Dobrý den,
náš shih-tzu měl nedávno 3 měsíce. Nevím, zdá se mi, že je to ještě takové miminko. Ale cvičit už by se asi nějak měl, že jo? Zatím mi teda připadá, že z našich "povelů" má spíš srandu. 
Měla bych na Vás tedy pár otázeček.
1. OTÁZKA
Co se týká čůrání, tak to vypadalo, že už pochopil, že má chodit ven. Občas na to i kňučením upozornil a byl takový nervózní, tak se to na něm dalo poznat, takže jsme ho dali ven, nebo když pršelo, tak měl na chodbě takovou podložku (hadru), na kterou šel. Teď už ale nenaznačí nic a v klidu se zase vyčůrá v obýváku pod konferenčním stolkem na nový koberec. 
Např. včera jsem seděla v pokoji on ležel v kuchyni, najednou vstal, šel k mé židli, tam se vyčůral na koberec a jakoby nic se zase vrátil do kuchyně si lehnout.
Bít ho moc nechci, ale jak ho to odnaučit? Přiznám se, že už jsem zkoušela mu dát trochu na zadek a čumák přitlačit k loužičce. To se mu vůbec nelíbilo a vypadal, že chápe, za co to má, ale teď to dělá stejně znovu.
2. OTÁZKA
Samostatné spaní. Zatím spí bohužel pořád se mnou v pokoji. Nejdřív spával v krabici, teď už na podušce u mé postele. Jenže už tam se mnou spí víc než měsíc. Odnaučí se to ještě? Chtěli bychom, aby spával v kuchyni, kde má svůj pelíšek a kde také přes den podřimuje. Jenže večer, když jdu spát, tak vyskočí a už se hrne k mé posteli a odmítá se vrátit zpět do kuchyně.
Navíc, zatím jsme ve fázi, že nedokáže být chvilku sám. Když ho někde necháme o samotě, tak děsně vyvádí, štěká, kňučí, škrábe na dveře a potom se i počůrá. Takže s tím spaním fakt nevím, myslím, že by v té kuchyni sám začal v noci pěkně řádit.
Když spí se mnou, tak se kupodivu nepočůrá a vydrží to až do rána a čeká až ho vynesu ven (bohužel jen ráno).
3. OTÁZKA
S jak starým pejskem se dá už chodit na procházky. Pokud jde o venčení dáváme ho na zahrádku, kde se i vylítá. Ale jde mi o to, aby venku, kde jsou i ostatní psi, něco nechytil, když je ještě tak malej. Hlavně kvůli tomu, že je to trouba a všechno (tím myslím opravdu všechno), co najde se snaží sežrat.
4. OTÁZKA
Odkdy se dá štěně koupat? Zatím mu jen umýváme tlapky a oplachujeme bříško, pokud je má špinavé, jak se válí na dvorku.
Omlouvám se za obsáhlý příspěvek, ale budu ráda, když mi trochu poradíte, jak aspoň toho našeho chlupáče naučit spát samotného a aby nečůral pořád doma. :o)
2x
nikdy jsem psa neuhodila rukou, když už to bylo nutné tak novinama. Pokud se jako štěně vyčural doma hned jsme šli ven, obyčejně uvidíte jak si dřepá, to jsem ho popadla a už jsme byli venku. Jezevčík- tak ten od mimina spal s nama v posteli, nikdy se to neodnaučil a i když věděl, že se to nesmí v noci si vlezl do postele a těsně než zazvonil ráno budík vstal a šel na pelíšek-jistě, že jsme to věděli . Šeltie-nikdy jsme mu nedovolili vyskočit na postel, sedačku, měl křeslo a respektoval to.Jako malý měl doma noviny na čurání a jak jsem uviděla, že tam jde tak rychle ven. Od mala spal ve svém pelíšku, ráno vstal a když se mu zdálo, že spíme dlouho přišel k posteli a položil si hlavu.První jezevčík-ven hned od mala-nikdo mě nevaroval a do tří týdnů měl psinku, druhý jezevčík i šeltie-ven až po očkování na psinku, parvovirozu. Když ven před očkováním tak jen tam kde není žádný pes (všichni jsou očkovaní ale nemoc přenáší). Všechny naše psí kamarády jsem měla naučené chodit ven jen s košem, vodítko jsem nikdy nepotřebovala a odpadlo to, že by něco sežrali. V zimě jsme tlapky omyli pokaždé vycházce a namazali sádlem, břiško jen když byli kluci špinaví. Koupali jsme 2x do roka, ale česali od den.
