Máme yorkšíra 3 roky je větší 6 kg a od mala nemusí malé děti, když byl štěně tak si ho chtěly hladit snažily jsme se to omezovat .
Ale poslední dobou útočí na děti bezdůvodně . Jak ho to odnaučit jinak poslouchá na určité povely dobře, podle nálady je to teriér . Děkuji za odpověď.
4x
Je to teriér, který je samostatná jednotka s velkým svým "JÁ". Teriér není společenské plemeno o nekteří jedinci jsou toho zářným příkladem. Nad jeho nálady musí fungovat jeho výcvik a spolehlivost. Pokud opravdu útočí bezdůvodně, tak už asi pouze důsledné fyzické tresty. Bohužel jste možná ve výchově pejska něco důležitého zanedbali.
Ovšem pokud se na problém zkusím podívat očima pejska, tak nevěřím, že jeho útoky jsou opravdu bezdůvodné! I v případě, že budu zlý pes, tak nepůjdu jen pro vlastní zábavu někoho kousnout! Možná si pamatuje nějaké ústrky a ubližování od človíčků ze svého dětství.
A víte vůbec, co dělají děti peskům, když se zrovna rodiče nedívají? Většinou jim škodí strkáním prstíků do očiček, tahají je za ocásky a podobným způsobem jim škodí a "testují" je. Toto nemyslím zrovna na Váš případ, je to obecná záležitost. Pak se ale nedivím pejskovi, že už přeteče jeho míra trpělivosti. Určitě však většina viny za "nefungujícího" psa zůstává na páníčkovi a jeho výchově!
Zkuste popřemýšlet nad všemi vztahy mezi Vámi, dětmi i psíkem, i do historie. Možná sami přijdete na důvod jeho chování a jednání. Určitě Vám však držím palce, abyste problém vyřešili jinak, než odložením pejska...
Ano, teriéři jsou tvrdohlaví a yorkšíráci bývají zhýčkané oprsklé potvory, které si s poslušností hlavu moc nelámou. Naprosto tazateli věřím, že pes vyráží bez varování, sám jsem řešil podobný případ - táta bydlí v paneláku, sousedi naproti mají yorka. Ten se naučil to, že když někdo zazvonil u táty, sousedovic zvědavý kluk pootevřel dveře aby se podíval a pes vyrazil a okamžitě trhal nohavici, nebo kousl do kotníku. Řešil jsem to se sousedkou, nic, žádná změna. Až loni, v létě jsem byl u táty s mou dcerou, měla krátkou sukni a sandálky, zazvoníme, známý scénář - malý soused otevřel dveře, pes vyrazil. Ale to už mě vzkypěla žluč, evidentně šel po holce, takže jak ze dveří vyletěl, tak jsem ho zfleku kopnul zpět do té chodby. A od té doby je klid. Akorát po tátovi šel stále, až do minulýho měsíce, kdy nám hlídal našeho psa - kříženec vlčáka a berňáka -45kg. York zase vystřelil ze dveří, najednou zjistil, že má nad sebou ,,poněkud´´ většího psa, prohlábl nožičkama na dlažbě a mazal zpět. Od té doby má klid i táta, prý i ostatní. Pes prý jen opatrně vyčumuje ze dveří. Asi potřeboval narazit a pamatuje si to. Nejsem příznivcem násilí na zvířatech, psy mám rád a neublížil bych jim. Ale mám li si vybrat, jestli bránit mé dítě, nebo psychologiky řešit cizího psa, tak to má holt pes smůlu. Vím, že by zasloužil nakopat spíše majitel, ale to je celkem blbě realizovatelné
Násilí je jedna věc, výchova je druhá věc. Nebráním se použití přiměřených fyzických trestů ani vůči "problémovým" dětem, ani vůči psům či jiným tvorům, které musím v zájmu oboustranně spokojeného spolužití nechat v hierarchii "smečky" na nižším stupni!
