Dobrý večer, na internetu jsem si našla kočičku útulku - je jí rok, je to obyč micka, kterou odchytli venku. Je na svůj věk strašně malinká..
Přivezli jsem si jí předevčírem, furt je něknde zalezlá - podpostelí, pod linkou , ve skříňce po umyvadelem. Když mě vidí má úplně vykulený oči, bojí se mě. Hlavní je na tom, že chudinka nepapá, nepije, byla jen jednou na záchodě... Mám obavy! Srovná se to?
Kočička byla bojácnější i v ůtulku, ale zvykla si na majitelku.
Už to bude třetí den, a furt nic. Celý den jí nevidím, nevyleze, je furt schovaná. bolí se i když zašustí pytlík..
jsem zoufalá...
máte zkušenost, děkuji
0x
Přesně jak píše Janav. Může být i agresivní.Vydržte,vše se spraví. Nechte ji misku se žrádlem v místech kde se ukrývá.V noci k ní půjde.My jsme si přivezli roční Mývalku a trvalo skoro dva měsíce než si zvykla.Teď je to mazel přímo ukázkový. Vydržte a mějte trpělivost.Ona se osmělí.Vše je pro ni nové,hlavně pachy,které nezná.
0x
Vendulko, nebojte. Hlavně dejte kočičce vodu, ať se může napít. A nehoňte ji. Ona přijde sama a pakse nechá pohladit. Některé kočky ale jsou nemazlící. Všechny milují svého majitele. Moje kočička byla také zalezlá asi dva dny a pak se zase od mne nehla.
Vendulko, taky Vám radím trpělivost. Hned u prvního kocourka jsem měla pocit, že vůbec nepije, protože voda z misky neubývala. Pak mi někdo vysvětlil, že kočky kolikrát pijí vodu ze dřezu, z misek pod květináčem a pod., tak už se neplaším. Teď mám kočky dvě a s pitím je to stejné - voda v misce neubývá, nikdy je nevidím pít, ale že nežízní poznám podle obsahu záchůdku. S jídlem je to horší, zavolejte do útulku, nebo na místo odkud jste ji dostala a zeptejte se, co měla k jídlu nejraději. Kočičí psychika je hodně složitá, to není jako pes, který má geneticky danou oddanost pánovi ( snad jsem tím neurazila pejskaře 
). Ty moje měly za sebou psychické trauma, detaily se asi nikdy nedozvím, ale kočička měla mimo jiné evidentně strach z podávání léků do tlamičky. Chovat se sice nechala, ale jen když jsem s ní stála uprostřed pokoje, jinak jsem ji měla hned za krkem. Kocourek si na mne zvykl hned, ale kočička teprve po skoro půl roce zalezla ke mně do postele. Pro nás všechny je výhoda, že jsem s nimi doma a že je tu naprostý klid. Na návštěvu občas pozvu pouze toho, kdo má ke kočkám kladný vztah a kočky to okamžitě vycítí. Patronka
0x
JÁ jsem návštěvy namohla regulovat, ale kočka byla u mě na prvním místě a byla jsem ochotna ji chránit. To vycítili a měli pocit bezpečí. Občas to bylo naopak. Koucour vyskočil na stůl upřeně se podíval do očí klienta v kvádru: Co po ní ještě chceš? A klient poplašeně: Co ten kocour chce? To byla legrace.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.