Pejsek vzdy cura

Ano, pejsek doslova "učůrává štěstím". Náš pes to také dělával, když jsme se vrátili z práce. Takto nás radostně vítal. Dělal to ale jen když byl štěně, pak ho to přešlo. Samozřejmě ne to vítání, pořád nás radostně vítá, ale už bez nehody.

Ahoj Karinko. Souhlasím s Ron. Pejsek má radost a při vítání učůrává. Je to takové citové vypětí, které pejsek v danou chvíli prostě neovládne. Většinu pejsků toto přejde, zvláště když s daným člověkem přichází pes do styku celkem často, ale jsou i tací, kterých se toto "radostné vzrušení" při setkání s určitými lidmi, drží. Maminka je pejskovi asi hodně vzácná a má jí rád.

Není zač.

Dekuju vam

S Dorotkou jsme potkávaly jorka Matýska. Taky vždycky štěstím učurával a když jsem si nedala pozor, tak mi na nohy. Už ale dospěl, už neučurává. Chce to čas a také emoce bude zvládat lepe. :D

Nesmíte ho tak vzrušeně vítat! Mám namysli ten vysoký tón u většiny milovníků psů..(ahooooj matýýýýsku, jak pak seš vyšpinkáááál, to si hodný žes čekal na páániškůůůů) atd. U těchto malých psů je to způsobeno vždy extrémním vzrušením jejich majitelů, hlavně při vítání (když přijde někdo nový). Nebo chcete vzít psa na procházku a děláte u toho vyloženě cirkus, tak pes se může pominout. Nejlepší je nemluvit, a když se někdo vrátí domů k psovi, tak ho chvíli (třeba pár minut) ignorovat, až si zvykne, a uvědomí si že už jste doma. Hlavně vše vklidu. A pak už se štěstím nepočůrá.