žiju s mamkou, páč studuji, takže mě živí. Naše babička si, po smrti našeho předchozího psa(jorkšíra), pořídila dalšího(tentokrát fenku). Ale protože, kvůli důchodovému věku, už byla věčně nervózní, nepříjemná a unavená, nedokázala psa řádně vychovat. Prostě štěká po všem, co se hýbe. Až na maminku, protože ta je ta, kdo jí dává jen tak pamlsky, protože jí "má ráda". Proto ji babička poslední měsíce nechává u nás a mamka se o ni stará, protože si babička potřebuje "odpočinout".
Už tohle zní jako úplná hloupost, ale to není konec.
Jsem přesvědčen, že si ta fenka myslí, že je v hierarchii nad všemi lidmi v domácnosti. A to díky mamce, protože jí neustále dává dobrůtky když si o to ten pes řekne, KDYKOLIV! A když na mě štěká a já se jí snažím zklidnit, tak mě mamka fyzicky omezuje (odstrčí mě atd.), což ten pes vidí a vnímá.
No, nejhorší je, že mamince je to totálně u zadku, protože jí stačí, že za ní pejsek všude dolejzá. Podle mě jí to dělá dobře když si jí všímá aspoň pes.
Ale abych popsal typickou situaci, která se
u nás stává:
Mamka přijde s pejskem od babičky domů a pes mi instantně přiběhne ke dveřím a začne štěkat. Když se zvednu a přiblížím se, tak fenka stále štěká ale pomalu couvá směrem s mamce(pravděpodobně se mě šíleně bojí a schovává se za mamkou). Když stojím těsně nad ní a snažím se k ní přiložit ruku, přestane štěkat, ale je tělem přitisklá s maminčinym nohám. Takže v podstatě si dovolí štěkat, jen když se kolem mamka.
Další z typických scénářů je, že vyjdu z pokoje do obývacího pokoje a pes znovu začne štěkat a opakuje se opět ta věc s couváním a schováváním se na mamkou. Když už nemám nervy, tak řeknu mamce jestli něco nechce udělat, aby přestala štěkat. Někdy řekne, že jí sám provokuju a někdy se jí pokusí uklidnit. Když ale na fenku mamka při štěkotu volá, tak pes jí absolutně neregistruje, jednoduše mamka u psa nemá respekt, akorát jí pes věří, ale neposlouchá ji.
A já už jsem fakt jak na prášcích, protože jsem se už několikrát ji něco naučit (aby třeba neštěkala když přijdu do obýváku), ale protože se mě bojí a evidentně mě nemá ráda, tak se snažím marně. Babička mě už taky štve, protože ví, že je ten pes nevychovaný a kvůli němu se s mamkou hádáme , ale i tak nám ho sem dá, protože se o něj nedokáže evidentně postarat, ale nedokáže prý ho nedokáže ani dát pryč, protože "je furt sama".
Fakt už jsem uvažoval, že seknu se studiem, půjdu pracovat a bydlet sám, ale zase je to
podle mě škoda, abych skončil studium kvůli nezodpovědné mamce. Proto se obracím na pejskaře zde. Co si o tom myslíte? Co byste udělali.
Podotýkám, že s mamkou se jinak o ničem nehádáme a vždy se shodnem. Bez toho psa je tu klid a pohoda.
Určitě budu reagovat na komentáře a popř. objasním věci, které jsem zde nepopsal.
1x
A to je jako spatne? Taky moc nemusim psi. A v byte uz vubec ne! Neni kazdy milovnik pejsku a ne kazdy je z nich paf, nebo haf?
