Dát pejska cizím lidem?

Už jsem odpopvídala paní Lidus. S babičkou nikdo nehne. Já jako milovník psů to nechápu, ale bohužel je to tak. Věřte, že kvůli tomu pomalu ani nespím a je mi ho moc líto. druhá stránka věci je, že věřím, že mu lásku dají, říkal, že sousedka má psa a že si ho půjčuje a chodí ho venčit a že se jezdí starat i o pejska rodičů. Svého zatím kvůli dětem neměli, ale chtějí jim ho pořídit.

Bydlí od maminky 60 km, jednou za týden je pracovně v našem městě, takže návštěvy zde nepřicházejí v úvahu.

Nikdo ho nechce dát navždy, ale babička nesnáší psi a řekla, že pokud tam chtějí být, tak jedině bez psa. Věřte mi, znám ji, ta si ho tam nevezme i kdybychom jí dali já nevím co! Je to taková ta nóbl starší paní co má ráda "luxus" a svůj nový byt. Bohužel,nikdo s ní nehne. Samozřejmě že psa jsme chtěli navždy a taky ho nikomu nechceme dát darem, jen kupci dál nechtěli čekat a stěhování se z technických důvodů nečekaně oddálilo. Ale těžko jsme před osmi lety mohli tušit, že se jednoho dne bude maminka stěhovat a věřte, že je ráda, že má kam jít. kdyby byla sama, bylo by to něco jiného, vzala by psa a šla ke kamarádce, ale je tu ještě sestra, tak jí nechce vláčet po cizích lidech.

Pořád v to doufám, že kdybychom ho tam dali, tak že bude rád za nové lidi a to, že mu někdo věnuje pozornost a že si s ním děti hrají. Setra je mladší a on odmalinka táhne k těm "prckům". Nemá rád psi a když na něj naše štěně doráží, zvedne hlavu jako kdyby chtěl říct "odprejskni votrapo" a zakroutí zadkem a jde pryč. Teda když po něm zrovna nevyjede. Ten pán psa nemá a děti si ho přejí, takže by si tím zároveň vyzkoušel, co vše obnáší atd... Chodil k nám ještě co jsem bydlela doma, protože koupě bytu se neustále oddalovala a my už s ním komunikujeme cca od února. Nemůžu říct, že ho známe, ale působí na nás hrozně dobře a vždy ho pusinkuje a vítá a přijde mi, že by si ho přál více než děti Spíš mám strach, že pejska ztratíme a že si zvykne jinde a pak bude smutný, nebo bude smutný tam. Zase si říkám...jsou lidi, kteří dávají pejsky do tzv "psích hotelů" a to je podle mě zlo. Nevím. Možná to dopadne tak, že si ho vezmu já a jeden bude zavřený v kuchyni a druhý v obýváku, ale to udělám zmatek v hlavě oběma...Ach jo, to je situace

My ho hlídali 14 dní a byla jsem z toho upřímně nešťastná. Malému je třeba věnovat 90% volného času, cvičit ho, jsou mu 3 měsíce. Riki jde na vodítku, v pohodě, ale svým tempem a stále dopředu, malý to ještě moc neumí, škube, kouše vodítko, jde na druhou stranu... Hrůza. Ten malý se nesoustředí, nevykajdí se venku nic a skáče na Rikouše. Pak si to přinese domů. Přítel jezdí na kamionu, tak mi s tím moc nepomůže, často není doma. Věřím, že by ho riki nepokousal do krve, to ne, to on je opravdu hodný, ale trápí ho, jak moc se věnujeme malému,ale to není že bychom ho měli radši, to je proto, že naši péči potřebuje mnohem víc. Rikimu dáme za to piškotek, protože to je jeho nejlepší pochoutka a on si ode mě nechce vzít. Venku mě neposlouchá a utíká. Jakoby to dělal vše naschvál. Úplně vidím, jak se mu v hlavě honí, co tam ten malej vetřelec dělá a že dokud nezmizí, tak bude zlobit.

Maminka je po rozvodu a všechny peníze jsou v baráčku.Na podnájem nemá. Ještě si zkusím sednout s bábi já, ale pochybuju, pochybuju. Pán je majitelem realitky, takže ani tak moc nepracuje Pejsek není papírový, je to takové naše chlupaté košťátko

Nejhorší na tom je, že pejsek ani nelíná, ani nesmrdí. Nemá podsadu. Je vhodný i pro alergiky. Neštěká ani nekňourá, když je sám doma a babička nám stejně řekla, že jí to nezajímá. Kdyby jí maminka nepotřebovala, asi bych se s ní pohádala, ale co zmůžete, je to její byt.