Máme sedmiletou fenku bišonka. Občas, když se mamka dívá na televizi nebo si povídáme, Ája přijde, sedne si kousek od ní a začne na ni mhouřit. Na mě to nikdy nezkouší, jen na mamku. Nic jiného nedělá, prostě jen sedí a mhouří, třeba pět minut. Nevíte někdo, proč to dělá? Už jsem hledala v knížkách, ale nic odpověď jsem nenašla.
1x
Asi máte všichni pravdu, ale já jsem si to přeložila jinak. Když Dorotka na mě mhouří oči, posunu se stranou a ona se mi narve vedle mě do křesla, na místečko 10 cm.
Přišlo mi to, že se jí chce spát, ale jen vedle mě.
A co bych pro ni neudělala, že jo!
Zkuste se posunout a udělat jí místečko, i když na vás očka mhouřit nebude, abyste zjistila, jestli to má souvislost. Může mít a nemusí. Např. moje kočka, když přichází ke mně se mazlit, ohřát, žebrat ap., uklidňuje mne předením, abych věděla, že přichází v míru, i když něco chce. Pak na mně začne přešlapovat, což je tzv. mléčný krok, taky infantilní chování z dob kojení.
0x
Pes neumí mluvi a tak mhouří oči,že ta televize mamce škodí na oči a nebo je nahlas ,která psa ruší.
Ano, taky se mi zdá, že Váš důvod je reálnější, protože mhouří, i když je televize vypnutá a my si jen povídáme. Vyznání lásky mamce přetlumočím, ona si myslela, že ji Ája chce tím zíráním vytočit nebo alespoň znervóznit. 
Děkuji mockrát za odpovědi. 
Rádo se stalo, tohle patří do repertoáru štěněcího chování, i pro něj je vaše mamka mamkou a vůdkyní smečky a vzdává jí tím vlastně čest a hold.
Lidé vyšlechtili psy vědomě tak, aby vykazovali štěněcí chování, taková zvířata pro soužití s člověkem a hlavně s dětmi byla méně nebezpečná. Některé infantilní chování je později modifikováno a včleněno do sociální komunikace a zůstává celý život psa.
Malamut, lajka, akita a další tzv. primitivní plemena, která mají blíže ke svým původním předkům, používají rozvinutější soustavu gest a signálů těla ke komunikaci s jinými psy. V jejich rejstříku se vyskytuje více agresivních vzorců a také větší množství gest naznačujících podřízenost a velmi málo používají štěkot. A naopak domestikovanější plemena se vyjadřují více štěněcím způsobem.
Rádo se stalo. Jestli vás to zajímá, doporučuji knížku od Stanley Corena Co má pes na jazyku, je to krásné čtení.
On se výběr infantilních jedinců se odrazil i ve psím zevnějšku a ovlivnil i člověka v chování ke psu: hodně psů má kratší čenich, širší a kulatější hlavu, menší a těsněji přiléhající k sobě zuby a může mít také klopené uši, tedy znaky štěněte, psi mají velkou variabilitu ve zbarvení.
Když mají zvířata i v dospělém věku tendenci chovat se jako mláďata a i tak vypadají, připadá nám to roztomilé a oslovuje to naše mateřské pudy. Pokud vezmete do úvahy, jak v naší společnosti s rozvojem civilizace poklesá původní využití psů (lov, pasení stád ap.) a současně roste počet psů a jejich význam jako společníků člověka, nepřekvapí nás patrně, že dochází stále masivněji k polidšťování psů - antopomorfizaci.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.