Zpět ke koním

Nekrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu, to je pravda, ovšem je třeba mít na paměti, že člověk nemůže mít všechno. Já třeba se svojí výškou 156 cm a váhou 60kg nemůžu dělat letušku nebo hrát závodně basketbal. Vy jste asi velký chlap a váhu dělá velký objem svalů, což je fajn, ovšem čím větší váha, tím více to koně poškozuje. Každý ale úplně každý jezdecký kůň má atrofované zádové svaly v sedlové oblasti. Atrofie vzniká vlivem stálého tlaku. Čím težší jezdec, tím rychleji svaly atrofují. Jezdecky zneužívaní koně mají vyloženě prosedlý hřbet a z toho zdravotní problémy jako kising spines. Zkrátka kdo má koně opravdu rád, ten se jim snaží neubližovat a zacházet s nimi tak.

Na nějaké velké ježdění to tedy není, kůň by měl být velký, silný, s kratším hřbetem, bez prošlápnutých spěnek. Pozor na chladnokrevné koně, ti jsou sice velcí s váhou blížící se tuně, ale jejich hřbet není uzpůsoben pro velkou váhu. Občasné svezení na vhodném koni v kroku, s krátkými úseky klusu, rozhodně neskákat. Nesápat se na koně přes třmen, ale nasedat ze stupínku, nebo se nechat vyhodit, to je ostatně šetrnější pro každého koně. Jít s pohybem koně, v sedle mu nepřekážet. Těžší jezdec, co umí jezdit, je pro koně příjemnější, než děcko drncající do zad. Takový voltižní kůň by mohl být vhodným pro těžkého jezdce.

Ovšem s koni se dá pracovat i jinak, než na nich jezdiit. Vozatajství, přibližovací práce v lese, práce ze země, na dvou lonžích, přirozená komunikace, to jsou všechno věci, při kterých se nemusím sápat na koně.

Váha jezdce by měla být 10-20 % hmotnosti koně. Určitě v okolí nějakého vhodného najdeš.

Kdysi jsem se chtěla v jedné jízdárně projet na koni s dcerou. Tehdy jsem vážila asi tak 60 kg. Majitel mě odmítl, že jsem příliš těžká. Když máte asi 100 kg, tak s nějakým ježděním v blízké době nepočítejte. V jízdárnách asi ti belgičtí tažní (přesný název si nepamatuji) nebývají.