Jak přimět labradorku k aportu?

Nejsem zadny zkuseny pejskar ale moje zkusenost s nasim labradorem je, ze to je vzdy neco za neco. Za pamlsek, za pochvalu. Mival jsem problem s odvolanim, pokud byli v blizkosti psi. Ze vsech moznych pristupu (vcetne hlasiteho karani, nebo i fyzickeho trestu) se mi nejvic osvedcuje pochvala prestoze neprijde hned. A mam pocit, ze ten pocet potrebnych zavolani, nez prijde, se timto pristupem snizuje. Co se aportu tyce, tak s tim problem nemam. V prinaseni aportu z vody je nas labrador neunavny. Zkuste pamlsek a pochvalu

Já jsem se psem chodila roky na cvičák a zkoušky jsme udělali a chvíli jsem dělala i výcvikářku. Takže co vám poradím, vím z praxe. Každý povel, každá činnost nemůže existovat sáma o sobě. Výchova a výcvik musí být komplexem cviků poslušnosti. A tím i je psovi jasné, kdo je psovodem, koho se poslechne, bez přemýšlení, ihned. Jinak budete dávat povely: "Sedneš nebo ne?!"A on sedne nebo ne. Cviky pes zvládne za jeden den, ale aby je provedl a ještě dokonale, tam je problém. Psovod musí mít respek, musí být se psem "ve spojení". Pes musí rád cvik provést a čeká na odměnu. Až to bude mít zažito, pak se bez odměn obejde. Už jednou jsem to tady psala. Víte proč vojáci pochodují, cvičí, padají a vstávají? Umí to, ale stále dokola je po buzerplacu někdo honí. To je proto, aby si uvědomili, že nejsou nic, jsou je poslušní vojíni, kteří bez přemýšlení splní rozkaz. A tak to je i se psem. Místo trestů a řevu je potřeba udělat pár cviků poslušnosti. Uvědomí si, že musí poslechnou. Bez křiku, bez trestu, bez rány. Respekt a souhra. Tam je základ všeho, co se týká psa. Nesmí nastat situace: "Pokynům rozumí, některým vyhoví."

Máme to doma podobně, když řeknu psovi povel já, tak moc dobře z tónu hlasu pozná, kdo je tady pán a že ho musí splnit. Povel manželky plní, jen když se mu chce a když ho to baví, protože to prostě od ní nezní jako povel, je to jen takové měkké požádání, ze kterého moc dobře vycítí, že spnění nebude důrazně vyžadováno.

Takže přitvrďte v odhodlání a důraznosti. Možná zkuste i trošku hlubším hlasem, koukejte na něj,aby viděl, že ho sledujete a čekáte, až udělá, co má.