0x
Zdravím. Není potřeba cokoliv doplňovat. Je evidentní, že jste sebestředný sobec, který má rád jen sám sebe. Žijete v bytě a za peníze své mamky, která se ještě kromě vás, stará o svou stárnoucí maminku, a té pomáhá s pejskem, ke kterému mají zřejmě obě citový vztah. To jim vy ale nemíníte tolerovat, protože středem celého vesmíru jste vy, a ony vám nevěnují dostatečnou pozornost a nechovají se tak, jak vy chcete. Pes s tím vším nemá nic společného. Na něm si jen vy vybíjíte svou nespokojenost. Krapítek ubohé, nemyslíte? Co se takhle nad sebou zamyslet, psa nechat na pokoji a pokusit se někdy udělat mamce a babičce radost. Pokud nepřijdete na to, jak a čím, mají obě s vámi velmi smutné soužití. Věru jim vás nezávidím... Ida
doplněno 27.04.22 12:16:
Nechtěla jsem už reagovat - řekla jsem vše podstatné, ale budiž. Mamka, ve svém bytě, si na svém gauči kouká do svého mobilu (vše za své peníze a ve svém volném čase) a vy to kritizujete, přesto, že je to její věc a vám do toho nic není. Babička mě už taky štve = taky za nic nestojí, protože ani nedokázala vychovat psa a pověsila ho mamce na krk, sousedy, na které by měl být brán, jak upozorňuje @ildika, ohled, nezmiňujete - tedy vám jsou ukradení, jen vy jste bezchybné zlatíčko, kterému se ti okolo nechtějí podřídit. Vy zapomínáte na 1 věc. Pes, který na vás "rafe" a schovává se za mamku, tím jasně říká, že vy mu hrubě ubližujete a terorizujete ho. Mlátíte fenku a řvete na ni, nebo do ní i kopete a způsobujete jí i jiná traumata? Tím, že na vás štěká, vám ve skutečnosti říká: Bojím se tě, ale budu se bránit! Tak se nepřibližuj ani k mé paničce a nech nás na pokoji! ...Mamka přijde s pejskem od babičky domů a pes mi instantně přiběhne ke dveřím a začne štěkat... To ale neštěká na vás, ale upozorňuje svou paničku: Bacha, ten nepřítel číhá za dveřmi! Nejsme tu samy 2! Takže z toho celého vyplývá, že vy jste navíc i agresivní a zákeřný. Protože kdybyste si fenky nevšímal, ignorovala by vás a byl by klid. Ale ona vám nevěří a přesně ví proč. Máte štěstí, že je to takový prcek. Kdyby to byla doga, už by vám dávno vysvětlila, jak se v tomto bytě k ní a její paničce máte chovat. Jsem přesvědčená, že pejsek je úplně normálně vychovaný, poslušný a milý. Dokonce bych se vsadila, že když vy doma nejste, vládne bytem štěstí, klid a pohodička. Ne ten pes, ale vy jste v tom bytě rušivý element, který nenávidí všechny kolem. ... Nevím, co si mám o Vás myslet... O mně si nemusíte myslet nic, já s vámi naštěstí nemám nic společného, to nad sebou se zamyslete a zapracujte na sobě. Jinak budete mít dost nešťastný život. Ida
doplněno 28.04.22 21:54:
Do třetice a úplně polopatě. Výš jsem vám vypsala, co znamená, ve vámi konkrétně popsaných situacích, psíkovo chování a co děláte špatně. Chování psa je totiž vždycky odrazem toho, jak je s ním zacházeno. Pes nikdy nic nedělá jen tak. Vždy reaguje na podnět - v tomto případě na ten od vás. Budete-li na psa křičet => bude na vás rafat. Budete-li mu fyzicky ubližovat = ukážete mu agresi => začne i kousat. Budete-li ho psychicky deptat, začne "volat o pomoc" = štěkat a výt na všechny světové strany a svou frustraci převede na pachové signály => a bude doufat, že ho "někdo" uslyší a ucítí a vysvobodí ho. Začne vám kousat a cupovat věci = pach slin a potu tlapek + moč + stolice. Lidi toto většinou chápou jako naschvál či pomstu psa, ale dělat naschvály a mstít se pes nedovede. To umí vymyslet jen mozek člověka. Pes nemá mozek člověka, ale jen zvířete. Takže, pokud chcete, aby psík na vás přestal štěkat (reagovat na vaše podněty) přestaňte podněty vysílat = přestaňte mu ubližovat. Přestaňte na něj i mluvit, sahat, koukat, jakkoliv komunikovat. Prostě si psíka vůbec nevšímejte. On to vyhodnotí jako vámi nastolené příměří (tomu pes rozumí), a jakmile to pochopí a zvládne přijmout (záleží i na délce vašeho "soužití"), přestane na vás štěkat a půjde vám z cesty. Záleží na vás; jak dobře "to" provedete, tak brzy budete mít klid. Ale nesnažte se tohoto psíka vychovávat ani cvičit. K obojímu je potřeba vzájemná důvěra a spolupráce. Tento psík vám nedůvěřuje, tedy spolupracovat nebude. Ida
Když vejdu do obýváku a na psa se ani nepodívám nebo mamka přijde se psem domů, tak po mě začne štěkat.
Zatím jste mě akorát utvrzujete v tom, že buď Vám to moc nemyslí nebo si na retarda schválně hrajete. Nevím, co si mám o Vás myslet.
