3x
Pes je živý tvor, není to nějaká věc. Na majitele byl asi zvyklý, má v sobě bolest a Vy ho ještě nechcete či nemůžete mít. Takže se postěhuje dál, někam, kde to nezná, není tam zvyklý a kdoví, jak se k němu budou chovat.
Omluvitelné důvody mohou být dva - buď máte alergii na psí srst, nebo nejste schopná pohybu. Vše ostatní se dá s trochou dobré vůle překlenout. Co vaše děti, sourozenci?
Kdo po majiteli dědil, ten by měl mít povinnost se o zvíře postarat. Jen aby to nebylo jako v tom starém filmu PŘIJDU HNED, kdy hamižní dědici rozpárali pohovky a bernardýna vyhnali. /a on měl závěť v obojku/. Dobře jim tak!
Zadarmo ho nikomu nedávejte. Někteří lidé, pokud získají něco zdarma, nemají k tomu vztah. A kdoví, jak by pes žil a zda by ještě vůbec žil. Je mi z toho moc smutno, tím spíš, že se blíží Vánoce.
Sama bych si psa vzala, ale chodím s turisty a pořád jsem někde "v luftě." Proto musím uznat, že by to pro psa má nepřítomnost dobrá nebyla. Jaga.
Babo vy sama napíšete že Sama bych si psa vzala, ale chodím s turisty a pořád jsem někde "v luftě." Proto musím uznat, že by to pro psa má nepřítomnost dobrá nebyla.
Ale co když tazatel to má podobně, případně pracovně cestuje?
Ahoj, kluci, ano, odolný a rád chodící pes by mi při mých toulkách vůbec nevadil. Právě naopak. Jenže, občas jsou překážky a to - doprava psa. Měli jsme kdysi čubinku, která vždycky už po pár km pozvracela celé auto. Nepomohlo nic, zkoušet to pomalu dál, dávat kousek kinedrylu...Začala auto tak nenávidět, že když jsme ji po dlouhém boji jedněmi dveřmi "nastoupili", okamžitě druhými vystupovala. 
Jiný pes řádil ve vlaku a to moc.
Někdo namítne - nejprve si psa vychovej! To je pravda, ale když si člověk vezme psa "po někom" nebo z útulku, bývá to už zvíře starší, se svými návyky, občas i špatnými. A to se potom těžko přeučí, když už to není tvárné štěně. Viz: Starého psa novým kouskům nenaučíš!
Život se psem je daleko bohatší a veselejší, to je bez debat. Mým životem jich prošlo dost a na všechny moc ráda vzpomínám. Ale už jsem se smířila s tím, že dožiju bez psa. Při svých výšlapech si pokaždé nějakého chlupáče pomazlím /pokud mi to páníček dovolí/. 
Jaga.
3x
Před několika lety jsem musela řešit stejný problém. Zůstala jsem sama v paneláku se psem, pes nerad čímkoliv cestoval. Já jsem musela veřejnou dopravou cestovat za lékaři, k zubaři atd. Pes nechtěl být doma ani chvíli sám, ačkoliv před tím zůstal třeb 2 hodiny sám doma. Sice jsem to obrečela, ale musela jsem to nějak řešit. Inzeráty bez úspěchu, ptala jsem se na veterině, zda by si někdo nechtěl vzít zdarma psa, do útulku by ho vzali za cenu 5 tisíc, ale to jsem nechtěla. Nakonec si ho vzal manželův kamarád, takže vím, že je pes v dobrých rukách. Ono se to hezky radí, ale když to člověk prožije na vlastní kůži, je to jiné.
Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.