1x
Tak asi nejsem až dokonalý znalec výchovy (kdo je), ale aspoň sem tam něco.
Ven by pejsek neměl chodit, dokud nemá všechna základní očkování, ale pak (tedy po nějakém týdnu od posledního) bych ho neomezoval.
Ty loužičky: klukům to trvá dýl, a on je opravdu ještě miminko, ale nakonec se to zlomí, chce to trpělivost. Nějaké máchání čumáčku v loužičce nemá cenu, ještě by si myslel, že chcete, aby to vypil. Prostě trpělivost: chválit za loužičku venku, když se vyčůrá doma a vy ho přichytíte, vytknout mu to a se slovy "venku se čůrá" ho odnésn ven. Ale nedělat z toho tragedii.
Koupat ho myslím můžete, není z cukru. A cvičil bych základní povely - sedni, lehni, zůstaň; ale opravdu dlouho z toho bude mít spíš legraci, postupně ale jistě vše pochopí. Chválit, odměňovat.
Jinak výchova štěněte chce to, co já sám až tak úplně nemám: důslednost a trpělivost. Ale pejdkařů je tu spoustu, dostanete mnoho dobrých rad, tak si to přeberte. Taky se tu o štěňatech mockrát psalo, prohlédněte si starší vlákna, jistě se tam něco pro vás najde. A ať vám váš mrňous dělá radost.
1x
Já mám na výchovu psů jeden osvědčený recept. Jako s dětmi. 
Řekla bych velmi zhruba co měsíc psa, to rok dítěte. Upozorňuji předem, že do roka budete mít perfektně vychovaného psa a na roce se z Vašeho pejska stane puberťák, a to teprv zažijete, co znamená, že si z Vás pes dělá srandu. :D Berte to s nadhledem, nemáte velkého psa, je to společenské plemeno, ještě k tomu brachycefalické, takže z něj šampiona na cvičáku sotva uděláte. Shi-tzu je ani ne tak tvrdohlavý, ale svéhlavý pejsek, takže tu padla veliká pravda. Pejsek se pod Váš stůl vyčůral naschvál. Ne tak naschvál vyčůral, on potřeboval čůrat, ale TO MÍSTO si vybral schválně, abyste to viděla. Proč by se jinak nevyčůral v kuchyni. Tobiášek, můj mopsík, mi byl ještě v 5ti měsících schopný udělat loužičku v předsíni, ale vždycky se při tom koukal mně do očí. Jakože tak, nevšímáš si mě, tak teď koukej jak začneš okolo mě běhat. 
Jo a tůdle. Vynesla jsem ho v tu chvíli ven, beze slova, tam jsem ho za další vyčůrání pochválila, a doma jsem s naprostým nezájmem loužičku uklidila. Bylo vidět že nechápe, že to absolutně ignoruji. Máchat čumák do loužičky NIKDY. Copak malému dítěti vymácháte obličej v plíně?
Ven až po kompletním očkování, a doporučuji po první kapičce za krk proti klíšťatům.
Koupat poprvé na půl roce. Pes musí vyschnout, než půjdete zase ven! Pouze psím šamponem a voda nesmí přijít do uší. Šamponem koupu 2-3* do roka, v létě sprchujeme pro osvěžení při vedrech i denně. Ale jenom vodou!
A se spaním v pelechu Vám bohužel neporadím. Já mám v posteli plno. Za zády manžela, na polštáři staršího pejska, na prsou mladšího. A to je pospaníčko. Oba moji psi chrápou, mačkají se, sem tam mě olíznou i v noci. Miluju to! 
Když jsme byly poprvé s Dorotkou u veta, představit ji, pan doktor pravil, ať chodíme hodně mezi psy. Že sice očkování nemá, ale nic se neděje, žádné nemoce v okolí nejsou, že se nemusím bát, že onemocní. A je potřeba, aby se psina naučila sociálním dovednostem. Komunikovat. Že je to neštěstí malých plemen, pozdě se dostanou do společnosti psů a to už v době, kdy socializace končí, ale očkování funguje. Pes se nenaučí číst signály, reagovat na ně správně a pak štěká po všem, co jde okolo. A že on si myslí, že malá plemena jsou proto tak uštěkaná. :D
doplněno 18.05.10 12:27:jahoda-a fotečka by nebyla? Nebuďte lakomec, ukažte nám pejsánka. Musí to být paráda.