Přesně! Hope, to je úplně přesně! Pokud majitel psa nezaujme hned zkraje pozici alfa samce a nechá tomu volný průběh, tak to pak končí nezvládnutým psem. Proto jsem znechucený z psů - gaučových povalečů - tím, že si nárokují výše položený pelech, chápou to jako svou vyšší pozici v hierarchii smečky. Před současným psem jsme měli kokříka, ten se pokoušel také ,,pelešit´´ ale jak ho někdo v pelechu nebo na gauči objevil, tak ovládal umění s provinilým výrazem se odplazit stylem, že by snad prolezl i švírou pode dveřmi. Taky to byl naprosto skvělý pes k dětem i ve stáří.
Měl jsem už v životě pár zvířecích kamarádů, a vždy věděli - když trošku přeženu - jestli se můžou třeba přitulit u mě v pelíšku, anebo jestli mají raději dělat, že vůbec neexistují. A nebylo třeba povelů, stačil pohled... Není to jen o výchově, ale i o vzájemném vztahu, jakémsi souznění duší...
Tak já nevím no. Mám gaučového povaleče i malého hajzlíka. 
A nevychovála jsem je nikdy. Žádné lehni, sedni, k noze, dej pac. Podívám se, protože cosi přeženou a oba si mě sednou k nohám a jsou v tu chvíli jako dva svatí. Bez jediného pohybu, bez jediného mrknutí polevím v sobě naštvanost a už dostávám milion pusinek. Oni cítí, kdy to myslím vážně a vědí, že cosi přehnali ještě dřív, než si to uvědomím já sama. Psy nebiju, ale pravda, třepnutí po prdelce bylo a věřím že bude. Třeba když jednoho z nich zničeho nic napadlo, že si přejde silnici za pejskem na druhé straně. Plesknutí bylo pro mne to nejrychlejší a nejbezpečnější a nejúčinější řešení.
Mařenko, takhle nějak jsem to myslel! Ale neříkejte, že jste pejsky nevychovávala, výchovou je i samotný vzájemný vztah! I výcvik může být různý - od výcviku služebních pesanů, kteří zvládají stopu či zadržení až po základní přirozený výcvik psa, který by měl vědět že nemá lozit z chodníku do silnice nebo skákat na cizí lidi. Je doblé, když pes umí "sedět", "ležet", nebo přijít "ke mně". A to především u větších plemen a hlavně u kamarádů, které si jejich páníček bere téměř všude s sebou.
Rozumím. No, já je nevychovávala po psím, tak jak se má. Já se to i stydím napsat, ono vyložit se to může všelijak. Já je prostě vychovávám jako děti. Tak nevím, jestli se to počítá. Prostě když něco nechci, tak to nebude. Na druhou stranu i hodně promíjím a oni to vědí. Ale hranici za lumpárnou a průšvihem asi rozeznají. 
Dám příklad. Nechám na stole mobil a kapesníček. Nevšimnou si ničeho, ale když mě budou chtít zvednout ze židle, vezmou kapesníček. Vědí, že je budu honit, ale bude legrace. U mobilu by to bylo jiné, to si prostě nedovolí, ale tak nějak sami od sebe. Cenu mobilu a kapesníčku jsem jim opravdu nikdy nevysvětlovala. 
Ale vysvětlovala, třeba podvědomě! Nevzpomenete si třeba na situaci, kdy ten "mazlíček" kouká jedním očkem na mobila a druhým očkem na Vás? A sleduje vaši grimasu v okamžiku, kdy prokouknete jeho nápad? I takhle se formují vztahy! 
Důležité je, že už vědí, jak Vás beztrestně zvednout ze židle...
1x
Tak snad se s nim hned nemusi pryc Plno psu nema rado deti, to tak proste je. Nenechaji se jimi pohladit, stekaji na ne. To je v mezich. Ovsem pokud pes bezduvodne vyjede po jakemkoli cloveku, notabene po diteti, me by dostat narezano. Proste vedet, ze nesmi a hotovo.
