Mám už 13 let starého psa a tak začínám přemýšlet co s ním když mi jednou zemře. Předpokládám, že si ho snad mohu zakopat na vlastním pozemku (zahrada, louka). Zajímá mne ale zda to musím někde nahlásit, nebo zda je třeba nějaké potvrzení od veterináře, že pes zemřel normální smrti a nebyl např. utýraný. Na OÚ to bude třeba nahlásit kvůli poplatku ze psů a očkování psů, ale nevím zda to stačí.
5x
Je to smutné, ten konec. Ale veterinář není povinen psa po uhynutí prohlédnout, to byste jen zbytečně platil. Když nám umřel Čertíček, pochovali jsme si ho na naší zahrádce, aby byl pořád s námi. A když OÚ vyžadoval poplatky ze psů, jen jsme nahlásili, že psa už nemáme a bylo hotovo.
Pes je člen rodiny a rozdá za svůj život mnoho lásky. proto si nedovedu představit, že bych ho hodila někam do kafilerie. To je jako tam třeba hodit dědečka. Prostě NIKDY! Byl s námi a bude s námi pořád.
Jinak, ve 13 letech nemusíte myslet na psí konec. Záleží, co je to za rasu, ale klidně Vám ještě 3 roky i víc může dělat radost. Jen trochu upravit životosprávu - pejsek hůř vidí, hůř chodí, proto jen kratší a nenáročné vycházky. Má problémy se zuby, proto měkkou potravu, maso pomlít.
Znala jsem pána, měl jezevčíka Ferdíka a ten se mu dožil 19 let. Tak si myslím, že Vaše obavy jsou předčasné. Dejte mu hodně lásky, až jednou nebude, abyste neměl pocit, že jste ho o něco ochudil. Za ta léta vztahu k Vám si to jistě zaslouží. Jaga.
Škoda, že mohu dát jen jeden bod! 
2x
Dobrý den Vlazy. Třináct let u psa není žádný věk. Záleží, jaká je to rasa. Šlechtěný pejskové, odcházejí dříve. Obyčejný domácí mazel, nám vydržel 17,5 roku. Když už nastane pro pejska čas, na jeho odpočinek, tak uděláme na zahradě hluboký hrobeček, kde dáme spát, našeho přítele. Dostane kobereček, do kterého ho zabalíme a polštářek, co měl na spaní. Nahoru na hrobeček nasadíme pivoňky a růže. Změnu psa hlásím, až máme nového psa. Veterinář žádnou zprávu nepíše. Nikam se hlásit nic nemusí. Jen když máte pejska pojištěného, tak zrušíte pojistku. Váš pejsek bude ještě dlouho, Vaše potěšení.
2x
Dobrý den, nejsem odborník, ale vím, že se v tomto případě jedná o váhu. Malého psa si můžete zakopat na pozemku, ale s velkým je to trochu problém díky hygieně, kvůli spodním vodám. Tam je nějakej předpis. Tzn. prostě si nemůžete zakopat 50-ti kylového psa vedle sousedovic studny. Zkuste si něco vygooglovat. Ale když vás nikdo neudá...
0x
na svým pozemku určitě bez problému, když už nastane tato poliváníhodná situace... Stačí nahlásit veterináři, ke kterýmu chodíte (např očkování). a na obci, kde je nahlášen k pobytu (kvůli poplatku). Jinak přeji psékovi ještě dlouhý a spokojený život 
zz: To s tím nahlášením veterináři je nějak stanovené na základě zákona a veterinář musí psa prohlédnout? Povinné očkování psů organizuje každým rokem OÚ a zasílají všem majitelům psů onámení o termínu a místě toho očkování.
Jednoho pejska jsem pochovala asi před rokem. Na vlastní zahradě. Veterinářka již dlouho předtím věděla, že je fenečka nemocná a nakonec to byla právě ona, kdo naznal, že situace vyžaduje rychlé ukončení života uspáním injekcí.
Pokud by pejsek pošel bez předchozích prohlídek veterinářem, nemyslím, že by bylo nutné veterináři něco hásit, spíše tak ze slušnosti a ze známosti oznámit. Vystřídala jsem tři veterináře. Prostě jsem k předchozím přestala se psy chodit. Žádný z těch předchozích nijak nepátral, proč už nechodíme, co se se psy stalo a pod.
