Sépie a její kost

Stejně jako všichni hlavonožci i sepie má přímý vývoj. To znamená, že se z oplozených vajíček líhnou mladí jedinci, kteří se podobají miniaturním dospělcům (těsně po vylíhnutí je u nich navíc vidět výrazný žloutkový váček, z něhož v prvních dnech získávají živiny). Jejich tělíčko je zpočátku úplně měkké. Později se u maličkých sepií na hřbetní straně (ovšem uvnitř těla, nikoliv na povrchu) vytváří plochá chrupavčitá výztuž, do níž se postupně během života ukládá uhličitan vápenatý, čímž vzniká typická sepiová kost. Jak sepie roste, postupně na okrajích přirůstá i její sepiová kost. Když se na sepiovou kost podíváte zblízka, uvidíte tenké přírůstkové linie vzdáleně podobné letokruhům u stromů (nejsou však tak pravidelné a jejich "centrum" leží na předním okraji kosti), které ukazují, jak kost během života postupně narůstala. To tedy také znamená, že každá sepie má po celý život jen jednu sepiovou kost. Pokud tedy na pláži najdeme sepiovou kost vyvrženou příbojem, musí zákonitě pocházet z mrtvé sepie, jejíž měkké tkáně se úplně rozložily.