Prosím
Ale jo, fotečka by byla. Jenže teď momentálně mám u sebe jen tuhle. To jsme mu zrovna zkoušeli "nový účes", chvíli se mu asi i líbil, protože se nechal vyfotit. Dlouho to ale nevydržel. 
Asi proto, že je "chlap", tak přece nebude nosit culík.
Krasavec, tak ať vám dělá radost. Naše šeltie-Nik teda v papírech měl chipp moravské srdce byl výstavní ale neměl to rád a tak jsme ho nenutili, byl to člen rodiny hlavně přítel co mě vždycky vyslechl a nechal si to pro sebe.
Mařenko, to že s vámi spí v jedné posteli, chápu náš jezevčík hřál jak kamínka a když ho hídala moje maminka , přesto, že pro ni patří pes na dvůr spával u ní v posteli.
Závidím vám, kdybych mohla jen trochu víc už by tu nějaké chlupaté stvoření dávno bylo.
Liduško to je mi líto 
Však víte sama, co to je zabořit nos do té hromádky chlupů před spaním. A přátelé to jsou, to bez debat. Zázračné je, jak vycítí rozpoložení člověka 
Když je mi smutno, tak se jsou tulit, nebo naopak dělají hlouposti, aby mě rozveselili. Kolikrát i hračku přinesou. Když jsem nemocná, tak o nich ani nevím, leží, ani nedutají, snaží se abych měla klid.
No a když mi nic není, náladu mám dobrou, tak zlobí jak dva čerti.
No to je krasaveček miláček. To jak píšete že nechce culík, protože je "chlap" :D Můj pes mopes je tak veliký mužský, že na něj i v nejkrutějších mrazech nedostanu obleček ani vestičku, i kdybych se rozkrájela. Jak se mi to podaří, tak si lehne na bok a třením o zem se to snaží strhnout. 
Radši mrzne, než aby mi dělal modela.
Však mám taky strach, že ho brzy "umuchlujeme". Pořád se s ním mazlíme, takže z něj bude asi pěkně rozmazlenej malej rošťák. Ale co naděláme, i když už sice zlobí i teď, je to náš miláček.
Z toho si vůbec nedělejte hlavu. Tobiášek- 4letý, od štěněte, je ten nejrozmazlenější pes na světě. Taky nejhodnější, je na něj spoleh a vím co od něj můžu čekat. (dá se to říct i obráceně :D) Maxík, kterého máme od 8mi měsíců, prošel od bývalého majitele tvrdou výchovou. Spoleh na něj není a je nevyzpytatelný. Až příkaz sedni ho přiková k zemi, ale Tobiáškovi stačí něžně říct, pojď ke mně, prdelko. A sedne si taky.
1x
A fakt! Je to parádní pejsek! To se musí uznat. Chvilku se budete přetahovat, chvilku si budete hrát na to, že si nerozumíte ale pak si všimnete, že přesně víte, co se malý chystá udělat. A budete vědět, co na něho platí. Pochopíte, že mu rozumíte a on bude rozumět vám.
A s tím spaním. Do Dorotky jsem nemohla pochopit, že někdo může mít psa v posteli. Až přišla Dorotka. První noc spala v koši, taková kukaň. Druhou noc jsem se probudila a psina, štěňátko, sladký jorkšík, seděla u postele a koukala na mě. Bez zvuku, bez pohybu. Pohladila jsem ji a otočila se na druhou stranu. Za hodinu koukám, psina sedí bez pohybu na stejném místě. A za hodinu totéž, jen se drkotala. No, co už?! Že?! Mám ji chvíli za krkem, chvíli pod koleny. Chvíli na peřině a chvíli pod peřinou. Ale jestli s vámi spí, už nikdy ho nevystěhujete. Bude to brát jako strašný trest. A za co? Když nic neudělal. 
Ať je zdravý, šťastný a veselý.
0x
Pár odpovědí najdete v uložených otázek v poradte.cz..Probírá se to stále dokola.
Jinak zde je pár možností k zodpovězení vašich dotazů.
Nejdůležitější je být důsledný,trpělivý a hóódně chválit.