Na MěÚ se pes odhlásí. Chtěli zpět známku, řekla jsem, že se ztratila (ale neztratila, nechal jsem si ji, bez pokuty).
Malé zvíře se smí pochovat na vlastním pozemku. Veterinář ale nabídne i kafilérii a zřejmě zajistí kontakty atd. Na mezích a u lesa se sice psi pohřbívat nesmí, ale v našem okolí je mnoho takových malých hrobečků.
Vlazy, nemí to povinnost, aby veterinář prohlédl pošlého psa. Prostě se to stane, vy se o psa "postaráte" a pak jednodušše nahlásíte, že již psa nemáte. To je všechno. Když psa někomu přejede auto, také ho nikdo nezkoumá. Prostě se jen pes odhlásí a to je všechno.
Tak to je doře, že stačí psa pouze odhlásit a nic víc vyřizovat není třeba. Zajímalo mne pouze jak postupovat když ta situace, že mi jednou pes zemře nastane.
Vlazy, očkování od Obecního úřadu, není povinné. To je dobrovolné. Protože máme svého veterináře, tak všechna očkování děláme u něj. OÚ, zajišťuje pro vesnici veterináře, na očkování psů, jako službu pro svoje občany. Tuto službu, si normálně platíte. Tak je jedno, kde si pejska necháte očkovat. Jen nahlásíte, na OÚ, že pejska už nemáte.
0x
Raději bych se na to poptal - mám dojem, že - pokud chtete psa (či jiné zvíře) pohřbít, je potřeba mít veterinární potvrzení, že dotyčné domácí zvíře nemělo infekční chorobu...
doplněno 29.04.12 23:25:To viki: OK, já nikdy psa neměl, pokud mi pošla slepice, zatopil jsem v kotli uhlím a spálil ji... Vím ale, že známý, který chová ovce (váhově větší pes), si v případě úhynu takovéto potvrzení nechává vystavit...
Za ta léta, co chováme šlechtěné psi, i bez papíru, nám náš pan veterinář nic nedával, když pejsek odešel stářím. V nemocnici, kde zemřel jeden náš pes, tak se nás jen zeptali, zda chceme dát psa do kafilérie, nebo si ho chceme pořbít, byl velký. Psa jsme si odvezli.
Info pro Buss. Jaký je rozdíl, když zakopu svého psa někde v lese, kde jsou divoká zvířata, je to volně přístupné místo. Nebo mu udělám hrobeček v mém vlastním lese, kde nejsou ani studny sousedů, ani divoká zvířata, jen louka a daleko asi 2 km začínají pole. Tady vůbec nejde o peníze. Jsem pro svůj vlastní pozemek.
i koně jsme pochovali na svém pozemku - veterinářka řekla, že se to sice nesmí, ale když je to na vlastním pozemku...
0x
Bohužel jsem tuto smutnou zkušenost podstoupil před měsícem. Na doporučení vetrináře jsme ukončili trápení mé 14-ti leté feně NO. Po uspání mi veterinář nabídl, že jí mohu nechat v ordinaci, nebo si jí pochovat doma. Samozřejmě, že jsem si jí odvezl, vím a veteinář mi to zopakoval, že takto velkého psa je nutné zakopat mimo zdroj pitné vody minimálně 80 cm hluboko a po zaházení cca 20 cm hlínou ještě zasypat vápnem. Samozřejmě, že zde platí úměra podle velikosti psa, ale hloubka by měla být i u malých plemen nejméně 50 cm. Pohřbení i takto velkého psa skutečně neodporuje předpisům, ovšem za předpokladu, že pes nepošel na nějakou infekční a přenosnou nemoc. No a pak následují již od jiných přispivatelů pospané formality jako odhlášení, atd...atd. Vše přebolí a nejlepší lék na ztrátu hafana je nové štěně, já to své budu mít už za týden. Toť má zkušenost, kterou nikomu nepřeji, ale nikdo z nás pejskařů jí bohužel neuteče.
Já mám fenečku pochovanou na zahradě pod rozrazilem. 
