Dobrý den, máme doma problém.Vlastníme psa plemene Cane corso a je extrémně agresivní vůči psům. Vůči malým plemenům je tolerantní a feny snáší také dobře, ale jakmile dojde na psy jako by se neznal. Je to však občasné. Někdy si se psem chce hrát a jindy se pere. Jeho chování okoukávám a snažím se přijít na důvod proč tomu tak je, ale pokaždé, když si myslím, že sem na něco kápla, tak se vyskytne jiná příležitost a jsem zase ztracená. Pes má rok a půl a proto se to snažím řešit teď, dokud je ještě v té své pubertě a je více varovatelný. Je mi jasné, že hlavní chybu jsem ve výchově udělala já, ale nevím kde. Ačkoli už se několikrát pral, ještě nikdy se nestalo, že by vyhrál nebo prohrál. A žádnému psovi se nic nestalo.
Počátky jeho agrese pocházejí z jeho štěněcího věku, kdy se na něj doslova vrhli dva psi a pokousali jej. Bohužel jsem utok neočekávala a byla na pozemku známého, který mě utvrzoval do poslední vteřiny, že jeho pejsánci jsou zlatíčko. Z této zkušenosti si odnesl pouze malou jizvičku na slabinách, ale asi velkou jizvu na duši.
Jeho výchovu jsem nejspíše taky podcenila, ale od jeho utlého věku ( 4 měs.) s ním chodím na cvičák. Má složenou zkoušku ZZO a připravujeme se na ZOP a BH. To sice nesouvisí s naším problémem, spíše se snažím ukázat, že něco děláme. Na cvičáku nám radí nosit neustále náhubek, ale v tom já nevidím řešení, pouhé přežití. Chodím jej venčit s ohlávkou, aby nebylo možné, aby se mi vyvléknul či aby vůbec víc zatáhnul. Pohybu má podle mého dostatek, bydlíme sice v bytě, ale ráno má 1/2 hod. procházku, odpoledne chodíme na 2 hodinové a večer většinou také půl hodiny. Vím, že to zní jako málo u takového plemene, ale vždy cvičíme, aportujeme či ho jinak zabavuji, a tak když příjde domů lehne a spí.
Prosím o pomoc, nechci z něj udělat psa, který se nesmí pustit z vodítka bez náhubku. Podle mého je ještě moc mladý na to, aby svůj život prožil takto a myslím, že ani pro jednoho z nás by to nebylo příjemné. Prosím Vás o radu a klidně příjmu i kritiku, kde jsem udělala chybu. Moc Děkuji.
0x
Dobrý den!
V tomto věku je to stále štěně, jak správně píšete, je třeba nic nepodcenit a hlídat si čas, ten je teď rozhodně proti vám. Základní čin bych udělal změnu cvičáku, argument nosit náhubek je sice hezký, ale k ničemu, to problém nevyřeší. Vy potřebujete předvést práci se psem, ale profíkama. Základní socializace asi není úplně na jedničku, že? Nemá cenu lamentovat a vymýšlet hlouposti, opravdu zvažte vaše bytí na nynějším výcvikovým místem.
Z mé dosavadní zkušenosti se psy vím, že jsou jedinci různých povah a lze potlačit negativní chování právě tím pozitivním, v čem je pejsek dobrý, co ho baví prostě okamžitě odvést pozornost jinam. Musíte brát i zřetel na fakt, že plemeno cane je specifické už tím, jakou zastává pozici v psí společnosti. Věřte tomu, že vy sama jste chybu podstatnou udělat nemusela, jen ještě nevíte to gró správné výchovy. Takového psa takového plemene držet stále na šňůře by byla blbá představa, natož fakt. Bizon
Předem děkuju za brzkou odpověď. Jak píšete, socializaci jsme v ranném věku podcenili, čehož si jsem vědoma, avšak teď doháníme, co se dá. Chodíme na výstavy, jezdíme vlakem, tramvají, autobusem, v dubnu se chystáme na závodya v květnu na vořiškiády. Navštěvujeme cvičáky dva a v obou mi připadá, že pořád opakují slovo "náhubek".
Snažím se řešit problém hlavně výcvikem, a proto také nosíme ohlávku a vždy když vidím jiného psa snažím se svého namotivovat na sebe pamlskem. Jenže se mi zdá, že ten můj rošťák, když nosí ohlávku je klidný jako beránek a každého psa by tak maximálně k smrti umazlil. Když potom zkouším vynechávat tu rutinu ohlávky je ze začátku hodný ale po několika venčeních zase začíná rošťačit a neví kam dřív skočit. Zdá se to až jako začarovaný kruh.