0x
Přišel se vyčůrat před vás na koberec, abyste věděl, že za to můžete vy, že jste s ním nebyl včas. :D Není to žádný blbeček. Jinak klik na Seznam rubrik, zvířata. Pak pod nadpisem je hadi, ptáci, kočky, psi. Klik na psi a dole na každé stránce je číslo stránky archivu. Až si přčtete to, co vás zajímá, klik na šipku zpět, protože vás to jinak vrátí do on-line.
Ale fakt si uvědomte, že tato rasa, byla všechny generace s lidmi ve velice těsném kontaktu a je to na nich vidět. Nejsou to žádné trubky. 
"Můj pes umí všechno. Neumí jen anglicky. A to pro, že nechci. Až budu chtít, naučím ho to." A taky poklikejte v jiných diskuzích, poučíte se tam velmi.
0x
Teď jsme se vrátily z mokré procházky. A já jsem si uvědomila, že bych vám měla poradit, že je dobře, když tak malý a chlupatý pejsek je zvyklý na šusťákový obleček. Ušetří to práci vám. Do vany prcka postavíte v šustce, opláchnete podvozek sprchou, pak teprve vysvléknete a utřete tlapky a hotovo. Žádné kamínky a bláto v strsti na bříšku a pak v posteli a po bytě. Žádné umývání, sušení, česání.
10 min.venku, 20 min v koupelně. Jen je to potřeba naučit ho to co nejdříve. Vyhnete se tanečkům, které provozují v oblečcích pejsci, kteří obleček nechtějí.A na šamponu při koupání, zas až tolik nešetřete. Za cca přes 100kč se dá koupit šampon s norkovým olejem. Pak se psík necuchá, nezašpiní se znovu tak rychle a srsti to opravdu prospívá. A do vany je fajn kousek gumové rohožky, 50cm. Pes vanu neporápe. Stačí taková, jaká bývá na metry na podlahu do koupelny. U Vietnamců cca 100 kč za m.
0x
Tákže...:D
1. Se psem chodte pravidelne ven, Je to stene, takze klidne kazde 2 hodiny. On si pak zvykne, ze za x casu pujde ven. Kdyz se vycura v byte, cumak k louzi a dat na zadek , ale musiete to delat okamzite-doporucuje se tak nanejvys do 5 vterin, pak uz pes nechape za co to je .
2. Tak tady asi neporadím..Je to chyba.. Kdyz chcete aby spával v kuchyni, meli jste toudelat hned na zacaktu kdyz sjte ho prievdli domu. Treba tyden aby si na vas zvykl a pajk sup do kuchyne. Bohzuel minulost se neda vratit =o. Jedine co bych vam mohla poradit je, ze ho proste do te kuichyne dejte a naky 3dny se nevyspite protoze bude stekat a knucet, ale pakl pochopi ze tsejne nepridete. Kdyz bude stekat, nechodte za nim. Onse vysili a prestane. Tak sme to udelali, kdyz nam pejsk ahlidal babicka. V dome aspat nemohl, tkaze msuel na zahradu..tyden stekal, vyl a vyvadel ale pak uz to bylo v pohode. Jen jsme si uvedomiuly, ze ho muze sezrat káně nebo něco, tak jsme ho dlai do predsine :D
3. Tak vycházky..hlavní je aby byl naockovany proti vztekline aj. Kdyz je naockovany tak ven muze. My snim chodili ven hned...ani jina moznost neni, nebot sme ho chovali vpanelaku :D
4. Myslím si, že koupat už můžete
martina 18 - snad ani nikdy nekomentuji rady ostatních, protože si myslím, že vycházejí z vlasních zkušeností a každý se snaží poradit co nejlépe. Ale musím vám říct, že z vašich odpovědí se mi udělalo zle. Poklikejte, prosím, v archivu a přečtěte si tam, a taky na jiných serverech a diskuzích, jak to je s čumákem v loužičce a vůbec trestáním pejska za to, že vykonal potřebu, protože nemá vyvinuté držáky. A celé to "na zadek" vlastně miminu, ikdyž v psí kůži. 
Za to, že vás miluje celou svou psí dušičkou, vy navrhnete- bití, ponechání v izolaci, tresty. Krucinál, zbláznila jste se! 