0x
Můj muž udělal ze dřeva rakvičku a mám ho na zahradě. Měla 17 let čivavka
Pokud chodíte na veterinu,přece váš doktor vidí,jak to s pejskem je. A sám vám navrhne co a jak. Mám pocit,že asi nechodíte. Nevím,ale jinak by jste věděl ,
Já jsem dnes byla ne vetce a můj pejsek čivava má nemocné srdíčko,tak se bojím každý den ,,má problémy ,,je mi z toho strašně smutno. A koupit si dalšího psíčka,,vím,,,ale zas to prožívat u dalšího pejska nevím,,musí se počítat zase 10-13let ...a člověk nemá zas 20cet,aby mohl s ním být do konce.Je to hrozně kruté..Zaměnit ho za další...Vímže to utlumí trochu smutek ale je to hrozné,jako nové boty. Nevím,jestli já to dokážu,ale vím,že pes je mi vším,,a tak mi věří a já mám jít s ním na" popravu." Přitom jak mi věří!.Bez ževého tvorečka mi je prázdno...Nevím jak to udělám...
Přesně tak, Polinek i já mám pocit, že bych toho svého co mi umřel zradil, kdybych si pořídil jiného pejska. A taky už nechci prožívat to, když umře kamarád-pejsek, kterého máte od 3 let. Četl jsem tady příspěvek od Haninka, kde píše, že někdo vyhodil z auta štěnátko. Nechápu, že někdo může být tak bez citu a není mu toho štěnátka ani trochu líto. Ale nemůžu si ho vzít, protože mám právě ten pocit, že bych toho mého zradil, i když už nežije. Také má hrobeček doma na zahradě a jen jsem zavolal na uřad, že zemřel. Nic jiného nechtěli vědět, i když mi veterinář na vyžádání dal potvrzení, tak jsem to nepotřeboval.
Děkují všem za odpovědi a rady. Jsem si vědom, že můj pes ještě nějaké roky může požít, ale je myslím lepší si zjistit co všechno je třeba udělat když jednou zemře než to pak když to možná i nečekaně může přijít narychlo zjišťovat. Můj pes není žáden obr a váží asi odhadem 13 - 17 kg. Ani nevím jaká je to rasa. Nic zvláštního, běžný černý pes. Na veterinu s ním nechodím, protože prozatím nevidím potřebu. Jediný viditelný zdravotní problém u něho o kterém vím je epilepsie a občas dostává záchvaty ze kterých se vždy do 20 - 40 minut probere a je zase vše v pořádku. S tím se asi u psa nic moc nedá dělat. 1x za rok s ním chodím k očkování které je povinné. Takového psa až jednou jeho život skončí zakopu někde na vlastní zahradě nebo louce a to raději hloubějí aby byla větší jistota, že kdyby se na tom místě někdy něco dělalo tak ho nikdo jen tak nevykope nebo nevyoře. Sousedé v okoli už asi dávno berou pitnou vodu z vodovodu a tak příliš nehrozí, že by to někomu zamořilo studnu. Kafilérií bych se nebránil, ale v mém případě kdy ho mám kde zakopat vidím to jako lepší řešeni. Jinak to, že je třeba zemřelého psa odhlásit z evidence na OÚ je snad jasné.
viky: Ano je jedno kde si kdo nechá svého psa očkovat. Já využívám veterináře který zajišťuje vždy 1x ročně OÚ. V obci kde bydlím žádná veterina není a tak proč bych se psem někam jezdil za účelem očkování a pak ještě chodil s potvrzením na OÚ když to vše můžu vyřídit 250 m od domu.
Jinak z toho umírání psů bych nějakou tragédií nedělal i když je to nepříjemné když pes se kterým se prožilo tolik let a který nám dělal dobrého společníka nás najednou navždy opustí. Je to ale přece pouze zvíře ke kterému mnozí máme určitý vztah, ale není to člověk.
je to jen pes,,,,,,tak to se mi nelíbí. Psi pomáhají lidem ,třeba slepým a policii a pro vás jen pes. Hnuss.Já mám svého psa raději než určité členy v rodině. Pes neublíží ,,jedině v sebeobraně ...Věří vám bezmezně,,, br,,je mi zle z takového psaní.
Pan tazatel asi nevěnoval pozornost svému psovi ,,takovou nemoc mít a nechodit na veterinu...nechápu! Jsou lidi a lidi...co se dá dělat.
Tak to je dost velký pes!Já když si chci koupit psa,tak rasu která se mi líbí a jednám s ním jako miláčkem. Vždyť mi dal sebe!To je málo?