Jednou mi spise ze hry skocila fenka (stene malamuta), na dite, co vezlo kocarek s panenkou. Ona si chtela hrat, diteti vsak behem tri vterin roztrhla bundu a vyvalela ho v blate. Moje chyba, ze nebyla na voditku (kdo to u lesa cekal, ze), ovsem pokyny nesmis, nechej a fuj neposlechla. Dostala serezano a to si chtela jen hrat. Vas pes vyjizdi po detech s jinym umyslem... nepomohla by prevychova nebo jak se tomu rika?
1x
Tohle je hrozne slozita vec a je nemozne po netu dobre poradit, uz jen proto, ze je tu uvedeno strasne malo informaci. Je spousta variant co se muze dit, tipuji, ze s nejvetsi pravdepodobnosti jde o utoceni ze strachu, to je asi nejobvyklejsi, ale je to jen muj dohad. Pro posouzeni situace je potreba videt co presne pes dela a jak se chova, jestli utokem myslite stekani a zastrasovani, nebo cvaka, pripadne skutecne kouse. Je potreba vedet v jakych situacich se to stava, jak u toho pes vypada, co utoku predchazi vcetne toho jak se chovate vy a deti. Psi tohle nedelaji bezduvodne, jen jste nedokazli tu pricinu rozpoznat. Plus samozrejme je potreba vedet jak jste to do ted resili, co nasleduje po incidentu atd. Vazne je toho strasne moc a teprve na zaklade toho vseho je mozne doporucit nejaky postup. Takze doporucuji zajit si na dobry cvicak nebo kontaktovat nejakeho zkuseneho cvicitele z okoli, at se na psa koukne a poradi, tohle je podle me po internetu opravdu neresitelne.
0x
0x
Děkuju za názory zaujal mě ten s tím výcvikem na odnaučení se bát dětí, budu shánět vhodnou dětskou oběť pro cvičení musí to bejt někdo cizí .Mám to kousek na kynoliogického klubu je zrovna na cestě našich procházek .Jinak pes je sice jako gaučák dokonce semnou spí v postely .Ale bacha jinak je to dravec uběhne podle kola podotýkám s rozumem nehodlám ho zadřít, v pohodě 10 km tahá klacky i 2 metry dlouhý a to je pravda v unese utržené prkno z palety ale to už jde skoro jen po předních lidi ho maj na procházce za exota, moc rád něco pořád nosí už od mala . Poslouchá na povely ke mě, lehni, sedni, k noze, zůstaň, mrtvej to si lehne na záda, podá pac klasika, umí se točit na zadních kolem dokola , když jdeme po chodníku a zamotá se kolem sloupu řeknu okolo a on obejde, potom když řeknu /tady/ to když jde jinam než já tak se přidá ke mě .Jěště ho chci naučit do prava doleva . A nežer děti pak to bude v pohodě . Takže mi připadá že není zanedbanej ve výcviku je moc hodnej je ty děcka nemusí vím že se jich bojí .
denisku, tady to vidíš, kolik lidí říká nezvládnutelný teriér, kolik lidí říká gaučák, kolik lidí říká zmlátit a jak fajneho máš psa ty. A pořád je řeč o jednom psovi. 
Jen aby Vás nezavřeli za obtěžování nezletilých 
jinak to musí být pokaždé jiné dítě,aby pro změnu neutočil třeba jen na holčičky.Denisku, nač řešit půjčování si dětí. Můj Maxík taky skákal na děti, vypadalo to, jak když chce zaútočit, ale on si chtěl hrát. Jenže to nikoho nezajímá, prostě je vhodné, aby si dětí nevšímal, dokud to nebudou chtít ony. Takže. Chodit na procházky v dobu, kdy chodí děti ze školy a učit psíka být v klidu. Mám ho na vodítku, zaregistruje se zájmem dítě, cuknu s vodítkem a řeknu nesmíš. A znovu a znovu. Když nepřestane, zastavím se a nejdu dál, dokud se nezklidní. Děcka si všimnou, budou si ho chtít pohladit a tak psa posadím a opět. Udělá gesto, které se mi nelíbí, zasyčím nesmíš. Neposlechne, jdeme pryč s tím, že dám psovi najevo, že se mi tohle chování ani trochu nelíbí. Pokud poslechne a nechá se pohladit, pejska pochválím a sama mám z přítomnosti dítěte radost. Ti pejsci nás kopírují, ne nadarmo se říká, jaký pán, takový pes.
