ničemu to nepomůže?
Já chci radu od někoho zkušeného, kdo by mi mohl pomoci a to Vy zřejmně nejste! Tak prosím nerýpejte a běžte raději pomáhat tam, kde tomu rozumíte. Děkuji!
Myslím, že cvičák je velmi dobrá rada, pokud psa nezvládáte. Může být sebehodněší, ale jednou prostě nastane problém a nikoho nebude zajímat, že jste psa neudržela, protože je těžký.
Mluvíte o socializaci - a napadlo Vás, že kontaktem s ostatními lidmi a psy se pes právě socialiizuje? To, že ho vezmete do lesa, moc socializace není.
Podle Vašich slov se snažíte být zodpovědná, ale pokud sama vidíte, že to nikam nevede, tak to bude potřeba řešit jiným způsobem - a právě cvičáky jsou dělané na nesocializované nebo neposlušné psy.
Píšete - "Jen kritizujete ale neporadíte." Já vidím radu zcela jasnou, a to právě ten cvičák. Psa prostě sama nezvládáte, tak je načase si to přiznat a jít se psem za odborníkem.
No dobře, ale tak snad ho budu navykat postupně ne? Nejdříve pár lidí, jeden pes apod. A to mi věřte, že jeden pes stačí až až! Natož ho vzít mezi "dav".
A ano, opravdu mám tak strašně bujnou fantazii a protože nemám co dělat, jsem si sedla k počítači a začala jsem si vymýšlet imaginárního psa s neexistujícím problémem. A ještě chci pochválit :D Ach jo. Koukám, že tady se rady nedovolám. No nic, budu se pídit po vstřícnějších lidech.
Ne, Vy evidetně rady nechcete, ačkoli jste je dostala. Na nevychované psy platí jedině cvičák, žádné podomácké snažení prostě nepomůže. Na cvičáku má psa pod dohledem odborník, takže ani deset jiných psů nevadí. A samozřejmě se s odborníkem dá domluvit na hodinách, kdy tam tolik psů nebude, nebo na ryze individuálních.
Vy jste chtěla slyšet, že to děláte dobře a máte v tom pokračovat. Když tomu tak není, jste uražená...
doplněno 01.07.12 10:15: To jsem ráda
Pokud máte psa na starosti Vy (otce, co s ním jde jednou do roka opravdu nepočítám), tak je to na Vás. Berte to prostě tak, že to bude Váš pes a z toho poplynou všechny radosti a starosti.
Mrkněte po kvalitním cvičáku, ať nepotkáte hrůzu, jako Babkazov popisuje dole.
Ne, vůbec nejsem uražená. Jen mě mrzí takové to peskování. Beru si Vaše rady k srdci, to mi věřte. O cvičáku uvažuji již delší dobu, ale protože na ně slýchávám hodně negativních reakcí, tak prostě nejsem příznivec. Ale pohledám a poinformuji se.
Děkuji!
Mrzí mne, pokud jste můj příspěvek pojala jako "peskování", opravdu šlo o radu - ale vezmu to z druhé strany, zkuste se na situaci podívat také tak.
Za chování psa, kterého venčíte, jste právně zodpovědná (případně ten, kdo vám jej svěřil v případě vaší právní nezpůsobilosti - třeba nezletilosti). A představte si, že jednou někde v lese přijede cyklista, vy psa neudržíte, pes do cyklisty ´jen´ vrazí. A nemusí jej zrovna zabít - stačí úraz, blbá zlomenina - může dojít k tomu, že zaplatíte škodu (poškození kola je ´pár´ peněz, ale co léčení?, následky?, pracovní neschopnost?). Uvědomujete si to?
Třeba kamarádka, cyklistka, potkala podobně nezvládnutého vlčáka. Výsledkem (když pominu zničené kolo) byl mrtvej pes a kámoška cca měsíc na neschopence, cca týden na JIPce (prasklá lebka, otřes mozku, zlomená klíční kost), naštěstí bez následků. Majitel platil (a fest).
Mou matku, cyklistku, napadl vesnický ´podvraťák´ - zakousl se jí do zadního kola při jízdě z kopce, výsledek? - mrtvej pes, zničené kolo a oblečení a dlouhodobé nedobré vztahy mezi sousedy. Majitel platil.
