Kočka v bytě

Když jsem kdysi chtěla kočičku, napsala jsem na jedny specializované kočičí stránky a celkem podrobně popsala všechna pro a proti. Vybrali mi starší kočičku. Byla dostatečně mazlivá a žádný rapl, který by lítal bytem a shazoval mi květináče. Nebála se psů, prostě to byla úžasná kočička přímo "na míru". Proto bych doporučila podobný postup.

Pozor! Správná výchova ani nesprávná výchova neexistuje. Kočka je svá, na nějakou poslušnost podobnou psí poslušnosti zapomeňte.

Další kočičku nemám, dcera má alergii.

Uvědom si že pořídit si živé zvíře je obvykle závazek na hodně dlouhou dobu (snad kromě vánočního kapra). Nám před sedmnácti lety někdo hodil za vrata koťátko, nikdo z okolí se k němu nehlásil, tak jsme si ho nechali. Kočka ještě žije, už má zdravotní problémy, veterinář něco stojí a když chceme někam jet na víc dní, co s kočkou? Jednou jsme ji vzali s sebou a kočka to odstonala. Když s námi začala žít, synové byli malí, teď už jsou dospělí a z domu, naši rodiče už taky nežijí a kočka nám zůstala na krku. Myslíš, že to zvládneš?

modrykocour.cz/...

Osobně kočku v bytě máme. Už třetí a shrnul bych to asi takto:

Pokud bydlíte v patře, tak ideálně nenechávat na poličkách nic, co by mohla shodit - různé serepetičky, malé věci. Občas je rády shazují, někdy nechtěně při hře.

Důležité je mít pro ně nějaké škrabadlo. Pokud jich bude víc, neuškodí.

Naučení se na záchod pár dní potrvá ale nejsou blbé a samy se to naučí. Do té doby počítat s tím, že bude někde nějaká loužička nebo bobek. Učení jsem dělal tak, že jakmile čurala nebo jsem si všiml, že chce kadit, hned jsem ji vzal a odnesl na její záchod. Po pár přenesení už samy věděly.

Některé jsou citlivé na změny - partnerka, zpřeházení nábytku, velký, déletrvající, ruch oproti předešlému klidu (např. někdo bude dělat rekonstrukci) a to může znamenat, že zapomene např. na chození na záchod ale bude dělat neplechu jinde.

Doporučuju vykastrovat. Obodbí hárání je jinak o nervy. Furt mňaučí, ve dne v noci.

Byť jsou spíše samotářky, je potřeba si s nimi hrát a zabavit je.

Některé jsou samotářky a budete rád, když si jednou za den přijdou pro pohlazení. Jiné se budou lísat a budou pořád u vás

U kočky moc nepočítejte, že ji nějak vycvičíte. Naučí se sice na jméno, na pamlsky ale pokud se ji nebude chtít, tak s ní nehnete. Dělá vám laskavost, když poslechne :D

O zničení věcí bych se nebál. Krom prvních pár dnů, než se naučily na toaletu, jsem neměl žádné problémy.

A ještě jedna věc - jeslti někdo říká, že není slyšet, jak kočka chodí/skáče, tak je nezažil :D tiše to udělá jen při lovu, jinak dokáže být relativně hlučná. A pokud skočí ze skříně nebo ze dveří, tak to slyšet je

Kočky mám od malička, i v současnosti máme několik koček a běžně se chodí vyvalovat na gauči, nebo - a to nejraději - do nějaké kartonové krabice. Ale nikdy jsme neměli potřebu kočku v baráku věznit. To je to, co kočka těžko snáší, z toho pak pramení potřeba devastovat interiér, kytky atd. Pokud kočce umožníte její přirozený pohyb a umožníte jí fungovat venku, nemá potřebu řádit doma. Povahu kočky nezměníte, kočka je osobnost. Ale velmi rychle pochopí, že třeba nesm šmejdit po stole, nebo sektorce, to je naprosto v pohodě.