Dobrý den vespolek 
a zdravím noční sovy... Stali jsme se kočičím depozitem. Což znamená, že čas od času můžeme vzít domů kočku, která to potřebuje (nesnese se s ostatními kočkami v útulku a hned není nikdo, kdo by si ji vzal na stálo, unavená starší kočka potřebuje oddech, kočka s koťaty potřebuje 3 měsíce klidu atd atp...). Teď máme tedy první šestiletou dámu, v největším rozpuku, než se najde někdo, kdo by si ji vzal nastálo. Je kastrovaná, přes den milá, hodná, mazlivá, dobře jí, nepozorujeme žádné problémy... Ale se setměním a cca kolem půlnoci (asi tak teď) začíná úplně jinak reagovat. Jako by nás ani nepoznávala, leká se, naprosto nepochopitelně ji děsí věci, které přes den nevnímá (např. kousek papíru, kterým podkládáme stolek), a v neposlední řadě šílí ze dveřních pantů - skáče na ně (nechápeme proč). No a aby toho nebylo málo, mňouká. Když se jí člověk věnuje, lekne se, uteče a mňouká dál, takže pozornost si asi nevynucuje... Máme ji doma týden a toto dělá od doby, kdy se přestala bát vylézt z přepravky, tj. cca 5 dní. Přepravku už jsme schovali, nechali jen pelíšek - neprotestuje, neschovává se, leží, kde ji napadne, nevypadá, že by hledala úkryt. Kočka vyrostla u paní důchodkyně od kotěte, byla zvyklá jen na jednu osobu a v jiném depozitu trpěla, protože tam bylo asi 20 dalších koček, a tak několik dní nežrala, čůrala a jiné pouze ve svém úkrytu, protože se bála jak pro jídlo, tak na wc právě mezi ostatní kočky. V noci prostě jako by ji chytl rapl, přebíhá sem tam po předsíni a fakt mám dojem, že se nás bojí. Hledala jsem všudemožně na netu, ale nenacházím. Čím to a co s tím, poradíte? Díky! 
2x
Dobrý den, je ještě brzo na nějaké závěry. Nejspíš bylo mezi bydlením u původní paničky a pobytem u Vás mezidobí, kdy byla kočka v útulku mezi ostatními kočkami a mohlo to na ní zanechat následky. Téhle by určitě pomohlo trvalé umístění u nového majitele, protože odstranění následků stresu je běh na dlouhou trať. Vám se může podařit kočku dostat z nejhoršího, ale při předání do péče se to může opakovat. Kočka si totiž pamatuje všechna byť domnělá příkoří a je třeba spousta trpělivosti, času a lásky, než se vzpamatuje. Jak nejspíš víte, já mám ty kočičí dvojčata z útulku už od listopadu a kočička se teprve v poslední době začíná srovnávat. Takže moje rada je - co nejdřív najít kočce trvalý domov, kde tu trpělivost, čas a lásku získá. Patronka
2x
Ahoj Pú, i když nejsem noční sova 
, zkusím ti svým názorem trošku pomoci. Já to vezmu podle mého kočičáka. On není sice kastrovaný, ale málo platné, je to také šelma kočkovitá. Protože to byl také bezdomovec, ale už ho mám skoro devět let, tak mám něco vypozorovaného. Je fakt, že kočky ve dne spíš spí a v noci se z nich stávají lovci - asi i z těch kastrovaných - to nevím. Ten můj by asi zbláznil, kdybych ho nepustila ven za kočičíma holkama a nebo se jen tak trochu poprat s jiným kocouřím vetřelcem. Bude to možná tím, že ve dne má oddychový čas, to ho nevzruší nic kromě vůně syrového kuřecího a v noci začíná jejich aktivní čas a proto reaguje na každý neobvyklý zvuk nebo podnět. Pú - netvrdím, že mám pravdu - je to jenom vypozorované chování. No a navíc si myslím, že teď zrovna je jejich čas lásky. Jsou to děsivé zvuky, co slyším okolo domu. 
Tak snad to nebude nic jiného a ta tvoje si zvykne. Je pravda, že já díky vnučce jsem ho asi zachránila. Ale protože nevím (nebylo to kotě), co si za ten možná rok prožil a nebo zkusil, mohu ti říct, že je nedůvěřivý k cizím lidem dosud. Hezké chladné ráno všem!
Dobrý den, i nenočním sovám :D Mockrát díky zatím za všechny reakce. Od každého jsme si vzali trochu a v podstatě se vaše úvahy shodují s tím, co napadá i nás. Samozřejmě že ideální bude najít někoho, kdo si kočičku vezme co nejdřív a nastálo, pracuje se na tom, snažíme se všichni najít někoho, kdo by se jí ujal. Ale do té doby je jí určitě lépe tady než mezi ostatními kočkami v dřívějším depozitu (nakonec skončila v kotci metr na metr, aby se aspoň najedla.. 
), i když to zase bude přechod z jednoho do jiného prostředí a nám nikdy neodpustí. To se asi nedá nic dělat 
Ta noční šílenství mohou být možná tím, že skutečně dříve neznala v noci žádný domácí pohyb, navíc když je tedy pro ni intenzivnější než přes den.. Také má zakázanou naši ložnici (tu místnost nezná, je pořád zavřená (ta místnost), tam ji nepouštíme (kočku)) a pak je tedy cca 7-9 hodin sama v předsíni a pokoji, které má otevřené pořád. Budeme tedy doufat, že se časem zklidní, nic jiného zatím asi nezbývá..
Když je zavřeno a v noci chtějí kocouři ven, mají různé nápady. Mladý do mě zkoušel šťouchat packou do obličeje, to sice fungovalo k jeho spokojenosti, ale mně se to o půl čtvrté ráno vůbec nelíbilo. Zřejmě jsem to pak párkrát zaspal a v současnosti začne běhat po pokoji sem a tam, což mne taky vzbudí (plovoucí podlaha) a já mu otevřu. Přitom občas mňoukne, vezme to přes židli, prostě zkouší, co by tak mohlo fungovat.
Tak zjišťuji kejki, že ti naši kočičáci nás mají pěkně zmáknuté. Já ho pouštím oknem přes budku na plyn. Naučil se packou ťukat na okno. Já v polospánku vstanu a otevřu okno. Kdyby tam zašramotil nějaký zloděj, tak mu asi otevřu okno také. :D Navíc pacholek dokonce to zkoušel tak, že když měl v noci chuť na něco dobrého a nebo si žádal mou společnost, tak zaťukat zevnitř na okno a když jsem vstala, tak mazal do kuchyně k miskám. 
Podotýkám, že granule tam má stále, takže to v žádném případě nebyl hlad, ale jenom fígl, jak mne zvednou třeba o půlnoci z postele. No a on si potom chrněl celý den. Pak se v nich vyznej Pú. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.