Žádnou pozornost nepotřebuju, většinou sedím ve svém pokoji a připravuju se na zkoušky. To, o co žádám, je klid když je u nás ten pes, protože on opakovaně a velmi frekventovaně přibíhá k mým dveřím a štěká. A teď si představte mojí mamku jak leží na gauči, má zaplou televizi, hraje hry na mobilu a nemá absolutní zájem psa jakkoli umravnit.
Další věc, kterou si jste si zkreslila je citová vazba babičky a psa. S klidem na duši Vám mužů říct, že na psa věčně nadává a když pes štěká, tak na něj babička začne řvát, což si cením toho, že se ho snaží umravnit, ale nemyslím si, že to je správný postup. A když jsem se jí zeptal, proč ho nedá pryč když jí tak štve, tak řekla, že je furt sama.
Nevím, jak jste na to přišla, že jsem sebestředný, ale tohle mi přijde jako dost bizarní osočení, nemyslíte?
Takže než začnete dělat ukvapené závěry, zkuste se nejdříve zeptat dále, jako by to udělal každý normálně smýšlející člověk.
REAGUJI NA VAŠE DOPLNĚNÍ:
Takže znovu, protože někdo tu očividně nechápe, o co tu jde.
Absolutně nevím, proč vytahujete věci typu "vše za své peníze a ve volném čase". Nemyslete si, že si své matky nevážím, tímhle mě dost vytáčíte. Pravděpodobně budete mít vlastní zkušenost s vlastním dítětem, které jste nedokázala pořádně vychovat a teď mě falešně uvádíte do situace, v jaké je vaše dítě. Nemáte ani ponětí, co já vše pro svoji mámu dělám, takže si laskavě přestaňte hrát na tu správnou.
Proč bych měl podle vás zmiňovat sousedy? Abych nevypadal, že JÁ jsem ten, komu to vadí? Ano, samozřejmě sousedy to může také otravovat, ale proč bych si měl hrát na to, že mi to nevadí když mi to ve skutečnosti vadí? Další absolutní nesmysl. To, že jsem bezchybný, jsem nikdy neřekl, nechte si svý manipulativní techniky, na mě tyhle kraviny neplatí. Když jsem přesvědčen, že mám zrovna v tomhle pravdu a někdo řekne, že nemám, tak si mám sednout na zadek jak poslušnej chlapeček a nechat si kálet na hlavu?
Tím, když jsem psal "...řekne, že jí provokuju", jsem myslel, že si s ní hraju(za přítomnosti mamky, protože v tu dobu se mě nebojí) takovým způsobem, že například pod dekou nebo polštárem pomalu sunu ruku(dělám, že tam je něco, co by mohla ulovit) a nechávám pejska si ji vyhrabat a chytit. Díky faktu, že při hraní neustále doráží a vrtí ocasek jak splašená, tak usuzuji, že jí to baví a chce si dál hrát. Nikdy jsem jí neublížil a párkrát, v kombinaci s mojí vysokou úrovní stresu a jejím štěkotem, jsem zaječel.
To, že neštěká na mě, ale upozorňuje paničku, je naprosto irelevatní a navíc nepravdivé. To, že upozorňuje stěkáním, je důvodem, že může stěkat 5 minut v kuse?
Zajímalo by mě, co ze mě dělá agresivního a zákeřného, když jediný moment, kdy s ní mám kontakt, je když si s ní hraju nebo jí dávám pamlsek po tom, co se jí snažím "vycvičit". Je hezké, že mě zatím jenom křivě obviňujete z terorizace psa atd., ale zatím jste mi neřekla nic, čeho bych mohl skutečně využít k zlepšení vztahu k psovi. To, že mi vadí, že stěká, neznamená žádnou moji lhostejnost k němu, já toho pejska mám rád, ale on mě ne.
Kdyby to byla doga, tak bych s ní osobně a samozřejmě s mamkou, kterou bych přesvědčil, chodil na výcvikový kurz, protože nechci riskovat, že vejdu do obýváku a ona mě zraní.
Přesvědčená, že je pejsek vychovaný, můžete být jak chcete, ale já nejsem jediný, na koho stěká.