Chtěla bych se zeptat, jak myslíte potlačit negativní chování pozitivním. Málokdy u svého psa poznám jestli si chce hrát nebo se mu "kolega" nelíbí. A zdá se mi zbytečné nebo spíš jako špatné řešení, ho nepouštět k žádnému psu. Navíc se mi zdá, že mého psa vždy "vyprovokuje" až když ten druhý pes zavrčí nebo pro něj asi špatně štěkne, ale to ho neomlouvá a neopravňuje vyjíždět na ně. Chvílemi už jsem byla opravdu zoufalá a tak, i když pana Desenského neuznávám, dívala jsem se na jeho stránky a snažila v již zodpovězených dotazech najít odpově´d na svůj problém, ale bohužel.
Vím že se strašně rozepisují, ale snažím se co nejlépe nastínit svého psa.
Pevně věřte tomu, že děláte správnou věc, své vnitřní přesvědčení přenášíte na psa aniž byste to věděla i pouhý náznak stresu z nové situace váš pes vycítí, jsou to hajzlíci, dobře vědí o našem počínání, stačí aby si k vám pes čichl a hned ví, na jak dlouho odcházíte. Pronikněte do nitra jeho duše, denně si musíte najít svou hodinku alespoň na poznávání sebe sama, ono je třeba naučit se vnímat svého psa intuicí. Musíte udělat všechno proto, aby co nejdříve pochopil, jak se má chovat aby vy jste byla ta nejšťastnější, protože to psi chtějí, vždyť mají jen nás.
Cítím z vás, že na to jdete dobře, ale sama jste trošku nervózní a zoufalá, to chápu. Ale úkol je třeba zvládnout časem, to zase nepůjde ze dne na den. Motivací pro psa musíte být vy sama. Jakoukoliv negativní situaci musíte nahradit něčím novým, pro psa překvapujícím. Odvést pozornost, tím psa naučíte nevyhledávat potyčky. On vám nedokáže říct "hele ten se mi nelíbí, prověřím ho", vy mu zkrátka budete muset dát už dopředu povel "vše přebírám na sebe", třeba i tím, že situaci přejdete a pustíte se do zábavy.
Na cvičáku je ohromná výhoda toho, že máte možnost cvičit modelové situace. Pod dohledem odborníků, ale musím jím být. Dejte na dobré reference i zdánlivě obyčejná sdružení mohou být kvalitní. Bizon
A taky děkuju bizonovi za víru, jež já sama mnohdy postrádám. Jde vidět, že se psy pracujete a už se aspoň částečně vyznáte v jejich chování. Upřímně mi ale Váš příspěvek připomíná kázání v kostele, nicméně, každá rada=dobrá rada a určitě to taky zkusím.
Cvičit jej povely na cvičácích je jedna věc, ale problémové chování psa se tam zřejmně nenaučíte. Měla byste se naučit psí psychologii, tzn. jak se psi k sobě chovají, a rozpoznat určité výstražné znaky např. uši, ocas... Hodně lidí to nesleduje a pak už je na jakékoliv napravování pozdě, když tomu nezabráníte již v zárodku. Musíte okamžitě zasáhnout pokud by chtěl vyjížďět.
Takže místo toho, aby se s Vámi na vodítku tahal a přetahoval na nějakého psa, zastavte jej, jakmile např. natočí uši dopředu - vyrušíte jej z toho stavu, nohou nebo rukou do něj šťouchněte. Nebo zatáhněte vodítkem k sobě (lehké škubnutí). Zkrátka musí zůstat vůči psům absolutně podřízený, tak jak si to přejete Vy, Hlavně musíte být při setkání s jiným psem vklidu a uvolněná, protože všechno napětí a nervozita, která nabuzuje psa, vychází z Vás a přenáší se na něj..Pes tak např. vycítí, že se bojíte a chce Vás bránit.
Tady píšete o psí psychologii, ale právě to je můj problém. Můj pes je klidný vůči jiným psům, ale zdá se mi, že si každěho musí sám prověřit. On k nim (se mnou nebo i beze mne) dojde hezky, ale jakmile se mu pes nelíbí, možná udělá nějaký špatný pohyb, to nevím, ale ten můj jakoby se bránil. Pořád mám pocit, že neutočí, ale vždy mi pak připadá, že jsem pouze jako každý jiný člověk, který si myslí, kdoví jakého doma nemá mírumila a ono je většinou problém právě v tom psovi. A sama nechci obviňovat jiné lidi či psy, možná, že ten můj na ně nějak působí nebo oni působí na něj, vážně nevím.