Martino. Přála bych vám nejlépe československého vlčáka, pitbulla, rotwíka nebo jinou rasu většího psa. Na prcka si vyskakovat, to je hrdinství. S vaší výchovou by vám velký pes za pár let ukázal, kdo je tady pánem a pěkně si to s vámi vyřídil. Malý pes na vyřizování nemá vzrůst, a tak chudinka vyroste s vaší výchovou do parádního neurotika.
Jestli takhle budete vychovávat jednou děti, tak potěš koště. K vašemu bodu 3. vy jste psa nechovali. Vy jste ho týrali a buzerovali. Jestli máte malé sebevědomí, nedostatek autority a sebeovládání, nemasírujte se na psovi, ale zkuste navštěvovat třeba klub karate.
Mařenko, miluji vaše odpovědi. Jsou velice lidské, laskavé a je v nich kus srdíčka. Nikdy si nenechám ujít možnost přečíst, co píšete. Je vidět, že vás život pěkně skřípl a vy jste z této "potyčky" vyšla jako úžasný člověk. Děkuji vám. Vždycky mě, typického střelce, který je nepříjemně upřímný a ostrý, dáte lekci, jak se dají věci říci. A Liduška taky. Ale! Ale tentokrát, pouze tentokrá, s vámi nesouhlasím. Pes se nikdy nesmí obrátit proti pánovi. Má to zakódováno, já nevím kde. Hodně staré arabské přísloví říká: Usekneš-li psovi nohu, přesto za tebou půjde. A jestli se proti pánovi nebo jeho rodině obrátí, nemá to v hlavě vpořádku a musí jít! Velký pes. To je to poslední, bát se vlastního psa! Bohužel malá plemena, tím, že jsou s lidmi celé generace v těsném soužití jsou o něčem jiném. A zvláště pak, kdy se páneček sám postavil do podřízené pozice a slouží maličkému tyranovi a přitom nezná hranice své podřízenosti (značkování po "pelechu" člověka, útok na pána, nejdříve pes a pak pán), pak je to průšvih. Ale jak všude píšete, je to o přístupu. Laskavém, ale naprosto důsledném přístupu. Ať je to vlkodav nebo čivava
Babkazov, máte pravdu. Naprostou. Nejvíc jste podstatu problému vystihla ve větě "laskavém, ale naprosto důsledném přístupu."
Proti mě se můj psík jednou otočil a docela ošklivě. Chňapnul po mě, ale v poslední vteřině si uvědomil kdo jsem a nestisknul. Já si uvědomila, že něco není v pořádku a přesto jsem psa nezbila. S naprostým opovržením jsem ho vykázala na pelech a cca hodinu jsem jej naprosto přehlížela. To byl pro něj příšerný trest, bylo vidět jak ho to mrzí. Už to nikdy neudělal, já ho od té doby tak nerozmazluju, určila jsem meze. Ale zase se mi potvrdilo, že nemohu mít velkého psa. Tam by se mi má nedůslednost ve zlém vrátila, možná za pár let?
Ale znám děvče, které má vlčáka. Neposlechne-li jí, seřeže ho řetězem až pes brečí. Nevím, jestli se pletu, možná že ano, ale doopravdy mám strach, že jednou se ten pes postaví proti ní. 
On jí není oddaný, ale má z ní strach, v tom vidím tu chybu.
To jsem odběhla od tématu.. právě tím nezájmem jsem psa naučila čůrat venku. Když se vyčůral venku, tak jsem chválila, odměňovala, dávala najevo radost. Když to nezvládl doma, tak jsem to s naprostým nezájmem uklidila, poté, co jsme přišli zvenčí a on záhy pochopil, že když udělá louži doma, tak s ním nemluvím a moc se snažil stihnout to ven, protože tam bude chvála i pamlsek.
Myslím, že největší problém ve výchově psa je v tom, "říci"mu to tak, aby rozuměl, co se po něm chce. Proto vymýšlíme, jak vychovávat. Ale vlastně ani ne. Kolikrát se dítěti něco řekne a stejně, nic nic. Ale když se řekne a pak se na tom trvá, to je už něco jiného. Pak to, hlavičce, dojde, pak už ví-To se nedělá. Každý svého psa známe nejlépe. Můj pes i já, my se máme přečtené. Líp jak noviny 
A vymýšlíme na sebe, abychom trošku rozpoudili zábavu, různé ptákoviny. Jen tam nesmí být krutost, bezcitnost. Co je pro radost, má zůstat pro radost. Ze všech stran.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.