0x
mám pražského krysaříka,ten taky malé děti "nemusí".
když se mi narodila vnučka,tak to bylo těžké,ale všichni jsme chváálili i malý pokrok když se nechala pohladit,tak pamlsek.samozřejmě je třeba vystihnout tu dobu,kdy pejsem není z přítomnosti tak nervózní ze začátku jsme ji " téměř přikurtovali ",aby nemohla vyjet po dítěti.dokonce jako odměna na ní teď platí i potlesk!
je to ale dlouhodobá záležitost.
když vyjela,dostala vyhubováno a ještě jsme si to naschvál před sebou říkali :víš co pegy udělala? fujj to bylo škaredé,že se nestydí.
oni ti malí psi jsou chytří jako opice a dobře tomu rozumí.
0x
není zač,mám s panem Desenským jen ty nejlepší zkušenosti.Rady typu dejte psa pryč jsou o ničem,vše se dá vyřešit mírnější cestou
Bezvýhradně souhlasím! Proto děkuji za ten odkaz, ani ne kvůli sobě, jako spíš kvůli některým jiným "pejskařům" (nemyslím tím zrovna tazatelku)! Tyto stránky by měli prostudovat všichni, kdo o pořízení psa uvažují!
Hezký čtení od Mařenky a Hop, Izu děkuju za odkaz . Jsem docela potěšen zájmem o téma, je moje první a zatím asi hodně čtené . Jo se psem je sranda jsem z skoro vesnice taková řada pár baráků mezi Terezínem a Litoměřicema ale teď už žíju tak 19 let v Litoměřicích se psem jsme si to nedokázaly představit, jsem astmatik alergik ale Yorkšír je naprosto v pohodě ten mi nevadí je to naše třetí dítě pacholek jeden .
0x
ZE ŽIVOTA: Já jsem vyrostla s tříbarevnými foxteriéry drsnosrstými ("dášáky"). Teriéři jsou obrovské individuality, výcvikáři je nemají v oblibě. Pes je vžy pes, tvor nerozumný takže jsem byla důsledně cepovaná já sapiens: Teď spinká, neruš. Pelíšek je jenom jeho výsostné území, hračky máte každý svoje, nebrat (jenom když přinese a žádá hru). Baští, nepřibližuj se k misce, neruš. Jak hladit: jenom po zádech (časem opatně hlavičku). Výsledek byl, že ten první foxík, o 1/2 roku starší než já, ke mně občas lehce nechtěl pustit mámu, dospělí psi většinou děti (=potažmo štěňata) berou. Ale nikdy nebude pes jen tak sám od sebe brát dítě za pána (tj. šéfa smečky), pouze za druha, různě dobrého. Teriér je pes nervní, zvláště ti malí, takže i "vyletí", škrábne i pána, spíš nechtě a v zápalu diskuze, s něčím nesouhlasil a dobrý psář rozumí a moc se nezlobí. Nikdy bych nevinila psa, neboť i ten nejchytřejší teriér se smyslem pro humor nemá rozum. "Neposlouchající" pes bude chtít dominovat, takže jedině dítko poučit, poučit, poučit. A nakonec ať si to spolu odborně (vis výše) vyřídějí (raději vždy pod dozorem, jinak se "kazí" obě strany), balonek snad časem přinese rád každý pes (ovšem tenhle nepustí, nedá...). Když už tedy nepadla voba na retrívra "k dětem".
Fran
0x
Chudák pes. Víte, psi mají jemný sluch a nesnášejí řvaní malých parchantů, kor, když jich máte hodně . Jinak bych těm parchantům prostě jasně vysvětlila, že psa nesmějí rušit, když žere, nesmějí rušit, když spí, nebo odpočívá, protože tohle všechno se počítá do toho, jak se asi ten pes bude chovat...?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.