S taháním problém nemám, přišla jsem co na mého psa funguje-rozmlouvat s ním.
Dobrý den, píšete, že je tolerantní k malým psům a fenám a někdy se nezná při setkání se psem. To mi nepříjde jako zanedbaná socializece 
Příjde mi to naprosto normální. Neznám psa (velkého plemene), které by běhalo na volno s naprostým klidem majitele, že pes nic neudělá když potká jiného psa. Každý, když spatří jiného psa, tak si svého odvolá. Protože pravděpodobnost rvačky tam vždycky je. Máte složenou zkoušku, kde je odložení po dobu cviku druhého psa, váš pes není agresevní, je to prostě pes. Jasné je,že mu to nesmíte tolerovat, ale předcházejte takovým situacím. Dle mého názoru postupujete výborně. Pes se intenzivně připravuje k dalším zkouškám, bude čím dál lepší a ovladatelnější. A to je důležité...mít zvládnuté přivolání, povel NE a zůstaň! Pokud tohle zvládnete, vyhnete se rvačkám i se psem na volno. Sypete si popel na hlavu, ale kdyby takto přistupoval k výchově každý, bylo by veselej na světě není nic horšího když mi zvoní telefon a tam dobrý den, mám filu a vůbec neposlouchá a utíká a na otázku jak je stará mi řeknou budou jí dva roky 
Každopádně je to mladé zvíře, ale je to cane corso- bývalý arénový pes, který prostě pokud bude vyprovokován k rvačce, tak se rvát s největší pravděpodobností bude. Má to tak trochu v krvi, hold není to pudlík
Máme na cvičáku několik psů co jsou prostě dominantní a mají chutě se rvát kdy je příležitost, a jsou to zvířata i zkušených pejskařů. Moje bývalá fena (NO, taky měla tendence se rvát jen někdy) chodila s košíkem více méně celý život, neměla ho jen pokud nebyl široko daleko nikdo (pole). Vždycky když jsme šli ven, strkala do koše sama hlavu, je to jen na zvyku a ve městě i nutnost. Toho bych se nebála.
Přeju hodně trpělivosti a radosti se psem!
Osobně je mi občas až líto psů, kteří chodí pořád jen s náhubkem. Sice musím uznat, že mám sousedku, která má malinoise, který běhá vždy na volno s náhubkem, ale jakmile je na vodítku sundá mu ho. Pejsek vypadá šťastný, ale já toto vidím až jako poslední možnost. Snažím se najít východisko, ačkoli je můj pes mladý, příjde mi, že už není to neviné štěně a pokud se nenaučí "ovládat" jednou se s nějakým psem popere a ublíží si buď jeden nebo druhý. Jinak, náhubek samozřejmě nosit umí a nosí ho v tramvajích nebo když ho pouštím na cvičáku s více psy, kde si nejsem jistá jeho reakci na některé z nich.
Když čtu, že cane corso to má v krvi, vybaví se mi všude na internetu příspěvky typu: "je to pohodový pes, který jedná rozvážně". Sama to jeho uvažování poznávám, pouze, když po něm chci ať si sedne nebo dokonce lehne do louže. :D
Samozřejmně to můžou dělat ostatní psi, vyjíždějí po sobě pokud jsou nevyrovnaní a projevují svojí dominanci, agresivitu, nervozitu. Psi nemají rádi nevyrovnanost, protože normálně nemají sklony k tomu po sobě útočit. Vyrovnaný pes musí snést i nevyrovnanost jiného psa, nesmí na to reagovat a projevovat se ikdyž to zněj cítí. Ale píšete, že je to ještě štěně, proto nemá dostatek zkušeností, zaměřte se na socializaci psů, pohybujte se mezi psi, sledujte ho a napravujte jakékoliv nevhodné chování.
ps. jak myslíte - rozmlouvat s ním? víte, že pes stejně nerozumí co říkáte...Vnímá vás jinak - energií, pocitama
0x
kynologickyklubmosnov.wz./... - Toto si uložte a časlo prolistujte. Je to úžasné povídání a najdete tam úplně všechno. K nezaplacení!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.