Jak na výchovu nového dospělého psa

Před pár týdny jsem strávila několik dní v nemocnici. Psa si odvezla rodina. Já neumím drezúru, proto má pejsek pár nevhodných zvyků a svých rituálů, které mně nevadí, ale kterých se synova rodina bála. Nic z toho se nedělo. Přestože tyto lidi dobře zná, byl v novém prostředí trochu zakřiknutý a vůbec nic na ně nezkoušel. Proto věřím, že s laskavostí a důsledností se Vám společné soužití podaří dobře uspořádat.

S prevychovou bych zacla hodne pomalu. Napred bych navstevovala pejska v jeho znamem prostredi, hrala si s nim, brala bych ho na prochazky. Postupne bych si ho brala na 1-2 dny a tu dobu prodluzovala. Za kazde uposlechnuti pejska pochvalit, pamlsku neni nikdy dost. Doma by mel mit pelisek a hracky a kam smi a nesmi, to uz ji ukazete. Od sameho zacacku mu musite ukazat, kdo je v dome pan!
Je to od vas hezke gesto, ze se o nej postarate

Dobrý den,

zjistěte od známé, jaký je to pes, co spolu dělali, nedělali, na co je/není zvyklá a toho se na začátku držte. Doma ji přpravte nějaké místo, poblíž vás, ať nemá pocit, že je odstrčená a postupně si to sedne. Pokud to půjde, vemte si od známé nějaké hračky, se kterými si hraje. Případně něco, co měla u ní ráda - bude ten přechod pro něj jednodušší.

Pokud není agresivní, což asi ne, jinak by jste ji asi nebrala, tak bych tomu dal volný průběh. Psi nejsou blbí. Ze startu se bude srovnávat se ztrátou stávající paničky a současně si zvykat na nové lidi a prostředí, tak bych ji to nestěžoval ještě nějakou převýchovou, zavíráním někde a pod. Spíše ji ukázal, že u mě je teď doma, nic ji tu nehrozí, bude o ni postaráno a budeme kámoši.

Např.když skočí na gauč a já to nebudu chtít, tak ji hned řeknu dolů a jak seskočí, dám malý pamlsek == pozitivní motivace Když tam bude chtít znovu, tak jen důrazněji řeknu Ne! a když poslechne, opět pamlsek nebo aspoň pochválit a pohladit. Za chvilku pochopía bude v klidu. Když už ji budete odhánět, klidně rukou ukázat směr aby lépe slovu "dolů" porozumněla.

Co se socializace s ostatními týče, tak jak s ní budete chodit, poznáte pejskaře a hafany, kteří jsou v pohodě. S nimi začít a nechat ji, ať se očichají, pohrají si a vyblbne se. V některých městech bývají přímo plochy, pro vypuštění psů, tak se tam s ní zajít podívat a najde si tam kámoše, se kterými bude v klidu. Pokud by s ostatními měla větší problém, tak zkusit párkát navštívit nějaký cvičák. Tam instruktor bude vědět, jaký pes je jaký a pomůže se vzájemným seznamováním. A současně dá i nějaké tipy, jak dál.

Netlačte ze začátku moc na pilu, jak pro vás, tak pro hafana to bude nové, ze začátku těžké. A tak opravdu v klidu, bez trestání, bez křiku, brát to jako hru a uvidíte, že brzy bude vše v pohodě.

Zároveň ze startu asi počítejte s tím, že něco rozkouše (strach, nuda, stres, ...) nebo udělá loužičku, než si navyknete na vzájemný režim venčení a než třeba poznáte, kdy hafan sám řekne, že potřebuje ven a to i mimo standardní venčící časy.

Jinak výchova je obdobná jako u štěněte. Opakovanými pokyny a ideálně umocněnými pozitivní motivací (pochvala, pohlazení, pamlsek) se toho může hodně naučit. Je to jen o času, který ji věnujete doma i venku.

S brambůrky v něčem nemohu souhlasit, v minulosti jsem měla po sobě 2 psy, jednoho z útulku, druhého od lidí, kteří se ho chtěli zbavit. Oba jsem převzala ihned, žádné zvykaní, pes brzo pochopí, kdo to s ním mysli dobře a pomocí pamlsky a lásky ho postupně naučíte to, co chcete.