Mne osobně napadl taky vlčák - výsledek? - mrtvej pes a mé nakousnuté předloktí. Majitelka platila jen pokutu.
Mne osobně napadl i jorkšír (žiju momentálně na sídlišti a tam ´takovejch gaučáků blbejch´ je), výsledek? - pes vhozenej do kontejneru (tohodle bych se zabít styděl), dožraná majitelka (důchodkyně si miláčka musela z popelnice vylovit) a narušené sousedské vztahy. Majitelka brble.
Podotýkám, že opravdu nemám nic proti vychovaným psům - a jsem schopen se s nimi ´domluvit´, odhadnu jejich chování. Pár let jsem dělal, příležitostně, figuranta na ´zadržení´ - to je takovej ten ´pták´, co běhá po cvičáku s ´rukávem´ a nechá sebou od těch psů mlátit o zem - vlčáci jsou ´malí´ (rotvík, to je zameták, o větších ani nemluvě), ale ani tak, i když mám skoro metrák, rozběhnutého vlčáka na rukávu neustojím. A co když ten cyklista bude starší člověk nebo dítě?
A teď si představte, že vy, jako máma, se jedete se šprčkem v sedačce projet po lese - a potkáte ´samu sebe´ - jak se v dotazu líčíte...
A proč myslíte, že to pořád dokola řeším? Právě proto, aby se tohle nestalo. Právě proto, že jsem si tohoto vědoma! Proto chci mít vychovaného psa. Ale prostě to všechno visí na mě, chápete? Mojí rodině je to jedno. Táta ho "přepere", takže když s ním jednou za uherský rok jde na procházku a potká cyklistu, jednoduše ho přiškrtí a je to. A myslí si, že tím psa vycvičí. Já takovou sílu nemám a když mu řeknu, že mě mrzí že se s tím psem nic nedělá, že já sama na to nestačím, tak mi řekne ať jsem doma a nikam s ním nelezu. Jenže problém je v tom, že když s ním nevylezu "do světa" já, tak nikdo.
Chápu Vás proč máte takovýto pohled na nevysválané psy. Není to prostě sranda, a já přiznávám, že jsme to prostě nezvládli. A tak jsem čekala, že mi tady poradíte, nebo dáte třeba doporučení na nějakého cvičitele který by si s tím věděl rady.
Ale to už je jedno. Psala jsem jedné paní ze cvičáku, tak snad se to pohne.
I přesto díky za rady.
A proč "pořád" neposloucháte rady?
Proč si "pořád", bez znalosti ´psa i problému´, melete svou?
Nehodlám zkoumat (a řešit už vůbec ne) vaše rodinné problémy, vaše rozepře... Pokud váš táta psa zvládne, nechte to na něm... Pokud je to pes ´na pekáč´, pochutnejte si...
A pokud si myslíte, že váš táta svou ´brutální výchovou´ psa kazí, naučte se to namísto něj... Ale - buďte zodpovědná za chování toho psa...
"Můj" pohled na "nevycválané psy" je jednoduchý - co zvládnu, domluvím se (v tom případě můžeme být i kamarády - s tím psem, s majitelem většinou ne) - a nebo - zabiju... Co nezvládnu, zabije mne... Zatím vedu... KO...
BTW - neumím si představit, že na procházce s rodinkou po parku řeším, jestli nějaký pes má přednost ´v jízdě´... Nemá... Může přednost mít majitel toho psa - ale ten pes ne...
Dobrý den, v první řadě bych vám doporučila ohlávku, ať psa zvládáte venku udržet. Není nijak drastická jako elektrické nebo ostnaté obojky, ale je učiná. Dále bych Vám doporučovala psa zvykat na různé podměty, jak zde již někdo psal např. s kolem. Ovšem nezkoušejte to pouze na "domácím území".
A prosím netvrďte, že váš pes není agresivní, když je schopný vás kvůli čemukoli začít ignorovat a domohat se cíle. Ze strachu se snadno stane agrese, zvláště u velkých plemen psů.
Cvičák beru spíše jako samozřejmost, jelikož už to tu mnoho lidí psalo, tam vám poradí, jak se ke psu chovat.
