Dobrý den,
mám takový dotaz. Včera se mi poprvé stalo, že moje sedmiměsíční štěně vyjelo na jiného psa. Není to žádný obr, je to JRT
. Nebylo to bezdůvodně, pravděpodobněto to bylo ze strachu: Potkali jsme paní se dvěma psy - také štěňaty (ridgeback - 7 měsíců a ohař). Jako to vždy dělám, na chvíli jsem ho pustila z vodítka, aby si "zařádili". Jenže Ridgeback už byl na něj asi příliš velký, chvíli se mu mé štěně vzdávalo, pak na něj nedopatřením stoupl, a můj hodný pejsánek se začal ježit, vrčet a cenit zuby. Tak jsem ho odchytla, plácla jsem ho a řekla "nesmíš". Teď ale nevím, zda jsem to udělala správně. Co bych měla v takovéto situaci dělat? Od malička je zvyklý hrát si se psy všech plemen a velikostí, nevím co do něj vjelo zrovna včera. Nerada bych, aby mi z něj vyrostl nervozní, agresivní pes, kterého k jinému psovi nemůžu pustit.
Moc děkuji za reakce
3x
Netrestat! A rozhodně ne plácnutím! Spíš to plácnutí pocítil asi jako:... a ještě k tomu tohle?
Někteří psi si prostě nesednou a nelze je k přátelství nijak nutit... To Vaše štěně si toho obra, co mu šlápl na nohu, bude pamatovat celý život a kdykoliv ho potká, dá mu vždy jasně na jevo, že mu to neodpustil... Tak to prostě psi mají! 
Děkuji za odpověď mrzí mě, že jsem mu neoprávněně "ublížila", pro příště jen odchytnu a půjdem a druhou stranu
Strejc má pravdu. Já už u těch mých psů mám vysledované kámoše a nepřítele. Vidíme-li přítele, stejně sleduju jak se chovají. V případě sebemenšího náznaku, změny postoje (pes jakoby ztuhne) si je přitáhnu k sobě, řeknu neee jdeme. A jdeme jinam. Vidíme- li nepřítele, beru ho obloukem a psům celou cestu, co sledují druhého psa opakuji tichým hlasem nesmíš. 
Já se právě setkala s tím, že by se mu druhý pes nelíbil úplně poprvé, tak mě to trochu vykolejilo On je jinak úžasně kamarádský ale občas až moc vlezlý :D Je to také můj první pes, takže ještě stále čerpám informace o chování a jak se mám chovat já každopádně moc děkuji za rady, příště dám víc na něj a ty co mu nesednou raději obejdeme
Tobínek mi začal "prudit" až kolem čtvrtého roku věku. Do té doby mu bylo všechno šumák, včetně lidí a psů. Oni jsou opravdu jako lidi, ať si každý říká co chce. Mají své nálady, jsou jiní jako štěňata, pubertou prochází taky (a jakou 
), v ranné dospělosti jsou chytří a chtějí být vepředu, pak zestárnou a zleniví. Samozřejmě ne všichni.
0x
Když máte potkat souseda, kterého zrovna nemáte v lásce, tak si klidně kousek zajdete. Když potkáte souseda, příjemného, kamarádského s kterým si ráda popovídáte, tak s úsměvem zdravíte a popovídáte si. Přesně, jak píše Strej, u psů je to stejné jako u lidí, jen neumí mluvit, tak na sebe štěkají. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.