Jak je to s ptáky?

Všechno se chemicky ošetřuje, tak ubylo hmyzu. To byly doby, když jsme dojeli autem, tak jsme ho čistili od brouků a různého hmyzu. Pak mají málo potravy nejen ptáci, ale třeba i žáby. Dříve se chodilo s plnými kýbly žab přenášet je od zátaras podél silnic k vodě. Teď se jich tam najde tak desetina. Lidstvo si podřezává větev... Teď se množí takoví ptáci, kteří se živí na skládkách a ve městech.

Globální oteplování. Začínají se zde vyskytovat nové druhy. Ale teď vážně. Letos je vyjimečně málo hmyzu důsledkem průběhu jara. Kosáků je stále plno, vrabců bývalo víc a ostatní poskrovnu. Je to lokalita od lokality jiné, ale všeobecně je jich stále méně a méně. Nejdrastičtější to je u motýlů, přestože jsem letos na zahradě chytil běláska ovocného (migrující motýl), kterého jsem zde v Podkrkonoší nikdy neviděl.

U nás v zahradách je několikanásobně méně zvonků, stehlíků než dříve. Kosi opět úplně zmizeli jako před několika lety. Vrabců je zase obvyklé množství a špačků tisícihlavé hejna

Přispívá k tomu monotónní krajina. Dříve byla hromada hnoje na každém kopci a vytékaly z ní stružky močůvky bohaté na dusík.

Z vesnic rovněž tekly v příkopech podél silnic potůčky splašků, které často ani nikam nedotekly a ve svém okolí vytvářely pro hmyzožravce jídelnu plnou vykrmeného hmyzu.

U každého baráku bylo hnojiště a na dveřích od chlívka bylo plno much pro vlaštovky.

Chceme krajinu, kde se hmyz neuživí a tak mizí vše, co je na něm závislé.

Nemyslím si to. Teď se to zdá markantní, protože ptáci mladé vyvedli, tak nezpívají. Vřískají jen kavky, cukrují hrdličky a řvou straky. Ostatní jsou potichu.