No, pokud pesan poslechne na "sedni", zkuste mu tento povel dát ještě než uvidí cyklistu - musíte být ostražitější než on, což určitě nebude jednoduché. Za splnění povelu pochvala. A pak si k němu, případně jaksi "na něj" sednout, abyste mu zabránila se zvednout, předpokládám že se ho nebojíte a že Vás respektuje. Vezměte ho okolo krku a zkuste ho uklidňovat. Až cyklista odjede, tak pochvala, případně pamlsek. Pro začátek bych k venčení (a výcviku) doporučoval méně frekventované místo s menším výskytem cyklistů i chodců, pokud tuto možnost máte.
Výcvik podobně "zkažených" psů je běh na dlouhou trať, většinou neznáme "historii" toho pesana, takže ani netušíme proč a jak vznikly některé jeho reakce. Co se týká toho cvičáku, nejde ani o to tam se psem chodit, pokud je z ostatních psů v tomto prostředí nervózní. Ale většinou tam bývá instruktor, člověk který by měl mít se psy a jejich (i nestandardním) chováním určité zkušenosti. Myslím, že pokud jej požádáte o radu či soukromou konzultaci i se psem, vyhoví Vám a poskytne i cenné rady a návody na výcvik. A stále mějte na mysli, že jeden z důležitých parametrů výcviku je důslednost.
Přeji Vám hodně úspěchů v "tvarování" pesana, a hlavně hodně trpělivosti, obávám se že ji budete potřebovat. Držím palce!
Přesně to s tím sednutím na něj jsem zkoušela a skončila jsem v příkopu mezi kopřivami :D.Má prostě sílu jako bejk a to on právě ví. A ne, nebojím se ho. Nemám proč. On není zlý, jen vyděšený z věcí a lidí které nezná. Ale chápu, že i ze strachu může kousnout, toho jsem si vědoma. Samozřejmně má vždycky košík, kdyby náhodou nějak utekl.
Na procházkách právě chodíme do lesa, na louky apod. Prostě aby cyklisty co nejméně potkával. Ale pak se třeba najednou někde nějaký vyloupne a pak už se jen se psem přetahuju aby na cyklistu neskočil. Když ho zaregistruju dříve než hafan, tak mu dám sedni, jenže on už ví, že se něco děje, takže se začne ohlížet a být nervózní no. Je to takový začarovaný kruh. Ale děkuji za podporu a cenné rady, budu to zkoušet pořád dokola, protože on mi za to stojí!
Lenko, celou situaci popisujete naprosto střízlivě a snad i odborně a já se obdivuji vašemu citlivému hodnocení a postřehům. Určitě si uvědomujete, s tak bezva přístupem k psovi, že to chce čas. A hromadu trpělivosti a důvěru mezi vámi a odhad jeden druhého. To všecko podle toho, jak píšete budujete úplně správně a já vůbec nepochybuji, že časem bezva psisko, ale s problémem, změníte k obrazu svému.Napište po čase, jak to zvládáte, jak se pes mění.
Také často doporučuji cvičák, v přesvědčení, že je tam odborník, který pomůže. Ale musím vám říct, že sama mám se cvičákem šílené zkušenosti. Pilo se tam hodně, byli uřvaní, suroví. Např: ke zkouškám šel něm.ovčák místo aportu s cihlou, protože ožralý páníček ji po psovi hodil a trefil se. Pes cihlu nosil místo dřevěného aportu. Víte jaké měl po několika letech zuby?Chlapi používali, říká se tomu dinamo? takový přístroj na kliku, který kopne? Vedle cvičáku byly kotce plné hovin, bez vody, kde běhali potkani velcí jako kočka, psi byli zmlácení, propíchlí vidlemi, o blechách a parazitech nebudu vůbec mluvit. Spousta mladých děvčat se na takové "chlapáky" dívala s obdivem, s cigaretou v papuli, kolující lahví a chytrýma, surovýma řečma. Všem šlo jen o to, dokázat všem a nejvíce psům, jakou mají převahu a sílu a jak je třeba poslouchat na slovo. S cihlou a elektřinou! Naštěstí jsme se, kníráčkaři trhli a chodili na louky k Odře a na cvičák ani nepáchli. S trenérem, který svého psa měl doma, miloval ho a byl psí psycholog. Jeho Dard byl úžasný a díky oběma jsme udělali zkoušky a já jsem na psím táboře mohla dělat výcvikářku v jedné skupině.
