Náhodou jsem rozbil hnízdo čmeláků, co teď?

Dobrý den, to jsem nevěděla, že píchají jenom samičky... když jsem byla malá, můj otec na vycházkách tvrdil, že píchají jenom ti s oranžovým zadečkem, a ty s bílým chytal klidně do dlaní a dával mi poslechnout, jak bzučí a pak je pustil... že by to byli samečci? Liší se zbarvením, nevíte?

Nesmysl.Jde o různé druhy. Bodají samičky i dělnice. Samičky jsou ti velcí čmeláci co jsou vidět na jaře jak poletují a pořád jakoby něco hledají.Hledají totiž kde založit hnízdo.Jakmile najdou vhodné místo,naleznete je jak obletují květy,protože musí nakrmit první larvy budopucích dělnic. Jakmile se vylíhnou první dělnice,jsou o poznání menší než matka a jsou právě v této době vodět hojně na květech ,pomohou matce rozšířit hnízdo a létají pro pyl a nektar.Matka už zůstává v hnízdě a klade vajíčka už pohlavních jedinců,samečků a samiček.

Ještě dodám pro zajímavost,že čmeláčí kolonie čítá zhruba tak 300 jedinců,jedno včelsto 60 000 jedinců v létě a 20000 v zimě(u čmeláka přezimuje jen oplodněná samička podobně jako u vos, sršní,vosíků atd.).Čmelák opyluje květy v okolí svého hnízda tak na vzdálenost 300 - 400m,včela letí klidně 3km daleko.Jsou známy případy i 6km. Čmeláčí med je někdy trochu trpký a dělnice čmeláků nestaví tak krásné plásty jako včely.Čmelák ale dokáže létat za květy ikdyž je venku chladno, třeba 6°C nad nulou, včela zůstává v hnízdě dokud není tepleji (12°C)

Vzpomínám na příhodu ,že jako kluk jsem jednou pozoroval včelu na květu.Najednou přiletěla sršeň,přistála obkročmo nad včelu,v mžiku jí "odstřihla" hlavu a se zbytkem jako by nic odletěla.Byla to náhoda jako hrom a pamatuji si,že jsem z toho byl paf.Tehdy jsem ještě nevěděl,že kromě pavouků,kteří mne tehdy fascinovali,jsou predátoři v hmizí říši i jiní. Jinak sršně jsou agresivní i mezi sebou. Matka(královna) sršně,pokud nemá hnízdo,je často lákána již založenými sršními hnízdy a za určitých okolností je schopná stávající matku zabít a hnízda se takto zmocnit. Ano,čmelácí dokáží opylit květy na které včely nestačí.Občas si to ale ulehčují tím,že prokoušou květ nízko u nektarií aby nemuseli lézt vrchem. Udělají si tam malinkou dírku skrz, kterou prostrčí sosák z venku květu.Pokud včely takto "vylepšený " květ najdou,nerozpakují využít zlepšováku a sbírají nektar z květu na který by jinak nedosáhly. Jinak včely jsou mezi hmyzími opylovači doslova profíci.Jsou vysoce organozované a sehrané. V jednom úle jsou skupiny létavek,které navštěvují určitou skupinu květů a ostatních si nevšímají ,protože na ně létá jiná partička včelek z téhož úlu a na další zase jiná. Některé sbírají jen pyl,jiné jen nektar či medovici,atd.Dokonce tyto zkupiny včel navštěvující společně určitý druh květu a zdroje pospolu nocují v úle. Včelí komunikační tanečky,za jejichž objev byla udělena Nobelova cena,jsou asi známy.Málokdo ale ví,že taneček je realizován včelou vertikálně na plástu,takže ostatní létavky,jež ho sledují, si ho musí v hlavě přehodit do horizontální polohy,podobně jako když mi lidé čteme z mapy. Dodám ještě,že včely si značí květy,na kterých už došel nektar,aby ostatní včely nemusely ztrácet čas.Pokud v okolí úlu vykvete strom či louka,nebo pole,včely si to okamžitě sdělí a v krátkém čase je zdroj doslova obsypán stovkami včel. Tím,že dokáží přezimovat jako kolonie dělnic jež zahřívá semknutá v těsný chomáč ve svém středu matku(celou zimu takto přežívá matka díky dělnicím při teplotě cca 24°C i když je venku třeba -20°C),jsou v časném jaru v plné pohotovosti a v obrovských počtech,narozdíl např. od čmeláků,jejichž vyzimované samičky sotva hledají místo teprve k založení hnízda. Už od ledna začíná matka v úle pomalu klást,takže v časném jaru,kdy se příroda teprve probouzí,jsou připravené stovky dělnic okamžitě vylétnout za příhodného počasí za prvními květy a v plástech už jsou nové larvy jejich sester. V tomto jsou včely bezkonkurenční.

