Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
vím že už tu je asi 50 otázek typu ''Jak přemluvit rodiče ke koupi psa'', ale já bych chtěla slyšet názor i radu jak mi pomoci.
Bydlíme v domě (bez zahrádky, který jen 2 patra a každý dům má přes 160m čtvereční obytného prostoru - my k tomu máme ještě 2 patra.) a máme kočičku - 3 letou a mě je skoro 14 let.
K věci. Když jsme si pořizovali kočku, přemlouvala jsem rodiče 2 roky - hlavně tátu, který pořád říkal, jak kočka nám všechno poškrábe, zničí, že smrdí - výdaje za veterinu a jídlo, to vůbec neřešil, to můžu svědomitě říct, že na takové výdaje máme. Od té doby co jsme si jí pořídili, všechno jsem jí naučila, chodit na záchod, škrábat jen na škrábadle, neskákat na linku a na jídelní stůl. Pyšně můžu říct, že od doby co vyrostla už jako dospělá, vživotě nám nic nepočůrala, nepokakala, občas si teda škrábne jinde, ale hned jak mě uvidí, tak prchá a na linku si skočí pouze když tam je nějaká moucha nebo něco a ona ji slyší. Když ale jí přitom někdo nachytá, taky skrčeně prchá, protože ví, že to nemá dělat. Na stůl neskáče nikdy. Když jsme si jí nechali vykastrovat, tak jsem se o ní starala i v noci a nemohla jsem usnout. Nejvíc mě dojala, když byla ještě pořád vedle, nedokázala se postavit a když jsem jí konečně po chvilce váhání přidržovala, tak mě fakt dojala, protože šla v tom hrozném stavu, s košilkou, pár hodin po operaci na záchod, což jsem fakt nečekala . Sice se vyčůrala a pak skoro do toho písku spadla, ale šla na záchod... Teďka taťka když jsme si jí pořídili, říkal jak je roztomilá, pořád se s ní mazlil a vždycky když jsem jí zapomněla koupit granulky, nebo když jsme měli jít na veterinu na očkování tak hned nastartoval auto a odvezl mě. Jinak tohle nikdy nedělá a nevozí mě ani do školy, i když to já ani nepotřebuji, protože sama od sebe vstávám už v 6. hodin bez zazvonění budíku a tak prostě do školy jdu dřív a pak čekám před ní... :P. Před kočičkou jsme měli ještě křečka a to bylo to samé. Nadával a pak když jsme si ho pořídili, pořád si ho choval a hrál si s ním. Křečíka jsem naučila, že na zavolání přišel, což bylo úžasné a pak když mi umřel, brečela jsme celá rodina
. Prostě znám svého tátu a vím, že by pejska měl moc rád.
Jenže teď bych chtěla pejska a to je ještě horší, než přemlouvání s kočičkou. Pejska už chci dlouho (asi rok a půl) a rodiče ne a ne. Ani mamka, ani taťka. Když jsem taťkovi říkala, že bych chtěla pejska, tak mi řekl, že máme kočku a že to nejde, aby jsme měli psa i kočku. Mamka mi do očí řekla že sem blázen a to samé. Že prostě kočka a pes nejdou dohromady. Nechápu tuto větu, protože sami totiž vědí, že zodpovědnost za zvířata mám, že co slíbím to udělám a vždy když o něco prosím, že to myslím vážně a že si uvědomuji že to co chci, tak za to mám i tu zodpovědnost. Tenhle rok ani nejedeme na dovolenou a budeme doma a tak se to skvěle na začáteční výchovu hodí. Jenže prostě nevím, co jim na tu větu: Kočka a pes k sobě nepatří. Mám říct . Vždycky mě tím tak odpálkujou že se zmůžu jen To není pravda a oni jdou dělat něco jiného a úplně mě ignorují
.
Nechodím na žádné kroužky (jen v sobotu chodím jezdit na koni), každý víkend jezdíme na výlety do lesa, na zámky, kde stejně sedím na lavičce, protože mě prohlídky hradu nebaví a když jdeme do lesa, tak to mě baví koukat se po houbách (ne teď, mluvím o minulém roce) a třeba si i vezmu kolo atd. O víkendech večer i jezdíme s taťkou ven na kola, a tak jsem jednou převedla řeč na pejska, že by to bylo super si ho brát třeba v létě k vodě, že by jsme si ho brali i na výlety atd. ale on zase: Máme kočičku a ta nepatří k psovi. Jednou jsme šly i na autobus se sousedkou která má pejsky 2 a tak jí taťka říkal že to musí být strašná práce s dvěma psy, ale ona mu řekla, že jeden pejsek je v pohodě, že se dá klidně uhlídat, že malý pejsky si můžeš vzít všude sebou ale dva už jsou takový třeštidla a taťka byl i v rozpacích... .