Jasně pes je zvíře. Ale takový pes dokáže být kámoš, dobrý parták, je na něj spolehnutí, nikdy Vás nezradí, jako některý člověk. Také Vám rozumí a vycítí, když máte den blbec. Dokáže přijít a začít Vás olizováním, že chápe, chce Vás potěšit. Dokáže se radovat z Vaší radosti, také to vycítí. Já mého psa bral jako člena rodiny i rodiče, sourozenci. Ale pro mě byl něco víc než obyčejné zvíře. Když jsem byl menší, tak mě bránil před jiným psem, byl dosti zraněný, ale já bych dopadl asi hůř. Do kafiny bych ho nikdy nedal. A jestli Váš pes má epku, tak jsou léky, které by mu záchvaty zmírnily.
souhlasím a jsem ráda,že dobří lidi jsou tady ,ano léky jsou ,aby ty záchvaty neměl. Dala bych bodík..
Ano pes není nějaké obyčejné zvíře. Dokáže být pro člověka užitečný, je mu dobrým společníkem a proto bychom se o něho měli dobře postarat když už ho někdo má. O svého psa se snažím dobře starat, ale rozhodně ho nepovažuji za něco víc než nejbližší členové rodiny. Pes mi zůstal po rodičích kteří ho dostali a neměli si tak možnost vybrat jakého by chtěli a proto, že ho nechtěli jen tak odmítnout tak ho přijali a starali se o něho. Nyní se o něho starám já a jsem připraven se o něho postarat až do konce. Ohledně te epilepsie se kdysi rodiče ptali veterináře a ten jim sdělil, že u psa se s tím příliš nedá něco dělat a proto je třeba při záchvatu ho nechat až mu to přejde. Kdysi když byl mladší tak ty záchvaty míval častěji, ale nyní je mívá tak asi 1x za 2 - 6 měsíců.
Nevím, jak se léky jmenují, ale vím, že jsou a záchvaty zmírní. I ten pes, když má záchvat, tak trpí. Ale to by Vám nejlépe řekli na veterině. Musel by sám veterinář určit dávkování. A když jeden nic nedá, jděte k jinému a domluvte se. Sice nemá to tak často, ale má.
To mi připadá trochu divný názor chodit se psem od jednoho veterináře k druhému atd. tak dlouho až konečně natrefím na takového který mu nějaké léky předepíše. Ano nějaké léky na to údajně jsou, ale podle toho co jsem si ohledně psí epilepsie v internetu přečetl tak je to nemoc nevyléčitelná a dá se pouze částečně ty záchvaty trochu mírnit a ne každý veterinář na to nějaké léky předepisuje. Asi ne každý případ bude stejný. Někteří popisují, že jejích pes ty záchvaty mívá často a někdy i několikrát za den. Můj pes v mládí míval ty záchvaty častěji, ale nyní je má někdy i 1x za půl roku a vždy se po určitém čase z toho sám bez problémů probere a není na něm vůbec poznat, že měl před chvíli nějaký záchvat. Kdysi asi před 10 léty kdy se ty záchvaty začínaly objevovat jeden veterinář rodičům doporučil na to nějaké léky které bylo třeba psovi dávat pravidelně. Pes po těch lécích byl trochu ospalý, ale nebylo poznat, že by mu to nějak na ty záchvaty pomáhalo. Veterinář doporučil psa při záchvatech nechat v klidu a počkat až se mu to uklidní. Ono asi ne na všechno a ne na každý případ je léčba lékama vhodná nebo dostatečně účinná.
,,zlobte se nebo ne,ale mi připadá zas váš postoj velice laxní. JIstěže je nevyléčitelná,ale záchvaty se nemusí objevit .Podle vás - tedy co je nevyléčitelné ,se zkrátka nechá tak - pomož si pse jak umíš ,,vždyť jsi jen pes.
A platí to u vás i u lidí? Jsi epileptik tak jsi..nějak to dopadne.?!Proč investovat do psa že?
polinek: Vidím, že si dost protiřečíš. Přiznáváš, že je to nevyléčitelné, ale pak na to tvrdíš, že záchvaty by se neobjevovaly což by znamenalo vyléčení. Tobě jde asi pouze o to aby jsi mne přesvědčila, že se o svého psa vůbec nestarám. Nedivil bych se kdyby jsi na mne nakonec podala trestní oznámení za to, že toho psa týrám protože s ním nechodím každý den k veterináři a nedožaduji se aby mu předepsal nějaké léky o kterých se už v minulosti jeden veterinář vyjádřil, že příliš nepomáhají a nejlépe je proto nechat psa v klidu až se ze záchvatu probere, protože nic jiného se s tím příliš dělat nedá.
