Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
mám 3,5 letou fenu Rodhéského ridgebacka. V poslední době je velmi agresivní vůči ostatním fenám a vykastrovaným psů. Do nějakého roku, roku a půl byla v pohodě, poté ji napadla pibullka a myslíme si, že od té doby je agresivní. Že chce útočit první, aby se jéí něco nestalo. Už dvakrát nám pokousala psa. Výcvik na cvičáku máme z sebou, když je Andy na chalupě, kde neni moc psů, je dokonalá, hodná, poslechne na slovo. Doma a cca měsíc po hárání taktéž. Ale už nevíme, co s ní. Věnovala jsem jí tolik času, co jen málo kdo. Kamarádky, co mají také psy, i když jiné rasy, se dví, že sem Andy věnovala až tolik času a přesto nevím, k čemu to bylo...teď s rodinou nevíme, co dělat, pomůže kastrace, převýchova u pana Desenského či v jiné stanici? Nebo ji budeme muset dát pryč? I nad tou poslední variantou jsem přemýšlela, protože kvuli práci a škole na ní už nemám tři-4 hodiny denně, jako po první 3roky jejího života...Poradte prosím, jaké bude nejlepší řešení. Děkuju!
Pokud vlastníte pouze 1 fenu a nemusíte řešit problém v agresivitě v rámci smečky doma, tak nerozumím tomu, proč uvažujete nad možností se psa zbavit? Jen kvůli tomu, že má po napadení jiným psem (kterému se dalo/nedalo zabránit?) má problémy s chováním vůči cizím psům - nebo pokousala Vašeho dalšího psa (nevím, zda vlastníte 1 nebo více)?
Myslím, že pro začátek bych Vám poradila venčit na vodítku a s náhubkem - pokud bydlíte ve městě, je to zřejmě stejně povinnost u velkých plemen psů. Dále bych doporučila najít si okruh lidí, s jejichž psy se Vaše fena snese/neútočí na ně, abyste jí úplně neodstřihla od sociálních kontaktů s jinými psy a s těmito jedinci ji nechat na procházkách být v kontaktu.
Tím bych vyřešila stres v rámci rodiny, který na mě z Vašeho dotazu působí, a zároveň zamezila možnosti, aby došlo k dalšímu pokousání dalšího psa. Také bych pilovala nácvik povelu "ke mně" - aby v případě, že ji máte někde na volno a objeví se cizí pes, aby se vrátila na povel k Vám a mohla jste ji uvázat (nasazený košík počítám automaticky i u volného pohybu) a zamezila bitce a následkům. Píšete, že jste jí věnovala hodně času, cvičila jí, neměl by být tedy problém korigovat její nežádoucí chování a vyhnout se krizovým situacím za pomocí už naučených povelů.
Nemám zkušenost s RR, ale obrátila bych se na chovatele, od kterého máte fenu, mohl by poradit, jak na povahu RR, nejenom naslouchat obecným radám chovatelů jiných plemen.
Dát Andy pryč pokládám za nejzažší řešení. Už jsem objednaná k paní, která mi pomůže k ANdy najít cestu, co se týče cvičení. Nejvíce mi vadí, že lidé z baráku (bydlíme v panelovám době s cca 45 byty) na nás koukají skrz prsty. Přemýšlím proto nad tím, že se od rodičů odstěhuji a začneme s andy novej život. Samozřejmě se cvičením a pod, ale mezi lidmi, kteří nás hned nebudou odsuzovat...kažopádně moc děkuju za váš názor! určitě si ho vemu k srdci
Není zač. Jen bych Vám ještě poradila - pokud nyní bojujete s nedostatkem času, nejsem názoru, že odstěhování se jinam bude řešením - už proto, že pokud nyní v době Vaší nepřítomnosti je s Vaší fenku někdo doma nebo ji třeba místo Vás dojde vyvenčit, když Vy nestíháte/nemůžete, přestěhováním se její chování může ještě zhoršit a nerada bych, aby výsledkem byly ještě navíc problémy pramenící ze samoty a nakumulovalo se Vám to. Je vidět, že na fence Vám záleží a pořídila jste si psa nejenom kvůli tomu, abyste ho měla.
Počítejte s tím, že všude se na Vás vždy někdo bude koukat skrz prsty, všude se najde někdo, kdo není milovník psů nebo někdo, kdo má fóbii ze psů, obzvláště všech, co mají více než 5kg, nikdy nikde nenajdete "zemi pejskařům zaslíbenou". Na rozdíl od chovatelů jiných zvířat (např. o tom, že máme v bytě hada a sklípkany neměl nikdo ani ponětí), chovatelé psů jsou prostě vidět, jejich miláčci jsou někdy slyšet, zůstávají po nich chlupy ve společných prostorách, apod.
Jak jsem psala v předchozím příspěvku - venčení velkého (ale i středního) psa s náhubkem a jeho pravidelný pohyb venku s náhubkem není pro psa nic špatného, velmi rychle si zvykne a jako se mnozí psi derou do obojku, protože je to pro ně signál, že i oni jdou ven a obojek na krku jim působí radost a rozrušení z blížícího se dobrodružství venku, tak se i Vaše fenka naučí, že k signálu vycházky patří i nasazený náhubek a bude časem projevovat radost, že jí ho nasazujete, protože to bude potvrzením, že i ona jde ven.
Takhle se mi změnil kníráček, když ho přejelo auto. Nesmírně mu pomohl kamarád, střední knírač, který ho měl velmi rád. Když Dard přišel na to, že je Andy jiný, chvíli ho provokoval a pak sebou plácl na záda. To opakoval několikrát a Andymu začalo stoupat sebevědomí. Nechávali jsme ho často vyhrávat, posilovali sebevědomí, chválili. Na cvičáku se začal dostávat do formy. Na bonitaci dostal v povaze za 5, což je sebevědomý pes bez zbytečné agrese. není to s vaší psinou snadné, ale opravdu jen sebevědomí a znalost hranic, může něco dokázat. Pana Desenského velmi obdivuji, ale je to jako se svými problémy chodit za panem Froidem. :D
Nezaměňovat sebevědomí s dominancí!
Možná by Andy taky pomohl nějaký stejně velký pes...psi, kluci, ji milujou, ale s fenama se prostě nesnese. Je hodně dominantní, vidim v ní sebe...taky radši dřív zaútočim sama, než abych byla ten slabší :-/...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.