Opět vám říkám, že když tady ten pes není, tak se s mamkou nemáme o čem hádat a doma je pohoda. K tomu, co jsem psal o svojí mamce a babičce, jsem se už vyjádřil pod komentářem od uživatele @hafhaf, ale pro vás to rád zopakuju, protože já vím, že nejsem bezchybný a dokážu uznat chybu To, co jsem napsal o mé mamce a babičce, jsem přehnal a rozhodně jsem takto psát neměl. Mám je obě rád a jsem vděčný, co pro mě v životě udělaly. Vím, že mě to neomlouvá, ale důvodem takového neuctivého vypisování, byla moje frustrace a nával stresu.
Taky bych rád dodal, že fenku máme z druhé ruky, takže nevím, čím si mohla procházet před tím, že si jí babička pořídila.
Věnovala jste mi dost řádků na to, že jste mi ani v jednom neporadila, co bych měl udělat.Proto vás prosím, zdržte se další "pouček", pokud mi nechcete skutečně pomoct a nechte si charakterizování, které pravděpodobně beztak vychází z vaší zkušenosti špatného vychování dítěte, pro sebe.
Zakusku, prestan to resit a obhajovat se. Nekomu to proste nevysvetlis. Celkem cumim jak si pani hned udelala svuj vlastni obrazek...hotovy pribeh do telenovely. Jsou proste veci (i psi) ktere proste lidem (pejskarum) nevysvetlis
@petrovic :
Máš pravdu. Na co se tady vypisovat, když si pán, v tomhle případě nějaká zamindrákovaná ženská, vždy najde hůl.
0x
tady vám teda zatim pěkně mejou hlavu... (přičemž jde o model, kdy se obě argumentující strany ani nejsou schopný chápat);
ale já vás zklamu, vlastně se k předchozím odpovědím připojím - hádám, že v podstatě vás (i když to třeba sám nechápete) sere, že v bytě, kde bydlíte, nejste vlastním pánem, věci nejdou tak, jak byste si je představoval; ten pitomej jorkšír je jen spouštěcí mechanizmus - jak to popisujete, je naprosto pochopitelný, co vám vadí, a je to i snadno odsouhlasitelný, ale to, jakej tomu přikládáte význam, jak vás to fundamentálně vytáčí (kvůli pitomýmu psovi (přítomnýmu jen občas) a jeho štěkání při vašem objevení se uvažujete o zanechání studia a odchodu z domácnosti (sic!)) - vaše přepjatá citlivost na situaci je známka toho, že problém je v celkový přecitlivělosti na to, jak to doma nejde dle vaší představy;
já vaši (mnou předpokládanou) frustraci z nevládnutí vlastní domácností považuju za naprosto přirozenou a legitimní, ale bohužel realita je prostě taková, že vlastní domácnost je pro vás t.č. (a možná eště hodně dlouho) luxus, kterej si nemůžete dovolit, resp. ne bez velikejch obětí typu zanechaní studia;
radím snažit se smířit se s tím, že v dohledný době si vlastní domácnost neopatříte (cena, kterou byste za to zaplatil, by asi byla neracionálně vysoká), a snažit se o co největší toleranci vůči jevům, který vás vytáčejí (třeba přibudou i další),
z vašeho textu vylívá, že nejspíš máte s matkou zatím docela pěknej vztah, neničte ho zbytečně kvůli přece jen maličkostem typu připitomnělá výchova psa a jeho debilní projevy, resp. štěkání (ano, i když se vám to tak nejeví, je to maličkost, a je to něco, s čím je potřeba se smířit - že jak babička, tak máma psa neodstraní, je přece dost logický, a že ho nejspíš neumí správně vychovat je celkem běžnej jev a vy je v tom nepředěláte, takže v rámci soužití nezbejvá než osobnost ostatních včetně jejich chyb tolerovat)
(mimochodem, trochu mám pocit, že to štěkání na vás by se snad dalo víceméně lehce omezit až odstranit - nepomohlo by, kdybyste se se psem víc stejkal? - vodil ho na procházky, případně ho po nich sprchoval, dával mu žrádlo, byl s nim sám v jedný místnosti..., tim by se jorkšír snad brzo naučil, že jste jeho přirozenej páníček, na kterýho se neštěká)
Děkuju za empatii a za to, že se snažíte pochopit mou situaci. Přesně jak jste napsal/a, pokud nechci udělat nějakou nesmyslnou věc jako je zanechání studia, tak mi nezbývá nic jiného než to nechat být.
Navíc nečekal jsem to, že mi tu nějaký uživatel začne promlouvat do duše, že prý jsem sebestředný. Možná jsem o mamce a babičce psal tak, jak bych neměl a přehnal jsem to. To ale neznamená, že jí nerespektuju a nevážím si toho, co pro mě dělá. Bohužel se prostě o výchově psa neshodneme, což mě mrzí.