Řekla bych, že pes spíš ocení ten klid, než návštěvy veterináře, které ho stresují.
Smrt je součást života stejně jako narození. Myslím, že je v pořádku s ní počítat a připravovat se na ní.
Pejskovi až bude potřeba, možná ulevíte injekcí.
Do té doby užívejte jeho přítomnosti.
Nechci komentovat chození-nochození k veterináři, už proto, že nemám dost informací (píšete sice, že k němu zatím nechodíte, ale na druhou stranu nějakou radu od veterináře citujete, asi ho tedy nenavštěvujete, ale navštívili jste ho... já prostě nevím, konec konců vy sami jistě víte, co dělat. Jen bych učunil poznámku, že tvrzení, že je nemoc nevyléčitelná, a tvrzení, že záchvaty se nemusí objevit, není v žádném rozporu. Prostě by nemoc přešla do latentní podoby, nebyla by vyléčená, ale neprojevovala by se, pokud by pes dostával léky. Hypertonici taky mohou svůj vysoký tlak zvládnout léky, po jejich vysazení by jim zase vyskčil. Nebo: neexistuje vyléčený alkoholik, jsou jen trvale abstinující alkoholici. Atakdále atakdále.
Jinak k otázce pohřbu: taky jsme naši pejshu pochovali na zahrádce, ne naší, protože tunemáme, ale u příbuzných. Na kafilerii jsme jaksi neměli srdce (nebo žaludek?). Jen bych ještě dodal, že někde existují i psí hřbitovy, kde pejskovi za poplatek zřídí hrobeček, tčeba zasadí stromek, a tak. Ale ty zdaleka nsjou všude, to by bylo potřeba vysondovat podle místa bydliště
Kdysi v jeho psím mládi kdy epilepsie u nyní mého psa začínala se rodiče ohledně toho radili s veterinářem a ten provi předepsal nějaké léky a tvrdil, že když mu to nepomůže tak se s tím nedá příliš co dělat. Tyto léky mu vůbec na tu epilepsií nepomáhaly a pouze byl problém mu je pravidelně dávat, protože je nechtěl spolknout a vyplíval je. Když byl pes mladý tak ty záchvaty míval mnohem častěji, několikrát za měsíc, ale nyní už je mívá tak asi +/- 2x za rok. Nevím a nevyznám se v tom, ale možná, že s přibývajícím pším věkem ta epilepsie pomalu ustupuje. Ty nějaké léky které na tuto psí nemoc jsou tomu psovi částečně můžou pomoc, ale každý případ není stejný a to co pomohlo jednomu psovi nemusí určitě pomoct jinému stejně nemocnému.
Nevím co s těmi mrtvými zvířaty v kafilérií dělají, protože jsem se tím nikdy nezabýval, ale jednoznačně proti kafilerií nejsem. Můj názor je, že je ale lepší pokud má někdo možnost zakopat zemřelého psa někde na vhodném místě na svým pozemku. Nemám nic proti, ale nejsem příliš zastáncem psích hřbitovů nebo dělání nějakého psího hrobu s cedulí a jménem psa. Psa je samozřejmě třeba nějak vhodně pohřbít, ale připadá mi, že někteří lidí dávají psům a jiným zvířatům mnohem větší váhu než lidem a někdy ani příliš důstojně nepohřbí svoje nejbližší příbuzné, ale o zemřelého psa se postarají se všemi poctami.
dobromysl: Pes ve věku 13 let už většinou potřebuje klid a pokud to není nutné tak bych ho návštěvami u veterináře o kterých si nejsem jist zda by mu s jeho epilepsií pomohly raději nestresoval. Ano smrt je součástí života a to i toho psího i když je to spíše konec toho života a je se třeba na to připravit, protože asi každý se s tím setkáme. Jestli mému psovi bude třeba na konci jeho života ulevít injekci nevím. Rád bych mu dosloužíl až do konce a snad mu ten jeho život nebude třeba tou injekci předčasně ukončovat.
