Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak rodičům hezky říct o pejska? Nechci je nějak přemlouvat, vím že by mi to dovolili, protože taťka psy miluje a mamka v ničem nikdy není proti, a i kdyby to bylo jinak, chci to aspoň zkusit se jich zeptat. Chtěla jsem jim to napsat třeba pomocí dopisu, ale zase chci, aby si to přečetli - a nebo se to dozvěděli oba naráz. Nemám odvahu jich se na to zeptat přímo z očí do očí, chci jim k tomu říct hodně a kdybych to udělala jinak, než z očí do očí, nepřerušoval by mě nikdo a všechno co bych slíbila a řekla jim, tak by si to přečetli hned. Prostě, nevíte jak to mám udělat, abych jim to nemusela říkat a aby se to dozvěděli oba najednou - že bych chtěla pejska? Napadl mě třeba dopis, email, ale to si nepřečtou oba naráz a to mi trošku vadí . Vím, že se pozdějšímu hovoru po tom co si to přečtou nevyhnu, ale aspoň kdybych jim to základní nemusela hned říct
. V tom dopise (apod.) by bylo napsáno vše, na co se oni ptají, protože znám jejich argumenty. A pokud bych to nedokázala jim to napsat oboum současně, jak jinak jim to mám říct, než: Mami, tati, koupíte mi psa? Prostě ňak pomalu, nenápadně a hezky?
Nechci to zkazit, pejsky mám ráda od malička, chodím je pravidelně k sousedům venčit a rodiče asi ňak tak i ví, že bych ho chtěla, ale nechci to na ně nějak vybalit a něco hned na začátku pokazit.
Děkuji vám za všechny rady předem, je mi 14 let.
Ahoj. Nejjednoduší řešení je, moc to neopovídávat. Takže - mamčo a taťko, moc bych si přála mít psího kamaráda. Byla bych moc šťastná, kdybyste mi ho umožnili mít. Opravdu se o něho budu starat, budu se mu věnovat a nebudu zanedbávat učení. Můžete mi věřit. Prosím vás oba dva, zda byste to nezvážili a nemohli mi vyhovět. Mám vás ráda a doufám, že nebudete proti...Napiš jim to a dej jim to přečíst oběma, třeba až se půjdeš koupat. Prostě jim řekni, aby si spolu přečetli, cos jim napsala a pak rychle do koupelny a dát jim čas na poradu....Držím palce.
Kdybys byla moje holčička, šly bychom spolu pro pejska hned. Také mi moc chybí, ale rodinné důvody /péče o pomatenou těžce nemocnou babičku/ mi to nedovolí.
Musíš si ale uvědomit: Pejsek žije zhruba 15 let. Pokud Ti jej rodiče pořídí, budeš ho mít asi do svých 30. Za tu dobu se stane mnoho věcí: Tvoje střední, případně vysoká škola. Nebudeš doma, budeš třeba domů jen dojíždět. Kdo se po dobu Tvé nepřítomnosti bude o pejska starat? To není jen dát mu potravu, ale i vycházky - pejsek je šťastný venku, na procházce.
Do 30 se jistě vdáš, budeš mít rodinu, děti. Vím, možná se mi směješ, ale je to tak. Kdo se bude o pejska starat? Budeš se věnovat miminku. Může se stát, že Tvé děcko bude alergické na psí srst. Alergií je dnes mezi lidmi spousta. Co potom s ním? Bude zvyklý na Tebe a kam ho dáš?
Je to těžké rozhodnutí. Nejvíc jsem si cenila názoru jednoho známého. Měl královského pudla, který umřel, když známému bylo 60 let. A on řekl: To byl můj poslední pejsek. Když jsem se ptala. proč, řekl: Víš, dalšího bych měl tak do 75 let. A protože nejsem moc zdráv, co kdyby přišla nemocnice či jiné hospitalizace? Kam bych ho dal? /Známý je úplně sám, již bez rodičů, bez sourozenců, bez rodiny/. Ale vážím si ho za to, že se dovede vžít do všech úskalí života a že se dovede moudře rozhodnout.
Rozhodni se stejně moudře. Pes není hračka, která se dá do krabice, když jí dojdou baterky. Pes je závazek na kus života. A podle toho uvažuj. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.