Zapomněl jsem se vyjádřit k tomu stýkání s pejskem (procházky, krmení, mytí,...):
Musím se přiznat, že na procházce jsem s ním nebyl, myslíte, že by to mohlo dostatečně pomoct, aby se mě nebála? Většinou jí dávám pamlsek, ať už když ji "cvičím" nebo něco zrovna vařím. Mamka jí jednou dala ke mě do pokoje a fenka se zdála v klidu, ale jakmile jsem jí např. po 5 minutách pustil, tak přiběhla k mamce a zase na mě začala štěkat. Skutečně mě to štve, ale zároveň mrzí, protože se citím, jako kdyby jí něco zlého dělal ikdyž nevím co.
Nebudu brát vaše slova nadarmo a zkusím s ní trávit více času, snad se mě nebude tolik bát.
tak dá rozum, že pokud se psem budete třeba hodiny sám, a eště s nim provádět nějakou činnost - procházka, krmení, nebo dokonce mytí, tak si na vás prostě musí zvyknout... (asi ovšem je možný, že po zvlášť po cca delší pauze u babičky zas vklouzne do nepřátelskýho štěkacího módu, ale ten se dá opět opět oblomit opakovanym najetim na delší kontaktáž);
to, čemu říkáte cvičení, tj. že se vám nakonec (snad) podaří na fenku sáhnout, nebo že jste s ní chvilku sám, a ona přestane štěkat, nebo že si od vás vezme nějakej pamlek, to je pochopitelně naprosto nedostatečný vzájemný spolunažívání, tim antipatii psa nezměníte;
na to sprchování pozor - to sem uved coby už maximalistickej kontakt - dá se čekat, že sprchu (možná dokonce jen omytí tlapek (a na začátku i jen otření)) bude jorkšír brát velice nelibě a úkorně (psum se takový mytí po procházce často (hodně) nelíbí), takže tam by mě neudivilo i dokonaný kousnutí (i při následnym utírání, to může bejt pes pořád eště nasranej a poníženej), tak s tim až posléze (po tom krmení, procházkách), a nebylo by asi chytrý, abyste mytí z celý rodiny prováděl výhradně vy
(a u procházek si dejte pozor, aby vám pes neutek, nenechal se přeject (přičemž neposlušnost, ignorování by se od něj zvlášť z počátku dala čekat!), nebyl potrhanej od jinýho psa, třeba by si mohly babička s mámou myslet, že jste to zapříčinil, když ne schválně, tak svym negativnim postojem, a tudíž hrubym opomenutim patřičný pozornosti)
jinak koukám, že idanova® (takto mj. zdejší expertka č.1 na chování a výchovu psů) ve svém druhém dodatku napsala i svůj návod na řešení situace (žádnej bližší kontakt a péče, ale důsledný ignorování..., tj. "neprovokování"), no já se obávám, že takhle to (aspoň dost dlouhej čas) fungovat nemusí - pro psa je jaksi pouhá přítomnost tazatele v bytě dostatečná provokace, aby začal štěkat... (pach za dveřma - provokace..., vstoupení do místnosti, kde je pes - provokace...; to by se kvůli neprovokování musel tazatel s bytu asi odstěhovat...), a ano nepochybně ho fenka vníma jako nepřátelskej element, a dle toho se zcela logicky chová (v čemž jí matka dle tazatelova popisu neni nijak schopná / ochotná zabránit, takže chování psa je pořád stejný (a jak už jsem dřív psal, je celkem zbytečný, aby to zas tazatel bral příliš hystericky a úkorně - je spousta lidí, co nejsou schopný / ochotný dostatečně zvládat svoje psy (a vúbec je spousta věcí, který je dost marný se na druhejch, a zvlášť už starších lidech, snažit změnit), prostě je jednodušší změnit chování psa, než chování člověka (-: );
podle mě, když pes bude vystavenej přítomnosti a přímo působení tazatele, a to bez dalších členů domácnosti (třeba radší ne hned, ale postupně - napřed dávat žrádlo (ne pamlsky) v přítomnosti, možná napřed i venčení v přítomnosti - ale zas ne kdovíjak dlouhej čas), tak si na něj zvyknout bude muset, nemusí ho zrovna milovat, ale tolerovat a respektovat ano
Máma to ještě dotvrdila slovy.."nekřič na něj, není to tvůj pes" a bylo vymalováno..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.