Problém s morčaty

Také jsem měla 2 holky. Jedna mi věkem umřela, druhé byly 2 roky. Byla smutná, tak jsem k ní přikoupila 2 měsíční mládě. Reakce na novou spolubydlící byly zlé. Starší jí neustále honila po kleci, odháněla jí od krmení, z nudy jí napadala a kousala. Kvičení bylo tak časté, až pro mě i celkem nepříjemné. Mladší jsem se trochu více věnovala a při podávání mlsot byla na prvním místě. Když jsem je brala na klín, tak mladší o chvíli dříve, aby se úplně uklidnila, potom tu starší. První týdem i na klíně starší útočila, ale opět při podání mlsoty dostala nejdříve mladší. Zbožňovaly rajčata a okurky. Trvalo skoro 3 měsíce, než si na sebe zvykly a starší se zklidnila. U mladší ale strach zůstal. Ony si časem na sebe zvyknou a zklidní se. Je to jak u lidí, i zvířata mají různé povahy. Když je oddělíte od sebe a obě kvičí, tak si myslím, že už jsou na sebe zvyklé. Zkuste je chovat najednou, zda budou klidnější. Může se také stát, že nynejší stav bude i nadále trvat.

Je to už dávno, co jsem dostala starší samičku, kterou chovatel nechtěl z důvodu alergie. Doma jsem zjistila důvod. Natolik se bála lidských rukou, že jsem měla problém dát i krmení do klece. Byla tak zlá, že každým svým pohybem v kleci to dávala najevo i své mladší spolubydlí. Uchopit jí do ruky při čištění klece bylo obtížné, zuby procvakávala i silné rukavice. Byly to pro mně dny utrpení. Honění a kvičení, kousání do krve bylo každou chvíli. Pro její povahu jsem si nemohla ze začátku pochovat ani tu mladší. Tady jsem uplatnila také podávání okurky a rajčete mladší přes pletivo, starší pár dní nic takového nedostala. Později dostala třeba jednou kousnout a pak zase nic. Časem si zvykla na blízkost ruky a když chtěla mlsat, tak musela za rukou přijít. Dlouho jsem se nesnažila nikdy jí pohladit. Po půl roce jsme zvládly první pohlazení se zcvaknutými zuby, ale bez kousnutí. Od té doby si rychle zvykala, později se i ráda chovala. Dožila se 12 let. Měla jsem morčat několik a každé mělo své ,,mouchy,,.

Buďte trpělivá a pomalu zkoušejte, co na ně platí.Pokud je v budoucnu chcete chovat v jedné kleci, tak je nyní už od sebe neoddělujte. Pokud se to časem nezlepší, nebo se bude chování zhoršovat, tak je doporučuji na trvalo od sebe oddělit.

taky mám dvě samice - sestry, venku na sebe neútočily, ale jedna agrasivnější druhou atakovala i do krve, když byly zavřené spolu, tak jsem je oddělil, a byly ve dvou klecích, tak aby na sebe viděly a mohly se jen čumákama skrz mříže nanejvýš očuchávat. Takto jsem je měl asi čtvrt roku, pak jsem oddělal mříže, aby mohly přeskakovat z jedné bedny do druhé a ta agresivnější už neútočila. Teď mohou být i v jedné bedně a žádné rozpory už nejsou.

Pořidte jim samečka-morčáka. jedině tak se uklidní. Dvě morčecí samice nebývá zrovna moc harmonické.