Pes a jeho vytí, když nejsme doma

Musite pejska naucit samostatnosti, dela se to postupne, nejdriv odchazite do jine mistnosti, pak na par minut, pak na delsi dobu, vracite se kdyz je pes v klidu a neknuci. Nez odchazite, se psem se neloucite, proste se tvarite jako ze to je normalka a neni potreba se nijak vzrusovat. To same pri navratu, zadne bourlive vitani, pokud pes vysiluje, nevsimejte si ho a privitejte se az se uklidni. Pred tim, nez odejdete do prace je potreba psa co nejvic unavit, doma mu nechat nejakou zabavu - hracky, kosti atd., aby se co nejmin nudil. Je to beh na delsi trat, cim pozdeji se s ucenim zacne, tim delsi dobu to trva. Pohledejte tady v sekci zvirat a taky jinde na netu, hledejte pojmy samostatnost a separacni uzkost, najdete hodne rad a postupu.

Náš Tobínek to dělal taky a já to vyřešila trochu bláznivě. Pořídila jsem mu kamaráda. Je vyřešeno a ačkoli okolí tvrdí, že mít dva psy je hromada starostí, já to říct nemůžu. Starosti jsou úplně stejné, jen těch radostí je mnohem, mnohem víc. Kluci jsou jak dvojčata, Maxíka mám od jeho 8 měsíců a do půl roku si na sebe dokonale zvykli. Dnes po roce a půl společného soužití bez sebe nedají ani ránu.

Souhlasím s Kateřinou,je tomu přesně tak,váš pejsek je na vás velmi citově závislý,a když jste pryč,trpí úzkostí a strachem jako člověk,tákže s chutí do toho,držím palečky,aby se práce zdařila

Přesně tohle dělal i náš pes, zkuste ho vzít na cvičák

Toto asi psa neodnaučíte, měli jsme německého pinče , jak píši v jiné rubrice v sobotu zemřel. 13 let při naší nepřítomnost štěkal vyl a devastoval byt. Dělal loužičky a bobky i když byl vyvenčený. Nesnášel zavřené dveře. V naší přítomnost byl zlatý, ale chodil za mnou i na WC, neustále si nás hlídal. Je to ale jen moje zkušenost třeba někdo poradí jak na to. Přeji hodně sil a buďte rádi že ho máte.