polinek: "nemusely by se mu objevit! Je to nevyléčitelné" Víš, že je to navyléčitelné, ale tvrdíš, že záchvaty by nemusel mít? Tak tomu jak to prezentuješ ty příliš nechápu. Buď se vyléčí a bude bez záchvatu a nebo mu to nepomůže a ty záchvaty nadále bude mít. S kolika psy s epilepsií máš osobní zkušenost a kolik jsi jich už z toho dokázala vyléčit, že tvrdíš, že léčba by mému psovi určitě pomohla a vyléčil by se? "jen mít zájem" Vidím, že v tvým zájmu je za každou cenu prosadít názor, že se o svého psa vůbec nestarám.
pokud bude brát léky,aby nemusel absolvovat záchvat ,to mne zajímá .Lidi kteří jsou tlakaři a pod..také jsou nevyléčitelní a tak berou léky na stabilitu tlaku a vše s tím související. Můj pes je na srdce a má 13 let a bere léky ,aby mi neumřel ,,aby byl tady se mnou! To nechápeš? To je tak těžké pochopit!? Je vitální veselý ,netrpí. Ale přece si neřeknu je to pes jak ho chytne kašel tak chytne nějak to dopadne,,buď bude fit nebo ne...,,no tak umře veznu si dalšího. Mám ho ráda ,,škoda peněz za léky.?
To je Tvá věc co mu dáš ,,jaký jsi mu připravil život ,,já to nevím,,,,,ničím tě nepranýřuji,jen mám jiný názor .já beru věci vážně i když jsou to psi. Já tohoto psaní o tvém psíkovi již nebudu rozebírat, tvé svědomí ,každého svědomí,,,každý dělá jak to cítí.
Ale uvědom si,že není jen epilepsie .Můj vnuk bral prášky na takovou slabší epilepsii a má klid. Pracovala jsem jako sice jen san.sestra a vím co to epilepsie je. Ale napsal jsi to tak nějak jako-by ses ho chtěl zbavit.A staráš se,jestli to musí vědět veterinář..To mne zarazilo. A´T pejsek žije ještě dlouhou dobu bez záchvatů...v klidu
polinek: Vidím, že se mne snažíš za každou cenu co nejvíce pošpínit a při tom se ani neštítíš vymýšlet různé nepravdivé pomluvy, že se psa chci zbavit a zatajit to před veterinou. Já svému psovi jsem připravený tak jak jsem to už psal posloužít až do konce a nikdy by mne nenapadlo se ho jen tak zbavovat. Starám se o něho tak jak to považují za vhodné a pro něho dobré a myslím si že mu k jeho normálnímu spokojenýmu psímu životu asi nic nechybí. Jistě by si rád volně proběhnul po okolí a měl z toho radost, ale to mu nechci dovolít, protože na to není zvyknutý a na cestě nedává pozor. Nerad bych aby ho srazilo auto nebo aby se zaběhnul někam daleko a pak v jeho věku už netrefil zpět domu.
0x
Názory na léčení epilepsie u psa mohou být různé, já se, stejně jako vlazyho rodiče, setkala s názorem veterinářky, že léčit nebudeme.
Před nějakými 6-7 lety jsem si vzala do péče starší dost ubohou fenku. To o ní jsem psala tady v této diskusi nahoře. Když poprvé upadla, počurala se a objevila se jí u tlamky pěna, setkala jsem se s epilepsií úplně poprvé. Myslela jsem, že umírá. Ale ona po chvíli vstala, jen chvíli se trochu motala a byla zase normální. Veterinářka tehdy řekla, že s tím nic dělat nebudeme. Záchvat se objevil tak 2x do roka, prodlevy byly delší a delší.
Neměla to holka v životě lehké, nakonec jsem jí dala uspat v pokročilejším stádiu rakoviny.
- Jak přežít výčitky svědomí při úmrtí psa
- Smrt pejska, odesel pritel.
- Oslepnutý pejsek.Kdo máte zkušenosti?
- Nezvladatelny, štěkající, agresivní starý pes
- Starý pes a zlomenina
- Čivava s pp nebo bez
- Hrozí za štěkot psa vyhození z bytu?
- Stary pejsek-epilepsie
- Přítel nechce řešit nemocného psa
- Zemřel nám pes
- Kdy uspat psa?
- Sympatie vs. antipatie (averze)na poradte.cz
- Dnes ráno nás náš kocour opustil. Bylo mu 14 let. Nevím, co dělat
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.