Je vidět, že máte opravdu znalosti a můžeme se od vás přiučit. A hlavně bychom se mohli poučit, jak je to v přírodě všechno sladěné a jak to perfektně funguje. A hlavně co nejméně do toho zasahovat.

Mravenci jsou schopni včely zničit,proto je u včelína hubíme.Bez emocí.Jinak nick včelař není přihlášený takže ocenění mu jaxi není možno dát.

Taky je mám ráda, tahám je systematicky ze sudu s dešťovkou, "furt" se tam chodí koupat. Mám dokonce i hnízdo vos ve foliáku, chodím se na ně dívat, jak si to tam hezky ošetřují. Nikdy mě žádná z nich nebodla, a to létají kolem mé hlavy. Jen jednou jsem zlikvidovala obrovské hnízdo sršní v kůlně, obrečela jsem to, protože jsem pozorovala, jak se neustále vrací, a nedokáží pochopit, co se jim to stalo. Už bych to neudělala. Je tomu už tři roky, ale nikdy na to nezapomenu.

Do toho sudu létají pro vodu.Potřebují ji když krmí larvy pylem. Musela byste na hladinu dát nějaké plováky (rozřezané korkové zátky,slámu at.),aby mohly valézt z vody.Kéž by bylo více lidí jako Vy,kteří nevidí v těchto hmyzích tvorech jen pakáž,kterou je nutné likvidovat a hystericky se jich bojí... Ty sršně se vracely z okolí zpět ke svému hnízdu.Byly to dělnice,které letěly pro potravu.Bez matky a hnízda nejsou nic a zahynou.Je to smutný pohled.Věřte mi,že vám rozumím.Když přemístíte úl,včely se vrací na původní místo i několik dnů,protože to mají v hlavě tak nastavené. Včely,pokud ztratí domov,se dokáží vžebrat do cizího včelstva a tam se zapojí do kolonie a v klidu dožijí.Dělají to určitými pokornými gesty a strážícím včelám nabídnou často kapku přineseného nektaru.Jestli dělají sršně něco podobného,nevím.Jsou masožravé. Jinak sršně jsou velice klidná stvoření.Jejich jed je méně účinný než včelí.V lidech budí hrůzu svou velikostí a tím i zvuk za letu je silnější. Jsou ale tolerantí a lidí si nevšímají.Pokud vám jejich hnízdo vyloženě nepřekáží,nechte je klidně létat nad svou hlavou. Jednat začínají,pokud se přiblížíte příliš k jejich hnízdu.Většinou na vás začnou nalétávat a zahánět vás dál(i včely to tak dělají).Pokud nezačnete jančit a v klidu odejdete,po deseti či dvaceti metrech vás ztrážkyně nechá na pokoji.

Ještě dodám také,že v tom foliaku asi budete mít nejspíše hnízdo vosíků.Ti nestaví báň jako vosy ,ale jen buňky (plást ) "pod širým nebem" na který je vidět.

Dobrý den, ano, je to takový plást, a dírky jsou zalepené a neustále u toho sedí, asi hlídají. Plně s Vámi souhlasím co se týká těch sršňů, také bych to už nikdy neudělala, raději bych do kůlny nechodila. Je však zvláštní, že se tam od té doby už nikdy nenastěhovali. Ale všimla jsem si, že je mám pod střechou verandy, která je porostlá břečťanem. Sem tam mi nějaká vleze dovnitř nějakou škvírou, ale otevřu dveře, a ona si za chvíli najde cestu ven. To, co jste mi tak hezky vysvětlil o těch sršních jsem pochopitelně nevěděla, ale nikdy nezapomenu na ten smutný pohled, a kdybych to tenkrát mohla nějak vzít zpět, tak bych to určitě udělala. Tady se mi sousedi smáli, a ťukali si na čelo, protože jsem se sršňům omlouvala a brečela. Zajímavé je, že oni neustále něco likvidují, a jsou popíchaní. Tak Vám přeji hezký den, a děkuji za pochvalu.

Jo, a s tou žízní máte určitě pravdu, dám do sudu nějaké listí. Když byla ta parna, měla jsem na zahradě širokou mísu s vodou, a viděla jsem, jak tak chodí pít. Ta mísa má zvrásněné stěny, a představte si, že oni seděli kolem dokola, drželi se nožičkama a pili.