Takže s obdivem sleduji všecky dokumenty o psích odbornících a znalcích psí duše, protože oni mluví stejně, jako naš trenér na loukách.
Na takové dokumenty se také dívám a právě i odtamtud mám ty informaci o cvičácích, ale také právě od těch známých. U nás je jeden cvičák kde chodila kamarádka se svým NO a tam právě vůbec nic nedělali. Prostě se tam sešli lidi a oni sami si mezi sebou ty psy cvičili. A nějaký kynolog? Vůbec! A to není jediný takový "super" kolem nás. Tak ať se pak nikdo nediví, proč mám na civčáky takový názor. Ale je mi jasné že to není všude stejné. A právě i já sním o někom takovém jako jsou ti z dokumentů :D Jenomže takových lidí je u nás v ČR asi málo
Je to škoda, protože i tady psi a hlavně jejich páníčci potřebují pomoc... Mohla byste mi, prosím, říct odkud jste a odkud je ten pan psycholog? Mohla bych mu alespon napsat mail a mohl by mi třeba doporučit někoho nebo tak něco. Budu moc ráda. Předem moc díky
lenko, uvědomila jsem si, že jsem hooodně daleko odběhla od vašeho dotazu a zbytečně zaběhla do své historie. Promiňte. To, co jsem napsala ve své první odpovědi pořád platí. Pořád si to myslím. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. A pořád si myslím, že vy musíte sama přijít na to, jak psa se světem zkamarádit díky nezměrné trpělivostí. Protože vy jediná víte, jak on otočí uši předtím než něco udělá, jak zareaguje na něco, co v předstihu víte vy. Nedovedu vám dát recept, jak třeba pomůže, když se zatočíte na patě a plivnete pšes pravé rameno (pokus o vtip). Ale vás jsem odhadla na přemýšlivou a vím jistě, že na to příjdete.
jen se, možná blbě zeptám, jestli si nemyslíte, že pes má pocit, že vás musí bránit? Před světem, kterého se sám bojí. Nebrání on vás a pak až sebe?
To mě taky už napadlo. Že si třeba říká: ,,tak ona sama to nezvládá, tak to musím převzít sám". Je to možné. Právě proto bych si o tom chtěla povykládat s někým kdo tomu pořádně rozumí a může mi ukázat správnou cestu. A byla bych ráda za ten kontakt na toho vašeho psího psychologa
Nevím,zda vlastníte kolo - ale já bych si jej pořídila a psa s ním seznámila )nejdříve bych mu ho nechala )jen tak .)až by se smířil s kolem odloženým,začala bych kolo vodit ))samo že se psem .)a poté nasednutí na kolo .) a poté jízda na kole .)všechny fáze za podmínky,že pesan nešílí,ale je vidět,že kolo už není takový nepřítel .))to bych vyzkoušela já .))hezký den sépi
dobrá .))a což požádat známého s kolem,aby jen tak stál)aby jste k němu došli nebo on k vám .) aby kolo vedl?)pak vyzkoušet, aby nasedl)aby se rozjel?.))to vše zase postupně?.))
kynologickyklubmosnov.wz./... Uložte si to, ať o to nepříjdete. Tady najdete pár vysvětlení svého problému.
Nečetla jsem všechny odpovědi, proto se prosím nezlobte pokud uz se to tu psalo. Já bych zkusila ho vzít na zaharadu a ukázat mu moje, nebo kamarádky kolo a az bych videla jak reaguje, az si to ocichá tak když by vypadal klidne zkusila bych se na nem projet, aby videl co to je a že ani Vy se nebojíte a navadí Vám to pouzívat. Hodne štěstí )
Já bych Vám poradila se kouknout na stránky poradny p. Desenského, zadejte si do vyhledávače psycholog psů Desenský. Jednak tam najdete spoustu odborných! informací, zadruhé by asi ve vašem případě bylo dobré si domluvit konzultaci či zajet na tzv. fričko. Koukněte na to, myslím že by vám to určitě mohlo pomoci
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.