Pes má na krku elektrický obojek

Třeba ho má proto, protože jinak by plot přeskakoval, podhrabával se. Naučí se, že se k plotu nemá přibližovat, ostatně psa lze naučit na cokoliv. Obojek nejdříve vydá zvukový signál a poté teprve impuls. Kamarádka takhle měla drát podél celého pozemku, jinak by pes musel být zavřený a ne mít celodenní volný pohyb na půlhektarové zahradě, než se naučil, že ze zahrady se odchází jen na povel majitele. Další kamarádka dávala psům elektrický obojek, když je brala na vyjížďku do lesa. Když se objevila zvěř, pes ji začal lovit a neposlechl na odvolání, dostal impulz a lovení ho v tu ránu přešlo. Bylo to řešení, jak pasteveckému hyperaktivnímu plemenu dopřát volný pohyb a zároveň ho mít pod kontrolou a chránit zvěř, když sama jela na koni.

Asi nemám nic proti elektrickému obojku, pokud je správně použit. Však se říká, že jedna dobře mířená facka v pravou chvíli je lepší, než tisíc keců.

Problém je v tom, že si každý pořizuje psa, aniž by se mu chtěl věnovat a aniž by přemýšlel o vhodném plemeni. Takže si lidi do bytu pořizují borderky, člověk bez předchozí kynologické zkušenosti sáhne místo po pudlíkovi po velkém pasteveckém plemeni, místo nenáročné shiba inu si pořídí nevychovatelnou akita inu jen proto, že se mu líbí velcí psi a pak se diví, že to žere venku i štěňata, zatímco zloděje to na zahradě vítá. I chovatelé drží jedince akita inu odděleně, společně by se porvali.