Prostě bych se chtěla zeptat, jak je to teda, kdyby jste si k dospělé kočce pořídili malé štěně a co na to mám rodičům říct a jak jim to mám vysvětlit?
Ráda bych si třeba pejsky sousedky půjčila, ale hrozně se stydím...
Děkuji mockrát!
Noo)já bych řekla,že mladá slečna ví,o čem mluví .)podle toho,co píše,je zodpovědná a myslí to upřímně .) já bych jí doporučila zkusit psí útulek ,a tam si vyzkoušet,co je to starat se o psa)některé útulky to tak dělají)pak by možná rodiče mohli souhlasit)my psa máme))pořídila si jej dcera,my ho občas hlídali a pak už si ho nechali a jsme z něj nadšení))tak tu pak nech zprávu,jak jsi dopadla .) hezký den sépi
Jediné, co k tomu mohu říct, je, že když se pes a kočka seznamují od útlého věku (stačí útlý věk jen jednoho), většinou se skamarádí a pokud se nemilují, tak se aspoň tolerují. Takhle to funguje ve spoustě případů, dost mých známých má i kočky, i psa.
Zakořeněné "pes se s kočkou nesnese" je opravdu nesmysl, tedy pokud k tomu pes nebyl vychovaný, to pak kočky trhá a už se to většinou neodnaučí.
Dekuji Vam za odpoved . Jenze ted jak jim to rict aby si nemysleli ze jim lzu nebo tak podobne?
. Omlouvam se ze nepisi hacky a carky. Pisi z mobilu. Dekuji mockrat.
Copak neznáte žádné kamarády nebo rodinu, kde mají i kočku, i psa? Určitě v okolí nějaká bude. U nás to také funguje, stejně jako třeba u přítelových prarodičů nebo jeho tety.
Bohužel tvoji rodiče možná budou typ "neuvidím, neuvěřím"...
Proklikej si odkazy tady google.cz/...
Je tam spousta názorů a soužití psa a kočky.
tady se jedná o to,že rodiče vědí,co sebou nese pes a na jak dlouho. Asi psa nechtějí. Tady nejde o soužití ,,ale o další starost. Což je chápu. Pes bude žít 15letcca a ty budeš mít 29let. Třeba,Psa dáš rodičům ,budeš mít pak jiné zájmy a toto si myslím ,že oni vědí. A rodiče se budou muset starat o psa. Také bych ti po zkušenostech co je mít psa nedovolila. Pokud budeš sama již tak už je to tváá věc. Dneska tě baví a až zjistíš,že pes bývá nemocný a stojí dost peněz. a musí se s ním chodit ven i jak se ti nechce ..nebo je škaredě .tak ne. Za mne ne.
"Když jsem taťkovi říkala, že bych chtěla pejska, tak mi řekl, že máme kočku a že to nejde, aby jsme měli psa i kočku. Mamka mi do očí řekla že sem blázen a to samé. Že prostě kočka a pes nejdou dohromady."
Nemůžeme mluvit za rodiče, nevíme, co jim stačí a nestačí Snažím se odpovídat fakty, ne domněnkami.
Ahoj, líbí se mi tvůj zodpovědný přístup k problému... a co se týče vztahu pes a kočka - já si myslím, že v bytě by to mělo být bez problému - my si pořídili štěně k dospělé kočce a doma se snáší dobře - štěně by si s ní chtělo hrát, ona o to nestojí, tak si někam vyskočí a nebo po něm sekne drápkem, když jí očuchává zadeček, to se jí hooodně nelíbí
doma si v míru leží kousek od sebe, ale venku na zahradě je problém - ona před ním začne utíkat a on jí honí, asi lovecký pud - to u vás naštěstí nehrozí, když nemáte zahrádku...
a co se týče rady, jak to vysvětlit rodičům - můj názor: nejlepší by bylo, najít někoho, kdo má doma taky psa a kočku, třeba někoho ze školy, nebo z jezdeckého oddílu - abys mohla rodičům předat zkušenosti "z první ruky" - jestli nikoho takovýho nenajdeš, tak jim zkus říct, že jsi to konzultovala tady na poradně, a co jsme ti k tomu napsali, jaké máme my zkušenosti... že pes a kočka si na sebe v pohodě zvyknou, když je jeden z nich mladý, bude respektovat toho "velkého" a můžou se i spřátelit a mít se rádi, stává se to...
držím palce
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.